Léčba vitaminem C? Může být velmi účinná, ale nekouká z ní zisk, zlobí se lékař

Jiří Škuba Jiří Škuba
1. 4. 2020 5:30
Zkoušeli ho Číňané, nyní ho ve velkém nasazují Američané. Vysokodávkový vitamin C se skloňuje jako možnost léčby onemocnění způsobené koronavirem. Důkazy, tedy výsledky klinické studie o jeho efektivitě ale zatím chybějí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Shutterstock

Teze o účinnosti vitaminu C ve vysokých dávkách v boji proti onemocnění Covid-19 se opírají o studii, která proběhla ve Spojených státech pod vedením profesora Alphy A. Fowlera, amerického odborníka na respirační onemocnění a intenzivní péči.

Dvacetiletá pacientka byla před třemi lety hospitalizována s akutním plicním selháním ve Virginia Commonwealth University Medical Center v Richmondu, shodou okolností po návratu z Itálie. Kvůli zápalu plic virového původu skončila v kritickém stavu napojená na mimotělní oběh ECMO (krev pacienta je vedena z těla pacienta do oxygenerátoru, kde dochází k jejímu okysličení, a přístroj tak nahrazuje funkci plic, pozn. red.).

"Její prognóza byla infaustní, tedy prakticky bez šance. Lékaři začali pacientce podávat infuze s vysokými dávkami vitaminu C, v průběhu krátké doby a bez následného poškození plic ji pak byli schopni odpojit a nakonec propustit domů," popsal pro Aktuálně.cz případ Pavel Vašek, praktický lékař a hygienik, který na možnost terapeutického využití vitaminu C upozorňuje už delší dobu. 

Číňané "céčko" zkoušejí

Jako první zkoušeli nasadit vitamin C do první linie v boji proti koronaviru Číně, během únorového explozivního šíření onemocnění. Přestože výsledky klinické studie na 140 pacientech budou známy až koncem září, tuto terapeutickou variantu nyní využívají i Američané na stovky nemocných, především v momentálně nejhůře zasaženém New Yorku.

"Pacienti, kteří dostali vitamin C ve vysokých dávkách, na tom byli signifikantně lépe než ti bez medikace," hlásí pneumolog Andrew Weber ze společnosti Northwell Health, největšího provozovatele zdravotnické péče v New Yorku.

Jeho pacienti dostávají nitrožilně 1500 miligramů "céčka", a to třikrát až čtyřikrát denně. Pro představu: každá dávka představuje asi 16násobek doporučené denní dávky vitaminu C, což je 90 miligramů u dospělého muže a 75 miligramů u ženy.

Kyselina askorbová v takto vysokých dávkách, které nelze do těla dostat příjmem v tabletách, ovlivňuje imunitní systém na několika úrovních, reguluje procesy vedoucí k zavodnění plic, a jak naznačuje studie z Richmondu, mohla by být schopna zabránit jejich poinfekčnímu zjizvení. To je zásadní pro fungování pacienta v běžném životě.

Například při průniku patogenu do těla pomáhá nasměrovat neutrofilní granulocyty, tedy nejčetnější typ bílých krvinek v krvi, na místo infekce a brání organismus před volnými radikály. Odpovídá i za produkci kolagenu.

"Pokud pacienti s koronavirem trpí sepsí plicní tkáně, dojde u nich k dramatickému úbytku vitaminu C v těle," vysvětloval Weber v rozhovoru pro deník New York Times.

Pacienty léčí vysokodávkovým vitaminem C buď formou monoterapie, nebo v kombinaci s antimalarikem hydrochlorocinem, případně antibiotikem azithromycinen. "Dává smysl, aby tuto léčbu vyzkoušeli lékaři po celém světě," říká Weber.

Není bez zajímavosti, že Američané jsou nyní sice nejhůře postiženým státem světa, co se týká počtu případů onemocnění, ale letalita - tedy smrtnost, která udává poměr počtu zemřelých na dané onemocnění k celkovému počtu pacientů s danou chorobou - zde v případě Covid-19 nepřekročila dvě procenta.

Studie o efektivitě na koronavirus chybí

Problém je, že v případě infuzí vysokodávkového vitaminu C nejsou k dispozici žádné studie o jeho efektivitě v případě koronavirové infekce. "Informace, které máme z Číny o těch velkých dávkách, stačí pouze k formulaci hypotézy, ale tu je nutné ověřit standardní kontrolovanou klinickou studií. U jiných virových infekcí včetně chřipky byly výsledky studií v minulosti smíšené," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Rastislav Maďar, vedoucí Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity. 

Vitamin C považuje za podpůrnou léčbu, ne tu kauzální, tedy za terapii mířící na příčinu nákazy. "Tou jsou antivirotika - tedy analogy nukleotidů nebo inhibitory virových enzymů. Například testovaný remdesivir. Jestli megadávky vitaminu C a do žíly, s tím bych byl opatrný. Samozřejmě když vám pacient umírá a vy nic jiného nemáte, jako tomu bylo v jisté fázi v Číně, pak to alternativa je. Ale to už jsou jiné než standardní okolnosti… A když ten pacient náhodou přežil, neznamená to automaticky, že to bylo díky tomu vitaminu," dodává Maďar.

"V případě provádění klinických studií je třeba si uvědomit, že jejich schválení, provedení a vyhodnocení vyžaduje poměrně dlouhý čas a ten my nyní nemáme. Navíc nevidím žádný reálný důvod, proč neumožnit lékařům postupovat stejně tak, jak je tomu v USA, kde již léčbu vysokými dávkami vitaminu C při léčbě pacientů s infekcí koronaviru užívají," argumentuje Vašek.

Další překážkou může paradoxně být dostupnost a využitelnost vitaminu C. Podle Webera není "dostatečně sexy", dle Vaška nemá ani takový komerční potenciál. "Vývoj jakéhokoliv produktu, jeho komercionalizace a konečně směrování financí je dané uplatnitelností léčiva na trhu. Vitamin C se nedá patentovat, jeho komerční využitelnost je minimální. Výzkum v tomhle ohledu zaostává za tím, co by bylo potřeba."

Jinými slovy: farmakologické společnosti jsou podle něj zaměřené především na zisk. "To je třeba důvod, proč firma Gilead Sciences nedotáhla výzkum remdesiviru. Epidemie eboly skončila, tím pádem se jim nevyplatilo dál do něj investovat. Teď už jsme mohli vědět, zda je toxický, nebo nikoli," dodává Vašek.

Samoléčba vitaminem C má ovšem smysl pouze v intencích doporučených denních dávek pro nemocné (ne koronavirem), což je 200-500 miligramů denně. "To je důležité pro optimalizaci imunitního systému. Ale pozor, užívat větší množství delší dobu může být kontraproduktivní. Něco jiného jsou vysoké dávky intravenózní formou, tedy 7500 miligramů, u kterých se zdá, že mají ještě jiné terapeutické účinky," říká Vašek, který se kromě praktického lékařství věnuje i problematice nádorové imunologie.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Marcon chce posílit vztahy s Bidenovou Amerikou. Prezidenti chtějí spolupracovat v rámci WHO

Nový americký prezident Joe Biden v neděli poprvé od nástupu do funkce mluvil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a vyjádřil touhu po upevnění vzájemných vztahů obou zemí, uvedl Bílý dům. Podle Macrona měli oba vůdci velmi blízké názory, a to zejména co se týče přístupu k mezinárodním problémům, jakými je například boj s pandemií či klimatickými změnami, uvedl Elysejský palác.

Prezidenti se shodli na nutnosti spolupracovat v oblasti globálního veřejného zdraví v rámci Světové zdravotnické organizace (WHO). Z té USA vyvedl předchozí prezident Donald Trump, Biden však hned po nástupu do funkce nařídil, aby se k ní Spojené státy vrátily. Stejně tak tomu bylo i u pařížské klimatické dohody z roku 2015.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Koulař Crouser vylepšil 32 let starý halový světový rekord

Americký koulař Ryan Crouser vytvořil na mítinku ve Fayetteville světový halový rekord. Osmadvacetiletý olympijský vítěz z Ria de Janeiro předčil pokusem 22,82 metru o šestnáct centimetrů výkon krajana Randyho Barnese, který se v čele historických tabulek držel 32 let.

Crouser se na devět centimetrů přiblížil svému absolutnímu maximu z loňského roku. Pod střechou měl jeho dosavadní osobní rekord hodnotu 22,60. Ve Fayetteville Barnsův výkon překonal dokonce dvakrát. Nejdál poslal kouli hned v první sérii, ve třetí ještě předvedl pokus dlouhý 22,70.

"Velmi dobrý start do roku 2021," řekl televizi ESPN Crouser. Historickým zápisem si upevnil první místo v letošních tabulkách, v nichž se za něj v sobotu zařadil výkonem 21,48 český rekordman Tomáš Staněk.

Barnes zůstává nadále absolutním světovým rekordmanem výkonem 23,12 z roku 1990. Za 23 metrů poslal 7,26 kg těžké náčiní také němec Ulf Timmermann (23,06), Crouser se výkonem 22,91 dělí o třetí místo v tabulkách s krajanem Joem Kovacsem a Italem Alessandrem Andreiem.

před 2 hodinami

Portugalský prezident de Sousa podle odhadů obhájil mandát

Portugalský prezident Marcelo Rebelo de Sousa podle odhadů obhájil mandát, hned v prvním kole dnešních voleb se mu podařilo získat přes polovinu hlasů. S odkazem na projekci veřejnoprávní televize RTP o tom informují tiskové agentury.

De Sousa, který je zástupcem pravého středu, si podle odhadů zajistil 57 až 62 procent odevzdaných hlasovacích lístků. V čele Portugalska tak bude dalších pět let.

Další zprávy