Praha - Pokud vůbec nějaký účinek má, tak na hranici placeba. Přesto mají drahou léčbu kmenovými buňkami hradit pojišťovny. Prosadilo si to ministerstvo zdravotnictví.
Konkrétně jde o léčbu ischemické choroby nohou. Podle odbodné společnosti se sice vůbec neví, jetli je účnná a bezpečná, pojišťovny ale dostanou příkaz ji zaplatit.
Léčba bude stát zhruba sto tisíc korun a peníze na ni dostanou nejméně dvě vybraná pracoviště – ostravská fakultní nemocnice a pražská klinika IKEM. Pojišťovny uhradí dokonce "seminář", kterým budou muset pacienti před výkonem projít. S proplácením se začne od ledna příštího roku.
Podle právníků je ale takový postup v rozporu se zákonem. Dalším odborníkům vadí to, že peníze poputují na experiment, na kterém spolupracuje soukromá firma.
Lékař: je třeba získat víc zkušeností
Dosud si léčbu museli lidé zaplatit sami. Lékař navíc musel pacienty poučit o tom, že jde o pouhý experiment. Odborníci totiž léčbu ischemické choroby nohou, při které se používají kmenové buňky, v běžné medicíně nedoporučují.
"Metoda prozatím není schválená. Není přijatá jako všeobecně používaná. Zdá se být slibná, ale názor odborné společnosti je takový, že by se ještě všeobecně používat neměla," řekl redakci Aktuálně.cz šéf České angiologické společnosti, profesor Karel Roztočil.
Metoda se prozatím zkoušela ve dvanácti klinických studiích a výsledky prý přesvědčivé nejsou. Lékařům se sice podařilo snížit počet pacientů, kterým museli kvůli ucpaným tepnám amputovat nohu, ale "jen" o necelých deset procent. V jedné studii odborníci zaznamenali úspěch u dvaceti procent pacientů. "Je proto potřeba s tím nejprve získat víc zkušeností," doplnil Roztočil.
Pojišťovny zaplatí experiment jen někomu
Jenomže ministerstvo zdravotnictví stejný názor nezastává. Od ledna příštího roku zařadí metodu do seznamu výkonů, které bude lidem hradit pojišťovna. Podle mluvčí úřadu Štěpánky Čechové budou moci léčbu předepisovat hlavně odborníci na angiologii. "Dalšími odbornostmi, které budou moci výkon poskytovat, jsou diabetologové a cévní chirurgie, které tento výkon sdílí," dodala Čechová.
Důvod? Podle Čechové je potřeba vyřešit závažný celospolečenský problém. "Využití nových léčebných metod založených na regenerativní medicíně, kam léčba s využitím kmenových buněk z kostní dřeně patří, také přispěje k úsporám v systému veřejného zdravotního pojištění," dodává Čechová.
Mezi odborníky už se proto zvedá vlna odporu. Ministerstvo podle nich nejedná standardně. Někteří kritici dokonce spekulují o tom, jestli se výkony nedostaly do číselníku jenom proto, aby mohla větší balík peněz inkasovat nejenom ostravská fakultní nemocnice, ale také soukromé tkáňové centrum, které v jejím areálu vzniklo. Tkáňové centrum v Ostravě otevřela společnost PrimeCell Therapeutics.
Šéf resortu Svatopluk Němeček byl nejen dlouholetým ředitelem ostravské fakultní nemocnice, do října loňského roku působil také v představenstvu jedné z dceřiných firem společnosti PrimeCell Therapeutics - v akciové společnosti 4MEDi - Centru buněčné terapie a diagnostiky.
Právník: je to v rozporu se zákonem
"Pokud pominu skutečnost, že se metoda testuje hlavně v Ostravě, tak kroku ministerstva nerozumím. Je tady celá řada jiných výkonů, které by mohly dostat přednost, protože už prošly standardní procedurou klinického testování, a přesto je pojišťovny nehradí. Proč by tedy měly posílat peníze na něco, co vyzkoušené není?" podivuje se například odborník na zdravotnictví Pavel Vepřek.
Nevoli netají ani senátorka a lékařka Alena Dernerová. "Pokud je metoda teprve ve fázi testování, a přesto je už zařazena v sazebníku, tak je to zvláštní. Některé jiné výkony, které otestované byly a prokazatelně fungovaly, dlouho v sazebníku chyběly – například vypalování nádorů. Tak nechápu, proč se tam má dát něco takového," reagovala Dernerová, která bude žádat od ministerstva vysvětlení. O zařazení léčby kmenovými buňkami už se podle ní zajímala i správní rada VZP.
Podle právníka Ondřeje Dostála se navíc pojišťovny, které neověřenou metodu zaplatí, dostanou do rozporu se zákonem. Bez ohledu na to, že tento krok ministerstvo posvětilo. "Co se smí hradit z veřejného zdravotního pojištění, totiž určuje výlučně zákon. A ten stanoví, že pojišťovny mohou hradit jen takové léčebné metody, které jsou účinné, bezpečné a v souladu se současnými poznatky medicínské vědy," vysvětluje právník. Jednání ministerstva je podle něj "velmi zvláštní".
Naděje pro šest procent seniorů
Zdravotní pojišťovny se přesto chystají přání ministerstva vyhovět. "Budeme to muset respektovat," potvrzuje mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Oldřich Tichý. O tom, že se v lednu sazebník placených výkonů rozšíří, podle něj pojišťovna ví, cenu experimentální léčby jí ale prozatím nikdo nesdělil. Podle šéfa České angiologické společnosti Karla Roztočila se bude úhrada pohybovat kolem stovky tisíc korun.
Ischemická choroba nohou je onemocnění, které postihuje tři až šest procent seniorů. Pacientům s touto chorobou se postupně ucpávají cévy, až přestane být dolní končetina zásobena dostatečným množstvím krve, a tedy i důležitými živinami a kyslíkem. Onemocnění se často objevuje jako přidružená komplikace cukrovky. V krajních případech hrozí až odumření tkání a amputace nohy.
Výzkumem kmenových buněk se zabývá ostravská fakultní nemocnice. Doposud ale výzkum platila z grantů – například v roce 2009 získala 7,2 milionu korun z dotačního programu Podpora vědy a výzkumu v Moravskoslezském kraji.
Od září tohoto roku nemocnice spojila své síly také s privátní společností PrimeCell, která v areálu špitálu otevřela biomedicínské translační centrum pro rozvoj regenerativní medicíny 4Medical Innovations. Podle ředitele fakultní nemocnice Davida Feltla mají obě organizace společné týmy a spolupracují i na výzkumu. To potvrdila také mluvčí tkáňového centra Andrea Gutová. "O proplácení aplikace kmenových buněk pojišťovnami mi ale není nic známo. My jsme totiž výrobci léčiv, nikoliv poskytovatel péče," řekla.
