Praha - Loňskou cestu prezidenta Miloše Zemana do Ruska doprovázel rozruch ještě větší, než se předpokládalo. Nejvyššího ústavního činitele České republiky čekal "na uvítanou" článek ruské armádní televize Zvezda, jehož autor chválil invazi do Československa v roce 1968.
Podobné texty si obyvatelé Ruska čtou i letos. Například velký deník Izvestija v komentářích přinesl text, podle nějž šéf československých komunistů Alexander Dubček osobně žádal o příjezd ruských tanků, ty dorazily s hlavněmi otočenými proti směru jízdy na znamení mírumilovnosti a přijížděly do země zachvácené "zvěrstvy", kde lidé lynčovali komunisty na ulicích.
V komentáři státní tiskové agentury RIA Novosti se zase Rusové dočtou, že bratrská pomoc vedla ke 20 letům míru navíc a sovětští vůdci se chovali prozíravě.
Postoji vlivných ruských médií, která měřítky západního světa nepatří už mezi nezávislá, ale poplatná Kremlu, lze vysvětlit i výsledky výzkumu nezávislého střediska Levada, podle kterého 26 procent Rusů (oproti patnácti procentům před deseti lety) vnímá okupaci Československa jako správnou věc, zatímco počet kritiků okupace od roku 2008 klesl ze 22 na 13 procent. Mnohým Rusům však událost samotná nic neříká.
Prezident Miloš Zeman loni při návštěvě Ruska proti článku serveru televize Zvezda ostře protestoval u premiéra Dmitrije Medveděva, web pak text stáhl. Zeman materiál označil za článek "novinářského šílence s vylízaným mozkem".
Vůči letošním článkům relativizujícím či obhajujícím okupaci má podle mluvčího Jiřího Ovčáčka prezident Zeman stejný postoj jako loni.
Protestovat se nicméně nechystá. "Stanovisko už bylo řečeno velmi silně, a to přímo ruskému premiérovi. Moskva tedy velmi dobře ví, jaký názor má pan prezident na snahy části ruských médií o přepisování historie," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí.
Loňský případ s článkem, který ruská armádní televize po Zemanově kritice stáhla a nahradila omluvou, se odehrál krátce před prezidentskými volbami v Česku. Zeman, který často vyzývá ke zrušení protiruských sankcí a kritiky je vnímán jako zastánce pozic Kremlu, v nich následně zvítězil.
Invaze do Československa, vedená v roce 1968 vojsky Varšavské smlouvy, pohřbila naděje Čechů a Slováků na demokratizaci režimu. Namísto toho se k moci dostali konzervativní komunisté, kteří zahájili proces takzvané normalizace, při níž režim výrazně zvýšil kontrolu nad obyvatelstvem, obnovil cenzuru tisku a až do roku 1989 zakonzervoval vládu komunistů v Československu.
