"V průběhu minulého roku se nám potvrdila hypotéza, že určité fosfolipidy dokážou aktivovat část imunitního systému - NK buňky, tedy 'přirozené zabijáky', neboli přirozené součásti imunitního systému. A to tak, aby bojovaly proti rakovině. Nikdo před námi neuměl tyto buňky aktivovat tímto způsobem," říká Jirkovský.
Z fosfolipidů je navíc možné vytvořit mikroskopické "tobolky", takzvané lipozomy, do kterých je možné uzavřít další léčiva. Spolu se svým týmem dal do těchto tobolek vytvořených z fosfolipidů fluorescenční barvivo, podali ho myším a sledovali, co se s ním stane
"Mířil především do nádoru, který se rozsvítil díky hromadění barviva. Tak jsme zjistili, že náš prototyp léku můžeme využít k transportu dalších lékových forem přímo do nádoru a zároveň tak omezit negativní efekt v jiných částech těla," vysvětluje Jirkovský.
Lék je tedy nyní testován na zvířatech, v plánu je klinické testování na pacientech. Cílí na léčbu rakoviny plic, tlustého střeva, slinivky, leukemie a rakovinu lymfatických uzlin. "Soustředíme se na určité genetické mutace těchto typů rakoviny, na které zatím neexistují vůbec žádné účinné léky," říká mladý chemik.
K uvedení na trh povede dlouhá cesta, říká onkolog
Hlavní nevýhodou chemoterapie je podle onkologa Víta Ulrycha z Komplexního onkologického centra v Pardubicích její špatná biologická dostupnost, požadavky na vysoké dávky, nepříznivé vedlejší účinky a nespecifické cílení.
"Vznik nanotechnologií v posledních dvou desetiletích vykazuje potenciál řešit některé z těchto problémů zlepšením účinnosti léčby při současném vyloučení toxicity v normálních buňkách. V současné době je již několik chemoterapeutik na bázi nanočástic klinicky schváleno a mnoho dalších je v různých stadiích klinického nebo preklinického vývoje," říká Ulrych.
Nanonosiče podle něj sice nabízejí mnoho výhod, ale špatná biologická dostupnost, nestabilita v oběhu, nedostatečná distribuce tkání a potenciální toxicita někdy vyvolávají obavy o jejich bezpečnost, zejména v případě dlouhodobého podávání.
"Preklinické testy preparátu MP 1000 (zmíněného léku, který vyvíjí Machavert, pozn. red.) vypadají nadějně, ale k uvedení léku na trh povede ještě velmi dlouhá cesta. Nejdříve je nutné provést testy klinické, bez ohledu na typ onemocnění zjistit tolerabilitu léku, jeho optimální dávku a farmakokinetiku. Jde o velmi náročný proces, kdy teprve poté může být lék zaměřen na určitou diagnózu. Poté se bude ověřovat jeho účinnost při srovnání se standardní léčbou," říká Ulrych.
Levnější než Silicon Valley
Jirkovský založil firmu Machavert před čtyřmi roky v Coloradu. Do týmu přibral osm Američanů, kteří se zabývají výzkumem v oblasti rakoviny. Předtím, než se přestěhoval do USA, vystudoval Vysokou školu technologickou v Praze a poté pracoval jako vědecký pracovník v Liverpoolu, Göteborgu nebo Chicagu. Nakonec se rozhodl o přesunu do Colorada.
"Chtěl jsem být v centru dění. Až šedesát procent všech nových léků bylo vyvinuto ve Spojených státech. Navíc většina z nich je vyvíjena v malých firmách, což v Evropě není obvyklé. V USA je tak snadnější rozjet malou firmu, lidé tam pořád zkouší nové věci, takže jim nepřijde divné, když se tam přestěhuje někdo z Čech a začne dělat něco, co třeba dosud neznali," říká Jirkovský.
Líbilo se mu také prostředí Colorada, kde neustále vznikají nové start-upy, a přitom je tam výrazně levněji než například v kalifornském Silicon Valley, ráji vznikajících firem.
K chemii ho přivedl otec
K chemii fosfolipidů se přitom dostal prostřednictvím svého otce. Ten založil biotechnologickou firmu Areko, jež vyrábí doplňky stravy, které podporují onkologické pacienty a využívají přitom aktivní fosfolipidy. "Dostal jsem nápad, že by díky této látce šel aktivovat imunitní systém. Dlouho jsem přemýšlel o tom, zda by na této bázi nešel vyvinout lék. Rozhodl jsem se, že seženu peníze a zkusím to," říká Jirkovský. To se mu nakonec podařilo.
Ze začátku firmu sponzorovali Češi, kterým se líbil jeho nápad na vývoj ojedinělého léku, byl to například Ondřej Fryc z Reflex Capital nebo spoluzakladatelé portálu Invia.cz Radek Stavinoha a Michal Drozd. Dnes má však firma už i americké sponzory. Celkově od nich Machavert vybral již asi šest a půl milionu dolarů. Zároveň získali grant od státu Colorado ve výši 250 tisíc dolarů.
"Stát Colorado rád podporuje místní projekty. Získali jsme ho díky spolupráci s místní univerzitou. Když jsme o něj žádali, měli jsme prezentaci před padesátičlennou komisí, ve které jsme vysvětlovali, v čem je náš projekt unikátní, ale také jsme několikrát zmínili Colorado, což se jim líbilo," říká Jirkovský.
Cílem je pro něj nyní otestovat lék na první stovce pacientů. Výsledky napoví, jak velkou má firma šanci dostat lék do výroby a na trh. To však bude trvat ještě několik let.
