Léčbu pacientů s rakovinou budou řídit komplexní centra, má to zvýšit efektivitu

ČTK ČTK
20. 11. 2018 14:33
Léčbu všech pacientů s rakovinou budou nově řídit komplexní centra. Udělají základní vyšetření a plán léčby, pak případně pacienta odešlou do menší nemocnice. Počítá s tím pilotní projekt Všeobecné zdravotní pojišťovny pro Prahu, střední Čechy, Brno a jižní Moravu. Slibuje si od něj lepší efektivitu a vhodnější péči. Ročně přibývá v Česku přes 87 tisíc pacientů s nádorem, zkušenost s rakovinou jich má přes 560 tisíc.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

"Počet vyléčených pacientů roste asi o 3,8 procenta ročně. Je potřeba se o ně dál starat," vysvětlil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), který se na pilotním projektu také podílí, Ladislav Dušek.

V pilotních regionech bydlí asi čtyři miliony obyvatel a přibližně 250 tisíc pacientů. Podle Duška roční pilotní projekt ověří, jestli je systém nastavený správně a vytvoří metodiku. Pokud se osvědčí, bude nový systém zavedený plošně.

Pro lepší koordinaci péče vzniknou regionální onkologické skupiny, což bude smluvně zakotvená intenzivnější forma spolupráce menších nemocnic pod vedením komplexních onkologických center. První smlouvy se podle ředitele VZP Zdeňka Kabátka začnou podepisovat už v následujících dnech.

Podle náměstka ředitele VZP Davida Šmehlíka je současný systém fragmentovaný a péče není příliš dobře organizovaná. "Pacient přichází k prvnímu lékaři, ať už svému praktikovi nebo ambulantnímu specialistovi. Dobře je, když se pak velmi rychle dostává do komplexního onkologického centra," vysvětlil. Ta kromě Karlovarského sídlí v každém kraji.

Cílem podle Šmehlíka je, aby byl pacient rychle diagnostikován, neopakovala se mu stejná vyšetření a účinná léčba mu byla nasazená co nejrychleji a tam, kde je to nejvýhodnější, tedy co nejblíž jeho domova podle závažnosti diagnózy. Nejkomplikovanější případy by si i nadále ponechala centra, častější případy by s plánem péče předala menším nemocnicím.

"Tu myšlenku nosíme v hlavě už nějakou dobu," upřesnila přesedkyně České onkologické společnosti Jana Prausová. Podobný systém podle ní funguje i v zahraničí. Podle ní zároveň bude péče o pacienty pod lepší kontrolou a budou o ní dostupná lepší data.

Ministerstvo zdravotnictví před měsícem představilo svou představu péče o onkologické pacienty, kterým byla rakovina vyléčena a jsou bez příznaků. Pokud bude pacient i lékaři souhlasit, bude moci jeho pravidelná vyšetření dělat jeho praktický lékař podle onkologem vypracovaného plánu.

Do péče praktika budou moci od ledna přecházet například pacienti po prodělání maligního melanomu, nádoru varlat, prostaty, plic, prsu, žaludku, děložního hrdla či čípku, gastrointestinálního stomálního tumoru, nádoru mozku, krku či hlavy nebo konečníku v kompletní remisi.

 

Právě se děje

před 29 minutami

MOV neuznal volbu Lukašenkova syna do čela olympijského výboru

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) odmítl uznat zvolení Viktora Lukašenka, syna prezidenta Alexandra Lukašenka, šéfem Běloruského olympijského výboru. Oba muže loni v prosinci MOV suspendoval za to, že nezabránili diskriminaci běloruských sportovců kvůli jejich politickým názorům.

Dosavadní viceprezident Viktor Lukašenko byl v únoru zvolen do čela národního olympijského výboru místo svého otce, který ho vedl 24 let. Od opětovného znovuzvolení Alexandra Lukašenka do prezidentské funkce loni v srpnu zmítá Běloruskem chaos. Kritici autoritářského vůdce tvrdí, že volby byly zmanipulované, a protesty proti Lukašenkovi jsou násilně potlačovány.

K protestům se připojilo i více než 1500 sportovců, kteří v otevřeném dopise požadovali spravedlivé volby a konec násilí při pokojných demonstracích. Lukašenko je následně označil za zrádce.

MOV v prosinci konstatoval, že vedení Běloruského olympijského výboru "dostatečně nehájí běloruské sportovce před politickou diskriminací v rámci národního olympijského výboru, sportovních federací či celého sportovního hnutí." Dnes doplnil, že nové volby "tyto obavy plně nerozptýlily."

Oba Lukašenkové mají od MOV zákaz účasti na olympijských hrách v Tokiu stejně jako třetí běloruský sportovní funkcionář Dmitrij Baskov. Šéf národní hokejové federace je spojován s násilným útokem na aktivistu Romana Bondarenka, jenž nepřežil zranění hlavy. Baskov byl zvolen do vedení olympijského výboru a ani tuto volbu MOV neuznal.

Bělorusko má také od prosince zmrazené veškeré platby od MOV a v lednu mu Mezinárodní hokejová federace IIHF odebrala spolupořadatelství letošního mistrovství světa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy