Lékařům jde o všechno, výpovědi zpátky nevezmou

Petr Holub
5. 1. 2011 6:35
Dosud nejtvrdší souboj o zdravotnické peníze skončí katastrofou, nebo očistnou kúrou
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Dosud nejtvrdší souboj o zdravotnické peníze skončí buď katastrofou anebo očistnou kúrou. Je to jasné od chvíle, kdy Lékařský odborový klub zveřejnil počet výpovědí podaných doktory v jednotlivých krajích.

Z desetitisíce lékařů, kteří pracují na lůžkových odděleních nemocnic, hodlají svá místa opustit skoro čtyři tisíce. Vláda přesto odmítá uspokojit jejich volání po vyšších platech, a konflikt proto může ještě eskalovat.

Nakonec mohou být počátkem března některé moravské a východočeské okresy bez akutní péče v nemocnicích. V lepším případě skončí konflikt tím, že se některé nemocnice zruší a dostupnost zdravotní péče bude omezena jen minimálně.

Diskutujte s blogery

blog, Jan Payne

Jan Payne:

  • "Žasnu nad tím, že věrozvěstové trhu se nyní na lékaře obořují." ZDE

Ivana Jeništová:

  • "Většina hrozících lékařů pochází z doby, kdy se na medicínu dostaly jen děti prověřených kádrů" ZDE

Václav Hořejší:

  • Paní Jeništová, měla byste se omluvit... ZDE

Jan Hnízdil:

  • "Mohlo by se ukázat, že spousta lidí lékařskou péči vůbec nepotřebuje." ZDE

Příliš těžko vydělané peníze

Lékaři mají jasno v tom, že cesta zpátky nevede. „Zdravotnictví má problém, se kterým dvacet let nikdo nic nedělal. Pokud teď ustoupíme, budeme na změnu čekat dalších 20 let," popisuje své stanovisko šéf Lékařského odborového klubu Martin Engel.

O jaký problém jde, na tom se shoduje celá zdravotnická veřejnost. Český stát od roku 1990 investuje do nových přístrojů a léků, proti tomu se mnohem pomaleji zdvihají lékařské platy. Příkladem jsou začínající lékaři, kteří se skutečně musí spokojit s platem sto korun za hodinu, tedy 16-17 tisíc hrubého měsíčně. Požadavek odborů proto zní, ať pojišťovny dají na lékařské platy o tři miliardy navíc.

Engel upřesňuje, že v první řadě nejde o výši mezd či platů. „Mzdy v tom nehledejte, potíž je v tom, že je vyděláváme špatným způsobem," říká odborový předák. Průměrný lékařský plat dosahuje 50 tisíc měsíčně, do toho se však obvykle počítají dvě čtyřiadvacetihodinové služby týdně a jedna až dvě víkendové služby během měsíce.

Statistika přesto ukazuje, že výpovědi podávají lékaři především v krajích, kde průměrný plat nedosahuje ani 50 tisíc. 

„Stačí nekrást"

Vyjednavači České lékařské komory se snaží vládní představitele přesvědčit, že z rozpočtu nechtějí ani korunu. Prý stačí, když ministři nařídí zdravotním pojišťovnám, ať změní své finanční toky. Ať se část financí utrácených bez jakékoli koncepce a kontroly za nákup předražených supermoderních přístrojů a materiálů převede na lékařské platy.

„Pokud vláda neustoupí, pak kryje ty, kdo se předraženými nákupy obohacují," tvrdí jeden z vyjednavačů komory.

Vláda i ministr zdravotnictví Leoš Heger ale nátlak odmítají. Kdyby ministři ustoupili lékařům, musí počítat s podobnými akcemi dalších veřejných zaměstnanců v čele s policisty a učiteli.

Lepší než povodně

Z pohledu ministra zdravotnictví může být konflikt dokonce očistnou lázní, která zbaví zdravotnictví přebytečných kapacit. Za posledních pět let přibylo v nemocničních sálech dvanáct set nových lékařů. Výpovědi dnes podávají nejčastěji v jihomoravských a východočeských krajích, kde jich nedávno přibylo nejvíc. Pokud se stavy vrátí na úroveň před pěti lety, bude to jen dobře.

„Česko má na sedmdesát osm okresů skoro dvě stě nemocnic. Nic se nestane, když se jejich počet sníží o třetinu," míní Hegerův náměstek Jiří Schlanger.

Z takového pohledu mohou být lékařské protesty unikátní příležitostí, jak některé nemocnice zrušit. Pražští zdravotničtí experti připomínají, jak se během povodní v roce 2002 přestěhovala nemocnice Na Františku do Motola včetně vybavení i pacientů. Stěhování trvalo šest hodin. Pokud lékaři skutečně z nemocnic odejdou, mohla by vláda stěhovat stejně rychle jako při povodních a s odkazem na mimořádnost situace ignorovat případné protesty.

Michal Sojka z lékařské komory ovšem před rušením varuje. Menší Rakousko má 272 nemocnic a zachovává především ty menší v regionech kvůli nižším nákladům na péči. 

Radikální chirurgové

Schlanger připouští, že ministerstvo zatím nemá dostatečné údaje, do jaké míry případné odchody lékařů ohrozí péči. Likvidaci nabídky zdravotní péče budou moci jeho experti vyloučit až ve chvíli, kdy budou mít údaje, jaké profese odcházejí. Například bez chirurgů a anesteziologů nemůže fungovat žádná nemocnice a právě oni patří k nejradikálnějším profesím.

V této chvíli je jistá pouze informace, že z nemocnic odcházejí prakticky všichni neurologové. Své služby nebudou moci nabízet na volné noze, protože Všeobecná zdravotní pojišťovna vyhlásila stop stav všem novým ordinacím.

Ovšem pokud výpověď nestáhne například 60 procent lékařů na Vysočině, pak je jisté, že bez péče zůstane celý kraj bez ohledu na specializace. „Věříme, že výpovědi na Vysočině jsou spíše deklarací a že je lékaři nemyslí úplně vážně," připouští náměstek vážné obavy.

Před druhým kolem

Při tvrdším postupu může vláda nebo kraje některé nemocnice dokonce privatizovat. Mohou se přitom odvolat na zkušenosti s probíhajícími protesty. Výpovědi podali lékaři jediné nemocnice, která patří, nebo kterou spravuje soukromá firma - konkrétně jde o středočeský Mělník.

Karlovarský kraj, který vedou sociální demokraté a komunisté, pronajal koncem minulého roku sokolovskou nemocnici soukromé firmě Nemos.  Nikdo v ní výpověď nepodal, i když v sousedních Karlových Varech a Chebu odchází třetina doktoru. Převést zbývající krajské nemocnice Nemosu je v krizi otázkou několika dnů.

Také náměstek Schlanger chválí pořádek v soukromých ústavech i v některých krajských akciových nemocnicích, například v jižních Čechách. „Doktoři odcházejí z šedesáti nemocnic. Většina z nich patří těm krajům, které je neumějí efektivně řídit,"´tvrdí náměstek.

Lékaři tvrdí, že neustoupí ani před takovým tlakem. „V lednu bude ještě druhá vlna výpovědí," varuje Martin Engel. Šťastným řešením pro pacienty by koneckonců nebylo ani to, kdyby většina lékařů výpovědi stáhla. Účastníci protestů i manažeři nemocnic se totiž shodnou na tom, že ti nejschopnější odejdou z rozhádaných nemocnic v každém případě. 

 

Právě se děje

před 35 minutami

Podmínky ve zpracovatelském průmyslu se dále zlepšovaly, index ale mírně klesl

Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v červenci dále zlepšovaly, nicméně index PMI mírně klesl na 62 bodů z červnových 62,7 bodu. I tak jde o druhý nejlepší údaj od začátku sběru dat v červnu 2001. Informovala o tom společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem.

"Český zpracovatelský sektor v červenci mírně ztratil na tempu, ale jeho expanze byla přesto robustní. Průzkum naznačil, že růst výstupu možná na konci druhého čtvrtletí dosáhl vrcholu, ale přesto byl - i přes bezprecedentní narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců a nedostatky materiálu - značný," uvedla ekonomka IHS Markit Sian Jones.

Narušení odběratelsko-dodavatelských řetězců podle průzkumu v červenci vedlo k růstu cen vstupů na nový rekord. "Výkony dodavatelů se zhoršily do největší míry v historii průzkumu vzhledem k silné globální poptávce po vstupech a výrazným materiálovým nedostatkům. Dodavatelé následně zvýšili své ceny," uvedla společnost IHS Markit. Navíc podle průzkumu velká většina výrobců zpracovatelského zboží během července převedla vyšší cenovou zátěž na zákazníky. Tempo zvýšení cen výstupů tak bylo nejrychlejší od začátku sběru dat v lednu 2003, upozornila IHS Markit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy