Teplotní šoky „pouštního“ Česka byly v rozporu s projevy globálního oteplování

Přidejte si Aktuálně.cz mezi preferované zdroje na GoogluPřidat Aktuálně.cz mezi preferované zdroje

Datová redakce Aktuálně.cz porovnala letošní teplotní záznamy ze stovek meteorologických stanic v celém Česku s těmi historickými. Výsledky přinesly hned několik překvapení. Zatímco většinu Čechů trápily až pouštní horka, pro část obyvatel pomalu končící léto teplotně nijak nevybočovalo z normálu.

Letošní léto bylo na většině území Česka opravdu horké. Ještě v červnu teploty překonaly pouštních 40 stupňů Celsia. Padaly historické rekordy, včetně toho absolutního s novou hodnotou 41,9 stupně. Další vlny horka přišly v polovině i na konci července a hlavně na začátku srpna, kdy se přepisovaly historické tabulky především na Moravě.

Datová redakce Aktuálně.cz zanalyzovala denní maxima ze 759 meteorologických stanic za období od začátku června do konce srpna a porovnala je s historickými daty za roky 1991 až 2020. Průměr z těchto tří desetiletí totiž meteorologové v současnosti používají jako normál. Celorepublikový výsledek? Plus 1,9 stupně Celsia.

Rozptyl až čtyři stupně

Počasí v Česku se tak v uplynulých měsících přiblížilo subtropickému klimatu. V některých regionech se oteplilo i o více než tři stupně.

Lokalitu s největší teplotní anomálií přitom nenajdeme na Litoměřicku, kde na konci června padl zmíněný celorepublikový rekord, nýbrž na opačném konci Česka. Ve Strážnici se letos v létě teploty každý den vyšplhaly v průměru na 30,2 stupně Celsia, tedy o 3,8 stupně nad dlouhodobým normálem pro toto období.

Na druhou stranu v řadě lokalit byla výsledná teplotní odchylka zanedbatelná. Například ve Vrchlabí nebo na Dolní Moravě bylo letošní léto jen o půl stupně teplejší než obvykle. A v Žacléři v Podkrkonoší byla letošní letní maxima v průměru dokonce nižší než ve třech srovnávacích dekádách. Čili toto léto tam bylo teplotně podprůměrné.

Při pohledu na mapu je zjevné, že pás výrazného oteplení oproti normálu se táhne prakticky celou jižní polovinou republiky, zatímco na severu a severovýchodě země byly letní teplotní anomálie mnohem menší.

To platí bez ohledu na nadmořskou výšku. Například na šumavské Horské Kvildě dosáhla teplotní výchylka +3,1 stupně Celsia, zatímco na Smědavě v Jizerských horách jen 0,4 stupně.

Dvakrát výjimečné české léto

To je v rozporu s obvyklými projevy globálního oteplování. Pro ty totiž platí, že čím blíž k pólu, tím je oteplování výraznější. Může české léto roku 2026 předznamenávat změnu v chování globálního klimatu?

Podle Radima Tolasze, klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu, byla letošní situace spíš výjimkou potvrzující pravidlo.

„Česká republika je na rozhraní mezi severní a jižní Evropou. A letos měla jižní a jihozápadní Evropa vlivem několika horkých vln vyšší kladné teplotní odchylky než Evropa severní. A to se projevilo i u nás. Neznamená to však, že by to mělo být pravidlem, v průměru se severní Evropa a Arktida otepluje více než jižní,“ vysvětluje Tolasz.