Kvůli lžím o koronaviru mohou umírat lidé, vláda zcela selhává, upozorňují experti

Lukáš Valášek Radek Dragoun Lukáš Valášek, Radek Dragoun
21. 10. 2020 5:30
Vláda podle expertů neprohrává jenom boj s pandemií koronaviru, ale také se lžemi o něm. Tisíce Čechů je šíří na sociálních sítích. Odborníci varují, že nepravdy snižují důvěru lidí v přijímaná opatření a tím i ochotu je dodržovat. Množící se dezinformace o viru má vyvracet ministerstvo zdravotnictví, to s tím ale doteď nezačalo. Nečinnost přitom může stát lidské životy. Varovala před ní také EU.
"Nenechám si v rámci plošného testování šťourat v hlavě špejlí, protože ti, co to nařizují, jedou podle scénáře B. Gatese a WHO," napsala zpěvačka Ilona Csáková.
"Nenechám si v rámci plošného testování šťourat v hlavě špejlí, protože ti, co to nařizují, jedou podle scénáře B. Gatese a WHO," napsala zpěvačka Ilona Csáková. | Foto: Aktuálně.cz

Deník Aktuálně.cz tento týden zveřejnil fotoreportáž, v níž obrazem i slovem popisoval, jak lékaři bojují o životy pacientů nakažených koronavirem na anesteziologicko-resuscitačním oddělení nemocnice v Táboře a bojí se, že nápor nových pacientů v následujících týdnech nedokážou zvládnout.

Část diskutujících ale měla jasno. Pod fotky lidí napojených na přístroje, které jim pomáhají dýchat, psali, že jde o výmysly nebo spiknutí. "Tady nejde o covid, ale o nástroj elit a nadnárodních společností!!!! Média vymývají mozky a žel, daří se jim to dobře. Lidé, bděte a nenechte si namluvit lži," tvrdil například Roman Lyčka. 

"Kde jsi byl, když loni umírali lidé na chřipku, kde jsi byl v roce '95, když jich umřelo 12 000 během šesti týdnů?! Fakt přijde mi, že někteří lidé žili doteď v představě, že smrt neexistuje, a až když je začaly média a vláda masírovat, mají plnou pusu keců na kdekoho," napsal Čeněk Bělohrad a použil tak argument, který přímo vyvracela zpravodajská agentura AFP. Ta na potírání dezinformací spolupracuje se sociální sítí Facebook. 

Experti přitom varují, že dezinformace o covidu-19 se mezi Čechy šíří stále více. Samotná Evropská unie ústy české eurokomisařky Věry Jourové už v červnu důrazně varovala, že s nimi členské státy musejí bojovat, jinak to ohrozí lidské životy. EU také ve svém prohlášení nezvykle otevřeně ukázala na Rusko a Čínu jako záměrné podněcovatele a šiřitele některých lží o koronaviru.

"Když přesvědčíte nějakou část publika o tom, že covid-19 není tak nebezpečný nebo že se má léčit 'alternativně', podaří se vám šířit chaos, znejistění, paniku a destabilizovat tím cílové publikum. Dezinformátoři jako Rusko pracují s naprosto cynickou motivací 'čím hůř, tím líp'. Ohrožování životů nevinných lidí jim je naprosto jedno, naopak jejich cílům vyhovuje. I proto mi připadá laxnost našich vlád - nejen té české - při řešení hrozby dezinformací trestuhodná," uvádí odborník na dezinformace Jakub Kalenský z think-tanku Atlantic Council.  

České ministerstvo zdravotnictví, které dostalo boj s dezinformacemi týkajícími se pandemie na starosti, ale dle odborníků oslovených Aktuálně.cz selhává. Až po čtyřech měsících od varování EU, tedy na začátku října, ministr zdravotnictví Roman Prymula avizoval, že ministerstvo uzavřelo spolupráci s firmou Semantic Vision a chystá se s dezinformacemi bojovat.

Má to ale háček. Společnost Semantic Vision sice umí v reálném čase analyzovat kvanta dat a zmapovat tak, jaké nepravdy o pandemii se nejvíce šíří. Zdůrazňuje ale, že jejich vyvracení už je na ministerstvu. 

"V reálném čase posíláme ministerstvu, co náš algoritmus ohledně covidu vyhodnotí jako manipulativní. Navíc od nás dostávají každý den souhrn. Jednou za týden pak přikládáme obsáhlejší analýzu včetně trendů. První analýza šla teď v pátek," říká zakladatel Semantic Vision František Vrabel.

Informace, jak nakládá s dezinformacemi, ministerstvo za 14 dnů neposkytlo

Jak by s detailními daty ministerstvo mělo dále nakládat, ale komentovat nechce. "Do téhle debaty se nechci pouštět. My nejsme PR agentura nebo experti na strategickou komunikaci. My jsme experti na analýzu dezinformací. Náš úkol je jiný. To, proč nereagují hned, nebo proč nevyvracejí konkrétní dezinformace, je něco, na co byste se měli ptát jich," dodává Vrabel.

Deník Aktuálně.cz se na strategii ohledně vyvracení dezinformací pokoušel zeptat i samotného ministerstva, které ovšem na dotazy neodpovědělo ani po více než 14 dnech a několika urgencích.

Sám Prymula za poslední týden zveřejnil několik příspěvků na sociální síti Twitter, v nichž některé dezinformace shrnuje a pokouší se je vyvracet. Odborníci ale upozorňují, že Twitter v Česku používá jen necelých 400 tisíc lidí, ministra pak sleduje pouze 50 tisíc lidí. Jako vhodný prostředek k oslovení mas ho tedy experti nepovažují.

Prymula diváky v živém televizním vysílání přesto vyzval, aby jeho Twitter sledovali, protože právě tam najdou nejaktuálnější informace. Poslední vlna opatření se na sociální síti po jednání vlády objevila o pár minut dříve, než je vláda na tiskové konferenci vůbec oznámila.

Vážné příspěvky se ovšem střídají s vtipy. Prymula se například v jednom z videí pochlubil, že poslouchal v rádiu Leoše Mareše. V jiné reakci zase v nadsázce, která některé donutila pochybovat o pravosti jeho účtu, odvětil, že sex je při epidemii povolen, ale jen s prověřeným partnerem.

Vláda ve vyvracení nepravd selhává i podle Jana Cempera ze serveru Manipulátoři.cz, který se vyvracení nepravd věnuje. "Šíření dezinformací vyvolává nedůvěru lidí. A když lidé nedůvěřují vládě, tak pak pochopitelně mají problém dodržovat i opatření," říká Cemper. 

Sociologové přitom zachytili, že důvěra ve vládu v poslední době výrazně klesá. Jaký podíl na tom mají lži, které se lidé dočítají na sociálních sítích, ale říct nedokážou. Výzkum k tomu totiž neexistuje.

Důvěra Čechů ve vládu klesá

  • Dle průzkumů veřejného mínění se v posledních měsících rapidně snížil podíl Čechů, kteří vládě v boji s covidem věří. Přesně to je přitom efekt, kterého se profesionální dezinformátoři, za nimiž často stojí Rusko i Čína, snaží dosáhnout.
  • Například CVVM změřilo, že ještě v červnu účinnosti vládních opatření věřilo 86 procent lidí, v červenci 61 procent, v září už důvěra v účinnost opatření klesla pod polovinu na 48 procent.
  • Agentura Kantar CZ pro Českou televizi zase zjistila, že zprávám od premiéra Andreje Babiše nyní důvěřuje 36 procent lidí, který je tak na dně žebříčku. Naopak mezi nejdůvěryhodnější zdroje informací lidé řadí hlavní hygieničku Jarmilu Rážovou se 67 procenty. Ministrovi zdravotnictví Romanu Prymulovi důvěřuje 52 procent občanů.
  • Experti ale neumějí rozlišit, jaký podíl na tom mají dezinformace a jaký selhání vlády.
  • "Zatímco nevládní aktéři budou mít většinou účel krátkodobý a omezený, jako například vydělat na reklamě, státní aktéři jako Rusko a Čína tímto šířením dezinformací sledují dlouhodobou strategii - oslabovat státy, které vnímají jako nepřátelské. Což je třeba v případě Ruska kdokoliv na západ od jejich hranic. Tito aktéři mají využívání informací kodifikované ve svých vojenských, bezpečnostních, zahraničních strategiích. Nevojenské prostředky vedení boje jsou už v Rusku považované za důležitější než prostředky vojenské," dodává odborník na dezinformace Jakub Kalenský z think-tanku Atlantic Council.

Babiš odmítl, aby boj proti lžím řídil přímo Úřad vlády

Experti se přitom shodují, že Česko nyní doplácí na nepřipravenost boje proti dezinformacím, která se táhne roky zpět. "Situace je tu analogická jako se samotnou koronavirovou krizí. Jen ještě daleko delší a ještě zanedbanější. Vláda měla být kvůli dezinformacím aktivní daleko víc a daleko dřív," říká Kalenský.

"Problém je výrazně větší, než by byl v případě, že by vláda byla schopná něco udělat před dvěma nebo čtyřmi lety, kdy už bylo těch varování ze strany odborníků i poučenějších států k dispozici víc než dost. Tato volba vlády dnes vyúsťuje v ohrožení zdraví a životů lidí," myslí si Kalenský.

Bojům proti dezinformacím se od začátku roku 2017 má věnovat útvar na ministerstvu vnitra nazvaný Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám. Už krátce po svém založení se ale stal cílem prezidenta Miloše Zemana, který jeho pracovníky označil za ideově zaujaté a neschopné dezinformace odhalovat. Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) pak musel vysvětlovat, že se jeho podřízení nechystají cenzurovat internet. Projekt sice hájil, ale aktivita centra se utlumila.

Samotného Zemana pak odborníci v roce 2018 vinili z šíření dezinformací, když prohlásil, že nervová látka novičok se vyráběla a testovala v Česku. Nahrával tak argumentům Ruska, které popíralo, že by nechalo ve Velké Británii otrávit někdejšího dvojitého agenta Sergeje Skripala.

Ministr vnitra Jan Hamáček a ministr zahraničí Tomáš Petříček (oba ČSSD) pak zhruba před rokem na bezpečnostní radě státu navrhli, aby boj proti dezinformacím spadal přímo pod Úřad vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) to ale odmítl. Dle několika zdrojů redakce je to pro premiéra kvůli názoru prezidenta Zemana i části jeho voličů citlivé téma.

Nyní Babiš na dotaz Aktuálně.cz, zdali by neměl Úřad vlády zastřešit boj s dezinformacemi okolo covidu-19, reagoval jen jedinou větou. "Řeší to ministerstvo zdravotnictví," napsal premiér v SMS.

Boj proti dezinformacím zůstává dodnes rozdrobený mezi jednotlivá ministerstva, která mají vyvracet lži týkající se jejich resortu. Dezinformace kolem koronaviru tak má na starosti zdravotnictví. Většina z ministerstev na to ale nevyhradila žádné lidi. 

Strategická komunikace státu neexistuje, opozice tlačí na změnu

Neexistuje ani systém celé strategické komunikace státu, která by stanovovala, jak a kdo má občanům sdělovat informace. Její návrh má za úkol už od dob předchozí vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) předložit ministerstvo obrany. Ani po letech se tak nestalo.

Poslankyně TOP 09 Helena Langšádlová nyní usiluje o to, aby vláda představila alespoň strategii komunikace ohledně pandemie a dezinformací. "Vláda nemá jasnou komunikační strategii, proto jsme v tak hluboké krizi, část veřejnosti vládě nedůvěřuje," říká Langšádlová s tím, že je veřejnost nutné přesvědčit, že opatření mají smysl.

Přitom musí kabinet podle poslankyně cílit na všechny části společnosti, nejen na diváky večerního televizního zpravodajství, k nimž nepatří například náctiletí. Vláda by proto podle ní měla oslovit osobnosti, na které daná část společnosti dá, například youtubery.

Na tom se s ní shodují i experti. "Vláda na vyvracení dezinformací nemůže být sama. Ve státech, kde jsou v boji proti dezinformacím nejúspěšnější, jako je například Litva, vidíme úzkou, dlouhodobou a strategickou spolupráci vládního a nevládního sektoru, protože v dnešní době roztříštěnějších publik je třeba doručovat žádoucí sdělení skrze co nejvíce kanálů. Tiskové prohlášení ministerstva už prostě dnes nemá takový dopad jako před patnácti lety," přibližuje Kalenský.

Ze své iniciativy například lži vyvrací youtuber Kovy. Ten v pátek zveřejnil video o druhé vlně koronaviru. Kovyho sleduje pravidelně více než 800 tisíc převážně mladých lidí. 

Vláda stojí i proti známým osobnostem

Situace je pro vládu dle odborníků mimořádně obtížná i proto, že nepravdy šíří i mnohé známé osobnosti s desítkami tisíc fanoušků.

"Nenechám si v rámci plošného testování šťourat v hlavě špejlí, protože ti, co to nařizují, jedou podle scénáře B. Gatese a WHO, a zadruhé do mě ani do mých dětí nebude nikdo rvát žádnou vakcínu, která je ba naopak kontraproduktivní. Vy, co máte otevřené oči, víte. Nesmíte se bát chránit své děti, své zdraví, vaše životy," apelovala například na své fanoušky nedávno zpěvačka Ilona Csáková.

Podobně zpěvačka Bára Basiková oznámila, že se chce covidem-19 nakazit. Lucie Bílá, která nemoc prodělala, ji nazvala "blbou chřipkou". Janek Ledecký celou situaci označil za "chytrou kampaň". Jejich prohlášení se ocitla mezi těmi nejsdílenějšími na českém Facebooku.

Při vyvracení nepravd se s nimi politici mohou dostat do střetu. Deník N například už dříve popsal, jak portál YouTube smazal na jaře záznam pořadu herce Jaroslava Duška, ve kterém jeden z hostů doporučoval proti koronaviru například antabus a glukonát měďnatý. Stalo se tak po zásahu ministerstva zdravotnictví, Duškovi fanoušci jej pak masivně vinili z cenzury.

Jaké lži o koronaviru se v Česku šíří?

  • "Hodně úspěšné jsou dezinformace o neúčinnosti roušek či o tom, že se pod nimi hromadí oxid uhličitý. Dále srovnání covidu a chřipky, což je velmi zavádějící, nebo různé zpochybňování testování, ať už jde o kvalitu PCR testů či zveřejňovaní čísel," říká Jan Cemper ze serveru Manipulátoři.cz, který dezinformace vyvrací.
  • Podle zakladatele Semantic Vision Františka Vrabela se mezi lidmi šíří celkem tři skupiny nepravdivých příběhů. Ty první, přítomné v menší míře, popírají, že covid-19 vůbec existuje.
  • "Druhá skupina dezinformací se soustředí na původ a důvod pandemie. Říká se, že to je biologická zbraň některé ze světových mocností, že to vymyslel Bill Gates nebo že za tím je spiknutí globálních elit," doplňuje Vrabel.
  • Třetí typ dezinformací se podle něj opírá právě do opatření proti šíření koronaviru a kritizuje postup české vlády. "Zpochybňují se statistiky, jako je úmrtí, přesnost testů, účinnost nošení roušek, démonizuje se očkování a vakcíny. V neposlední řadě se popírá účinnost a potřebnost protiepidemických opatření," vysvětluje Vrabel.
  • Dezinformace, které se týkají koronaviru a kolují po českém Facebooku, vyvrací také zpravodajská agentura AFP, kterou na to sociální síť najala. Její práce je k dispozici zde.
  • Celosvětové mýty o koronaviru na svém webu vyvrací také Světová zdravotnická organizace (WHO).
 

Právě se děje

Další zprávy