reklama
 
 

Kvůli změně klimatu nemají ptáci dostatek potravy. Housenky se líhnou předčasně

3. 8. 2019 19:24
Někteří živočichové se přizpůsobují rychlému tempu změny klimatu, část to ale nestíhá. Vyplývá to z výzkumu, na kterém se podílelo 64 odborníků, mezi nimiž byl i vědecký pracovník katedry zoologie olomoucké Univerzity Palackého Peter Adamík. Jeho studie se soustředila především na ptáky, na kterých je podle něj změna nejlépe poznat a dají se pozorovat po dobu mnoha let. Jak konkrétně na ně změny klimatu doléhají, popsal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Jak byste charakterizoval studii, která vyhodnocuje reakce živočichů na změnu klimatu? O co ve studii jde a jak jste postupovali?

Jde o metaanalýzu, což je typ studie, která zahrnuje všechny publikované výzkumy na jedno určité téma. Díky jejich podrobnému prozkoumání pak dojdete ke všeobecnému závěru, který dokazuje efekt něčeho na něco jiného. V tomto případě efekt změny klimatu na zvířata. V naší studii bylo 64 autorů, přičemž hlavními odborníky byli kolegové z Berlína. Společně jsme prohlédli přes deset tisíc odborných prací. Poté jsme z nich vyfiltrovali ty, které se soustředí na adaptaci, tedy přizpůsobení zvířat na probíhající změny klimatu.

Vy se soustředíte hlavně na ptactvo, jak vypadal váš výzkum?

Rok za rokem sbírám data o načasování hnízdění nějakého konkrétního druhu ptáka. Kontroluji všechna hnízda a zjišťuji, kdy byla snesena první vajíčka, jaká byla velikost snůšky a kolik mláďat přežilo. Po několika letech, kdy mám i zápisy o meteorologických změnách, je vidět, jak se mění například hnízdní úspěšnost. Tím myslím kdy ptáci začali zahajovat snůšky nebo kdy přiletěli z afrických zimovišť.

Jak tedy živočichové na změnu klimatu reagují?

Jarní teploty jsou u nás čím dál vyšší. To se ukazuje na časnějším hnízdění ptactva. Vidíme, že většina druhů se posouvá dopředu, tedy jejich životní cykly probíhají dříve. Podle toho, jak rychle ptáci reagovali na měnící se klima, jsme zjišťovali, kolik za sebou zanechávají potomků či kolik se jich vrátilo následující rok z teplých krajin zpět k nám. Zjistili jsme, že u některých druhů klesá meziroční počet vyvedených mláďat, protože nejsou schopní se změnám klimatu rychle přizpůsobit. Problém mají i ptáci žijící vysoko v horách. Každý rok přelétávají kvůli teplotám výše, ale už prakticky nemají kam.

Můžete uvést nějaký konkrétní příklad?

Dobře zdokumentovaný je lejsek černohlavý, který k nám přilétá v dubnu z afrických zimovišť. V posledních letech přilétá dříve a tím posouvá svůj čas hnízdění, který není v souladu s nabídkou potravy. Lejsci se živí hlavně housenkami v korunách stromů, píďalkami. Jenomže i píďalky jsou ovlivněny zvýšenými teplotami a vrchol jejich výskytu nastává dříve.

I když lejsci přilétají časněji, tak se laicky řečeno netrefí do doby, kdy mají dostatek potravy. Kvůli tomu se rodiče musí více namáhat, aby uživili svá mláďata. Celkově to pak má dopad jak na rodiče, kteří více pracují, tak na mláďata, která nemají dostatek potravy. Lejsci tedy buď snáší méně vajec, nebo mláďata umírají na nedostatek výživy.

Klimatické změny tedy vedou k vymizení určitých druhů?

Ano, ale zatím hlavně lokálně. U běžného ptáka, jako je zmíněný lejsek, záleží na místě výskytu. Některé ptačí populace z Finska jsou dobře přizpůsobivé, zatímco v Holandsku se jim nedaří. Klimatická změna je totiž v prostoru velice nesymetrická. Naše studie netvrdí, že ptáci vymizí úplně, ale dokazuje, že u určitých druhů dochází k úbytku kvůli nedostatečnému přizpůsobení se. Evoluce je silná a může se stát, že v průběhu příštích dvaceti let se ptactvo adaptuje a přežije.

Ubývá už nyní v Česku některých druhů zvířat?

Jednoznačně je vidět, že mizí hmyz. V posledních letech vyhynulo obrovské množství motýlů. Sucho má zase vliv na ptáky, jako je bahňák nebo čejka. Dříve byli docela běžní, momentálně nemají ani kde hnízdit. U nás má na výskyt živočichů kromě klimatu vliv i přeměna krajiny na hospodářskou. Kombinace těchto dvou faktorů má celkově negativní dopad na přírodu. Je ale velmi těžké posoudit, za co přesně může klimatická změna. Ve světě je samozřejmě velký problém u korálů. Dostávají se mimo své teplotní optimum a již nyní ve velkém měřítku vymírají.

Co může vymizení živočišných druhů znamenat pro lidstvo?

Ztráta každého druhu je nenávratná. Lidé se na všechno dívají užitkovým způsobem. Zvířata soudí podle toho, jestli jim škodí, nebo prospívají. Málokdo ocení zpěv ptáka v přírodě či ojedinělého motýla na zahradě. Mnoho zvířat je však takzvanými ekosystémovými inženýry a mají vliv na prostředí, ve kterém žijeme. Většinou jsou to pro lidi bezvýznamní bezobratlí, na které ale klima také působí. Jejich vyhynutí by mohlo s ekosystémem pohnout.

Dá se nějak této situaci předcházet?

To by musel každý začít sám u sebe. Záleží na tom, jestli jsou někde vysazené remízky, jak lidé sekají trávu na zahradě nebo jestli pěstují křoviny s potravou pro zvířata. Určitě se dá, alespoň v malé míře, krajině pomoci. V rámci klimatické změny je například nutné udržovat vodu pomocí nesečené trávy či výskytu stromů.

autor: Marie Kolajová | 3. 8. 2019 19:24

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama