Léto nebylo studené a upršené, jen po loňském extrému normální, říká klimatolog

Kristýna Svrdlinová
21. 8. 2016 12:05
Letošní léto působilo oproti loňským extrémním vedrům jako studené a deštivé, podle expertů bylo ale ve skutečnosti takové, jaké by v Česku správně mělo být. Jenže ačkoli bylo o trochu deštivější než obvykle, srážky nepomohou podzemním vodám, jejichž hladiny jsou po několika suchých letech velmi nízké. "Pomohlo by, kdyby i další léta byla taková jako letošní. Podle výhledů se ale budou suchá léta do Česka vracet," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz klimatolog Radim Tolasz z Českého hydrometeorologického ústavu.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Jak celkově hodnotíte letošní léto?
Podle toho, jaký byl prozatím průběh, si myslím, že se letos hodně blíží průměrnému létu tak, jak by mělo vypadat ve středních šířkách mírného pásu na severní polokouli. Přestože bude teplotně a zřejmě i srážkově mírné nadprůměrné, tak to celkově odpovídá průměrnému létu.

Je to dost velký rozdíl oproti loňskému roku. Lidé si myslí, že letošní léto je studené a upršené, ale to je opravdu jen takový pocit, který v nás vyvolává srovnání s loňským extrémním létem, kdy byla tropická vedra a žádné srážky.

Pomohl letní déšť půdě a podzemním vodám, které jsou momentálně na nízkých úrovních?
To, že máme jeden rok srážkově nadnormální po několika letech, kdy jsme měli nedostatek srážek, krajině příliš nepomůže. Krátkodobě ano, povrchové vody jsou na tom dobře téměř na všech místech v Česku. I když se rozhlédnete po přírodě, tak je zelenější, rostlinám déšť určitě pomohl.

Avšak podzemním a podpovrchovým vodám to bude trvat podstatně déle, než se dostanou do normálního stavu. A to jen za předpokladu, že se sucho nebude vracet. Podle klimatologických výhledů ale očekáváme, že v dalších letech spíše budou pokračovat sušší léta.

Mohlo by letošní deštivější léto pomoct zemědělcům, kterým loňská vedra a sucho napáchaly škody?
Záleží na plodině. Loňský rok byl třeba ideální pro vinaře, ale pro zemědělce, kteří sklízeli obiloviny, to byl rozhodně problematický rok. Letos si dovedu představit, že při relativním teplu a zároveň vlhkosti se snadněji vytváří plísně a hnilobné choroby, takže nějaké problémy tam být můžou i letos.

Na některých místech u nás padaly teplotní rekordy, ať maxima nebo minima. Jaké bylo letošní léto, co se týká rekordů?
Některé dny sice přinesly teplotní rekord, ale nepřikládal bych jim velkou váhu. Důležitější je, když je teplota za celý měsíc vyšší než v daném měsíci v předchozích letech. K tomu však letos nedošlo, měsíční rekordy se nepřepisovaly, takže letošní léto nijak rekordní nebylo.

Loni byl počet tropických dnů, kdy teplota stoupne nad 30 stupňů, jeden z nejvyšších v historii. Jak je tomu letos?
Počet letošních tropických dnů se prozatím přibližuje průměru. Ještě se zřejmě vyskytne několik tropických dnů do konce léta, ale obecně půjde pořád o průměrný počet. Možná půjde v tomto ohledu dokonce o léto mírně podprůměrné.

 

Právě se děje

před 59 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy