reklama
 
 

Letiště ukradlo architektům svoji podobu, potvrdil soud. Po 15 letech mohou inženýři získat miliony

15. 10. 2016 6:33
Unikátní krádež mezi architekty vyřešil minulý týden Vrchní soud v Praze. Po patnácti letech pravomocně potvrdil, že Správa letiště Praha neoprávněně použila plány nového odbavovacího terminálu letiště Václava Havla, které vytvořili architekti Michal Brix a Petr Franta, a předala je bez jejich svolení k dokončení dalším architektům. Ti se pak pod podobu letiště sami podepsali. Soud ještě musí rozhodnout o autorské odměně a odškodném.

Praha – Architekti Petr Franta a Michal Brix po patnácti letech vyhráli spor s pražským letištěm, kdo je autorem podoby nového terminálu postaveného po roce 2000.

Ač je u jeho části cedulka s nápisem, že ji vytvořil ateliér Nikodem & Partner, Vrchní soud v Praze tento týden potvrdil, že skutečnými autory jsou Franta se svým kolegou Michalem Brixem. "Je nezpochybnitelné, že došlo k neoprávněnému zásahu do autorských práv," potvrdil soudce Jiří Čurda.

Spor sahá až do poloviny devadesátých let, kdy Útvar rozvoje hlavního města ve spolupráci s Českou správou letišť (nyní Správa letiště Praha) vyhlásil architektonickou soutěž na projekt nového terminálu. V ní vyhráli autoři Michal Brix a Petr Franta.

Kvůli výstavbě letiště za provozu se v první fázi postavila jenom část nového terminálu – odbavovací hala, jeden ze dvou "prstů" a začátek druhého prstu terminálu. Zbytek prstu "B" – náklady na jeho výstavbu byly tři čtvrtě miliardy korun – nechala Česká správa letišť postavit až později, když měla potřebné peníze, a až vzrostl počet cestujících.

Ovšem i když mělo letiště již kompletní projekt od Brixe a Franty, nechalo zbytek prstu "B" najednou doprojektovat kanceláří Nikodem & Partner. A k tomu jí poskytlo původní digitalizovaný projekt jejích předchůdců, kterým se takový postup nelíbil.

Soudy řešily případ od roku 2001, kdy Franta s Brixim podali žalobu. Ti nejdřív prohrávali – letiště mimo jiné tvrdilo, že z jejich plánů zůstala jen vnější hrubá podoba a detaily se musely nakreslit zcela znovu. Kromě toho soudy konstatovaly, že případný nárok architektů je již promlčen. Případ ale před třemi lety zvrátil Nejvyšší soud, který přikázal nové projednání. To už ale Brix spory vzdal, vytrval v nich jen Franta.

Oba projekty jsou totožné

Při novém projednání si Městský soud v Praze nechal udělat znalecký posudek – a ten potvrdil, že oba projekty jsou totožné. Porušení autorských práv pak loni v dubnu uznal, ovšem žalobu o odměnu pět milionů korun opět zamítl pro promlčení.

Vrchní soud ale nyní zvrátil i toto. "Tento názor prvoinstančního soudu neobstojí, nárok na odměnu nemůže být promlčen," uvedl soudce Čurda. V této části proto případ vrátil Městskému soudu v Praze, aby rozhodl o výši odměny.

Soudce se ještě před odvolacím jednáním pokoušel na poslední chvíli zjistit, zda by se obě strany nedohodly na smíru. Právník Správy letiště Praha Martin Valoušek ke smíru neviděl prostor. "Práva k dílu poskytli své firmě a ta nám je poskytla dál," tvrdil s tím, že případný smír musí navíc navrhnout protistrana. A stejně tak Franta si stál na tom, že požaduje za neoprávněné užití svého díla odměnu pět milionů korun. "Nevím, proč bych to měl měnit," řekl.

Soudce Čurda poté uznal argumenty Franty, že spolu s Brixim poskytli letišti autorská práva jen k první části stavby terminálu. A to přesto, že mu dodali i výkresy plánovaného zbytku. "Každý další převod předpokládá souhlas autora s dalším postupem," poukázal Čurda.

Architekt nezneužije cizího díla

Případem se v minulosti zabývala i Česká komora architektů. A byla podstatně rychlejší než justice. Její stavovský soud dospěl k tomu, že se tehdejší šéf architektonického studia Alois Nikodem provinil.

"Stavovský soud dospěl k názoru, že provinění je nepochybné. K tomu vede znění odstavce 4 (stavovských předpisů), kde se praví, že architekt nevyužije autorské dílo jiného architekta při zhotovování vlastní zakázky bez jeho souhlasu," usnesl se.

Oficiální trest stavovský soud ovšem nemohl udělit – Nikodem večer předtím, než měl verdikt vyslechnout, z komory vystoupil. Pravděpodobně proto, aby předešel případnému postihu.

Před stavovským soudem sice stál i Nikodemův kolega Zdeněk Volman, potrestání ale unikl. Jako zaměstnanec se totiž disciplinárního provinění údajně nemohl dopustit.

Často krádež z nevědomosti

Podobné spory přitom nejsou vůbec výjimečné – jen se vždy netýkají takto velkých projektů. "Jsou jich desítky za rok, ale k soudu se jich dostanou jednotky," říká architekt a současně soudní znalec Jan Sapák. Podle něj jde často o "krádež" z nevědomosti. Firmy totiž někdy použijí dokumentaci, kterou architekti udělali k určité fázi stavby, i pro další řízení – ovšem bez jejich souhlasu. Domnívají se, že mohou, protože už za ni zaplatili a je jejich. "To je ale mýlka, vždy musí mít souhlas autora," uvedl.

Jeden z největších byl spor o stavbu justičního areálu v Brně, který navrhla architektonická kancelář Burian-Křivinka. Jejich plány pak použily k podrobnému vyprojektování firmy Centroprojekt Zlín a VPÚ Deco, ale architektům za ně nezaplatili.

Ti se obrátili na soud, který jim v první instanci v roce 2010 přiřkl odškodné 14 milionů korun. Verdikt poté sice otočil Vrchní soud v Olomouci, ale architektů se pak po jejich dovolání zastal Nejvyšší soud. Všichni aktéři se pak loni na podzim dohodli na smíru, ani jedna strana však výši odškodného nesdělila.

autor: Marek Pokorný | 15. 10. 2016 6:33

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama