Lékaři doporučili Zemanovi důkladnější prohlídku. Zda ji absolvoval, nechce Hrad říct

Marek Pokorný Marek Pokorný
18. 2. 2019 14:58
Prezident Miloš Zeman by si měl nechat udělat důkladnější zdravotní prohlídku, která by vyloučila, zda přece jen nemá onkologický nález v raném stadiu. Uvedli to lékaři, kteří prezidenta vyšetřovali a jejichž závěr citoval soudní znalec Pavel Šlampa, jehož si policie přizvala ve sporu mezi Zemanem a brněnským radním Svatoplukem Bartíkem. Ten dříve prohlásil, že má prezident rakovinu. Prezidentův mluvčí odmítl reagovat na dotaz, zda takové vyšetření prezident podstoupil.
Prezident Miloš Zeman s kancléřem Vratislavem Mynářem.
Prezident Miloš Zeman s kancléřem Vratislavem Mynářem. | Foto: ČTK

Uvedené doporučení zaznívá v usnesení policie, která řešila Zemanovo trestní oznámení na Bartíka za jeho komentář na Facebooku z listopadu 2017, v němž uvedl, že Zeman trpí rakovinou a zbývá mu jen několik měsíců života. Usnesení, kterým policie vyšetřování odložila, získal deník Aktuálně.cz na základě zákona o svobodném přístupu k informacím.

O tom, že Zeman trpí rakovinou v pokročilém stadiu, informoval Bartík 7. listopadu 2017 těsně poté, co skončila možnost podat kandidátku do prezidentských voleb.

"Má rakovinu, metastázy na více místech, svoji diagnózu zná už tři týdny, léčbu odmítl, prognóza tři až sedm měsíců, zdroj z pochopitelných zdrojů nezveřejňuji, konec hlášení," napsal Bartík, který byl tehdy radním městské části Brno-střed za Žít Brno, s tím, že jde o nejvyššího ústavního činitele, a je tedy veřejný zájem znát informaci o prezidentově zdraví.

Zeman tehdy reagoval, že na Bartíka podá trestní oznámení a bude chtít pět milionů korun pro pomluvu. To také udělal. Současně 14. listopadu absolvoval zdravotní prohlídku, která žádné onkologické onemocnění nezjistila.

"Z dodané spisové dokumentace Policie ČR a zdravotní dokumentace Ing. Miloše Zemana je evidentní, že ke dni 7. listopadu 2017 netrpěl pokročilým zhoubným onemocněním," uvedl znalec Pavel Šlampa, kterého policie požádala o vypracování posudku. Ten dodal 3. listopadu 2018.

Ovčáček: Máte dotazy kremelského typu

Jenže Šlampa, který je přednosta Kliniky radiační onkologie Masarykova onkologického ústavu, upozornil, že lékaři Zemanovi udělali jen běžné laboratorní vyšetření krve, moče a CT. A vyšetření mohla být důkladnější. 

"Komplexním fyzickým vyšetřením celého těla posuzovaného nebylo prokázáno zhoubné onemocnění, nicméně z preventivního hlediska byla doporučena doplnit některá vyšetření, která by mohla zjistit přítomnost časného zhoubného nádoru," citoval Šlampa tým lékařů, který tehdy prezidenta vyšetřoval. Šlampa současně dodal, že tato vyšetření jsou pouze doporučená a v žádném případě závazná.

Zda ale Zeman doporučení lékaře vyslyšel, není možné zjistit. Místo odpovědí na otázky totiž mluvčí prezidenta republiky Jiří Ovčáček reaguje urážkami. "Na dezinformace kremelského stylu nereaguji," napsal Aktuálně.cz.

Podobně usnesení policie získal i server Seznam, jehož otázky Ovčáček zveřejnil se svojí reakcí. I jemu odmítl odpovědět. "Píšete absolutní nesmysly a výmysly a tím zjevně účelově překrucujete celou dezinformační kauzu Bartík," uvedl Ovčáček na otázky redaktora Seznam.cz Radka Nohla.

Soud: Zeman újmu neutrpěl, je znovu prezident

Policie nakonec loni 18. prosince prověřování, zda se Bartík nedopustil trestného činu, odložila. Podle ní se nepodařilo prokázat, že by se pomluvy dopustil. K tomu je totiž nutný úmysl.

"Je třeba dodat, že Ing. Miloš Zeman žádnou vážnou újmu na svých právech, ať již v osobní či ústavní rovině, neutrpěl, když navíc prezidentem republiky znovu zvolen byl," uvedl v usnesení o odložení policejní komisař.

Prezident proti tomu prostřednictvím svého právníka Marka Nespaly podal stížnost, tu ale státní zástupce Arne Nekula 7. února zamítl jako nedůvodnou. A poukázal, že se Zeman může bránit například žalobou na ochranu osobnosti.

"Napadené rozhodnutí policejního orgánu, stejně jako toto rozhodnutí státního zástupce, nezbavuje stěžovatele a případně další oprávněné osoby jejich práva domáhat se zadostiučinění, respektive uplatnění svých práv občanskoprávní cestou," napsal žalobce.

Civilní žalobu, v níž požaduje odškodné pět milionů korun, Zeman podal již předloni v listopadu. Loni v červnu ale požádal o přerušení řízení, které podle databáze Infosoud stále trvá.

Omluva: V původní verzi článku jsme uvedli, že ona doporučení dal doktor Pavel Šlampa. Ve skutečnosti ve zprávě pro policii citoval předchozí Zemanovy lékaře.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy