Praha - Nízká volební účast je téma, které se po volbách pravidelně skloňuje. Čechy už dnes jednoduše volby tolik netáhnou. Pryč je atmosféra roku 1990, kdy vybrat zástupce do České národní rady dorazilo 96,8 procenta voličů.
Odborníci i politici si už desítky let lámou hlavu, jak to změnit. Většinou se jejich úvahy ubírají podobným směrem - co nejvíce omezit papírování spojené s hlasováním, aby nebylo pro obyvatele přítěží.
Zatímco totiž někteří Češi nevolí z principu, jiní svůj hlas neodevzdají, protože je to pro ně příliš komplikované. Proto se i současná vláda v programovém prohlášení zavazuje, že situaci změní k lepšímu, mimo jiné tím, že zavede korespondenční volbu. Tedy možnost odevzdat svůj hlas prostřednictvím pošty.
Téměř polovina Čechů chce mít možnost volit poštou
Jak ukazuje aktuální průzkum agentury Median pro organizaci Institute for Democracy 21, stálo by o tento způsob hlasování téměř 43 procent Čechů.
Nutnost dostavit se osobně k volebním urnám totiž nejednomu voliči pravidelně působí vrásky na čele. Ať už proto, že je třeba na dovolené v zahraničí nebo tam přímo žije, ale i proto, že přechodně bydlí v jiném českém městě, než kde má hlášené trvalé bydliště. Takových lidí je mezi Čechy podle průzkumu přibližně čtrnáct procent.
Jak by se volilo poštou?
Pokud by si volič přál volit korespondenčně, musel by si o to sám požádat. Od úřadu by dostal volební lístky a tři obálky. První obálka by nesla jméno úřadu, kam má dorazit. Uvnitř by byla druhá, kde by bylo jméno občana, aby si ho komise mohla odškrtnout, že hlasoval. Uvnitř druhé obálky by byla třetí, která by obsahovala hlas a která by nerozlepená byla vhozena do urny mezi ostatní hlasy Na jednu z obálek by volič podpisem stvrdil, že hlasoval osobně.
Voliči si samozřejmě mohou zřídit volební průkazy a volit v jiném městě nebo v zahraničí na zastupitelských úřadech, ale i tahle možnost často značí až stovky kilometrů dlouhé cestování a minimálně nezbytnou byrokracii. Mnoho voličů nakonec takové martýrium odradí. Navíc třeba v komunálních volbách si volební průkaz vyřídit nelze.
Korespondenční volby by byly podstatně jednodušší. I proto se je aktuálně snaží ve Sněmovně prosadit TOP 09. Podle jejího návrhu by Češi mohli poštou volit poslance a prezidenta, ale pouze ze zahraničí. A ač zatím není jisté, zda alespoň tuto novelu zákonodárci schválí, vzniklo už několik petic, které žádají, aby mohli korespondenčně volit i voliči v Česku, jako to funguje třeba v Rakousku či Německu. Petice už podepsalo několik tisíc lidí.
Kdyby to šlo poštou, hlas bychom odevzdali, říká desetina nevoličů
"Hodně občanů, především mladých lidí, se stěhuje za školou a prací bez změny trvalého bydliště a jezdit volit je pro ně pak časově i finančně náročné. Pro Čechy žijící v zahraničí by to ovšem mělo být samozřejmostí, takže existující návrh zákona od TOP 09 podporujeme, jen chceme diskusi rozšířit," uvádějí autoři jedné z petic a zadavatelé průzkumu z Institute for Democracy 21.
Z průzkumu je znát, že Češi mají o navrhovanou novinku zájem. Hned v příštích volbách do Sněmovny by korespondenční hlasování místo osobního odevzdání lístků rádo využilo třicet procent z těch, kdo mají v plánu volit.
Otázkou ale zůstává, kolik dosavadních nevoličů by alternativa odevzdání lístku na poště k volbám přivedla. Nejmenší podporu má totiž korespondenční volba podle průzkumu mezi těmi, kdo se posledních voleb neúčastnili. Její zavedení podporuje 31,7 procenta z nich a jen 10 procent by ji využilo při příštích volbách do Sněmovny. I to by však oproti předchozím volbám znamenalo nárůst o více než 300 tisíc voličů.
Návrh TOP 09 předpokládá, že v zahraničí budou poštovní hlasování využívat zejména studenti na Erasmu či lidé, kteří jsou v době voleb na dovolené.
Jen pro příklad, v loňských volbách do Poslanecké sněmovny hlasovalo v zahraničí téměř deset tisíc lidí, přitom běžně se v cizině v průměru nachází asi čtvrt milionu oprávněných českých voličů. Svým hlasem tak přispěla asi jen čtyři procenta z nich. Podle odhadu těch, kdo korespondenční volbu hájí, by se díky ní měl počet odevzdaných hlasů z ciziny zvýšit asi o polovinu.
Novinku blokuje i skutečnost, že voliči v zahraničí hlasují pro pravici
O zavedení korespondenčního hlasování už politici mluví minimálně deset let, zatím však nic neprosadili. Ať už kvůli legislativním problémům, změna by totiž vyžadovala úpravu ústavy, tak i kvůli souboji pravice s levicí. Voliči v zahraničí totiž drtivě preferují pravicové strany. Právě pro TOP 09, která nejnovější návrh předložila, jich v posledních sněmovních volbách hlasovalo nejvíce. Levicové strany tak mají pochopitelnou obavu, že by je novinka mohla přijít draho.
Soustředí se proto na možné nevýhody a úskalí návrhu: podle nich by korespondenční hlasování volby prodražilo a také tvrdí, že nelze zajistit tajnost a svobodu takové volby.
Zatímco hlasování za plentou ve volební místnosti probíhá v soukromí a pod dozorem komise, při zaslání lístku poštou hrozí větší riziko nátlaku třetí osoby či kupčení s hlasy. Zaznívají i názory, že by lístky putující do uren poštou mohl někdo cestou zmanipulovat, například i cizí tajné služby.
Jak ukazuje průzkum, tyto obavy sdílejí i voliči. Zatímco u klasické osobní volby vidí riziko podvodů s hlasy jen čtvrtina dotázaných, u korespondenční volby to už je téměř polovina.
Průzkum agentury Median ke korenspondenční volbě
Průzkum provedla agentura Median pro organizaci Institute for Democracy 21 v období mezi 25. srpnem a 11. říjnem letošního roku. Agentura se dotazovala 1 434 respondentů ze všech třinácti krajů a hlavního města. Ke sběru dat využila metody CAPI a CAWI, tedy formu dotazníků a osobního dotazovaní prostřednictví digitálních technologií.
Odborník na ústavní právo Jan Wintr nicméně tvrdí, že rizika jsou malá. Může podle něj dojít například ke ztrátě hlasů na poště, nebo k ovlivnění voleb v případech, kdy některý z členů rodiny kontroluje, jak ostatní hlasují. "V prvním případě je riziko celkem malé a ve druhém je to spíš odpovědnost každého voliče, jestli se nechá, nebo nenechá ovlivnit," řekl už dříve Wintr pro Novinky.cz.
Česká republika je, pokud jde o hlasování poštou, v Evropské unii výjimkou. Korespondenčně lze totiž hlasovat ve 24 z 28 zemí unie. Volit tímto způsobem mohou třeba lidé na Slovensku, Německu či Rakousku.
Nicméně právě v Rakousku se ukázalo, že tento druh hlasování přináší i problémy technického rázu. V roce 2016 musely být rakouské prezidentské volby odloženy, když se vinou špatného lepidla obálky s volebními lístky samovolně rozlepovaly.
