Připravit pro školy dostatek informatikářů potrvá nejméně 10 let, upozorňuje expert

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
Aktualizováno 5. 8. 2021 15:11
Cyril Brom vede Laboratoř pokročilého multimediálního vzdělávání na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zkoumá zde vliv moderních technologií na výuku. Ověřil si například to, že skvělá grafika a zábavný obsah nemusí nutně vést k lepším výsledkům. Důležité jsou hlavně kvalitní učitel a kvalitní obsah.
On-line rozhovor s Cyrilem Bromem, expertem na informatiku
Rozhovor skončil
Cyril Brom začne odpovídat ve čtvrtek od 13 hodin.
Přečíst si rozhovor

Na Katedře softwaru a výuky informatiky působí Cyril Brom ve skupině vývojářů, grafiků či pedagogů, vytvářejících výukové hry, které pak experti testují na žácích. Žáci hrají hry a odborníci měří, co se naučili. Brom také vzdělává budoucí učitele informatiky. Ti v současném českém školství na mnoha místech chybí. Lidé s IT dovednostmi málokdy míří do škol, v soukromé sféře si mohou vydělat mnohem více.

Akutnímu nedostatku se snaží vzdorovat právě Bromova katedra, když formou kurzů vzdělává již hotové pedagogy. A snaží se také posílit jejich sebevědomí. "Jedním z problémů je, že se lidé informatiky bojí. Ale mnoho jejích aspektů není těžkých, pokud se správně vysvětlí," říká.

Nevidí problém v tom, že by na prvním stupni základní školy vyučovala tento předmět kantorka, která by byla třeba jen o kapitolu či dvě napřed před žáky. "V tomto věku je klíčové zejména dětem rozumět, pracovat s jejich zkušenostmi, hovořit jejich jazykem, chápat, co ‚mají v hlavě‘. To udělá podstatně lépe učitelka, která je ‚o kapitolu napřed‘, než učitel - ajťák," vysvětluje. IT expert podle něj často nedokáže dětem látku srozumitelně vysvětlit, a pak je z celé výuky "takové nesrozumitelné bla, bla, bla".

Na vyšších stupních vzdělávání pak bude podle něj nutné připravit nové informatikáře a proškolit ty stávající, kteří obor nestudovali. "Myslím, že když bude setrvalá a skutečná podpora vládní garnitury, mohlo by se to za deset let podařit. Je důležité začít, pokračovat a neustávat," burcuje.

Nová informatika učitele děsí. Zcela zbytečně

České školství stojí před další velkou výzvou: do tříd míří takzvaná nová informatika, která bude více prorůstat do dalších předmětů a posune se od ovládání počítačů k informatickému myšlení. Mnoho pedagogů z toho má hrůzu.

Brom však uklidňuje, že se není čeho bát. Stačí, aby učitelé zašli na kvalitní školení, kde zjistí, že je to jednodušší, než si mysleli. "Získají i užitečné nápady pro práci s dětmi v hodině. K výuce informatiky patří mix badatelské práce, objevování, procvičování například u programování, ale i klasický výklad. Cesta do pekel je naopak memorování koncovek kabelů; učení se nazpaměť, na co kliknout v aplikaci. Protože ta bude za dva roky vypadat úplně jinak," upozorňuje.

Jistou míru doškolení doporučuje všem učitelům, protože digitální technologie prostoupí postupně všechny předměty. Vyzývá učitele, aby se spolu více bavili o mezipředmětové výuce, tedy o prolínání jednotlivými obory, jimiž se informatika potáhne. "Mimochodem, obdoba nové informatiky se zavádí i v zahraničí a ukazuje se, že učitelé informatiky nejsou v zásadě nikde. Ani ve Švédsku, ani v Nepálu, ani v USA. Podobný problém jako my řeší všude na světě a všude improvizují," dodává.

Moderní technologie do výuky patří. Ale s citem

Jelikož Brom vede skupinu, která vyvíjí a zkoumá výukové programy, zdálo by se, že bude jejich velkým propagátorem. On ale upozorňuje, že není dobré používat technologie za každou cenu. "Klíčový je učitel, moderní technologie jsou jeho nástroj. Nástroj, který učitel musí chtít a umět uchopit a který mu musí v nějakém ohledu pomoct. Co lze zařídit efektivně bez technologií, nemá moc smysl zařizovat s nimi," objasňuje. Učitel musí počítat s tím, že o software je potřeba se starat, například instalovat a případně i doplácet nové a nové verze. Stojí to za to pouze tehdy, když výukový program skutečně pomůže zdolat látku.

Imponují mu zejména programy, které dokáží studenta nadchnout pro určité téma a motivovat ho, aby si sám něco dohledal. "Z hlediska designu je důležitá myšlenka, že méně je někdy více. Méně neznamená ‚nic‘, nýbrž ‚tak akorát‘. Tak akorát různých zábavných prvků, tak akorát interaktivity, tak akorát výukového obsahu," doplňuje.

On-line rozhovor s Cyrilem Bromem, expertem na informatiku

Rozhovor skončil
5. 8. 2021
Ptá se: Jana Levá

Jak se mají uživatelé, ale i výrobci vyrovnat s neustálým zastaráváním technologií, které se neustále zrychluje? Škola nakoupí výukový program, ale do dvou let často bývá nepoužitelný kvůli neustálým upgradeům systému, konci podpory a podobně. A to není neobvyklé, že do těch dvou let škola software ještě nemá ani nainstalovaný. Člověk si pak říká, jestli to není vyhazování peněz, že.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Zastarávání technologií je něco, co k technologiím patří a patřit bude (ať si o tom myslíme, co chceme). Jak už jsem naznačil jinde, domnívám se, že na prvním místě je třeba si položit otázku, jestli daný software / technologii opravdu potřebujeme; tzn. jestli nám přinese v daném kontextu (ať ve škole či mimo školu) takovou přidanou hodnotu, že se nám vyplatí řešit neustále updaty, licenční doplatky, zaškolování, přeškolování a podobně. Když se zamyslíme, někdy zjistíme, že novou technologii vůbec nepotřebujeme. Jindy zjistíme, že by se nám sice asi trochu hodila, ale je pracné ji udržovat – a tak se nevyplatí. A ještě jindy zjistíme, že se nám vyplatí do ní opakovaně investovat, a tak ji nakonec pořídíme a dotyčné s ní naučíme pracovat – protože výukový přínos je zkrátka velký.

Naznačil jsem, že před nákupem nové technologie je třeba zejména přemýšlet. Za tím účelem je třeba vedením škol dát trochu manévrovací prostor (peníze flexibilně, včetně peněz na údržbu; nikoli „utratit milion do konce měsíce za každou cenu“).

5. 8. 2021
Ptá se: Jan Křižánek

Dobrý den, jak to vidíte do budoucnosti s kvalitními učebnicemi a laxním přístupu ministerstva ke změnám vzdělávacích plánů na školách. S pozdravem J.K.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Bohužel nevím, jaká bude situace po volbách. Pokud by nastoupil ministr aspoň tak schopný jako současný ministr, byl bych opatrně optimistický. Pokud se MŠMT opět stane předmětem politických handlů a post ministra dostane někdo, kdo se na ten post tak úplně nehodí, bude to spíš špatné. Není to celé samozřejmě jen o ministrovi (ministryni) – ale je to klíčová figura.

5. 8. 2021
Ptá se: Radek Sárközi

Které výukové programy považujete za nejkvalitnější a proč?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

To je dost komplexní otázka :) Pár hlavních myšlenek:

-- Pokud to zúžím na školy, tak jsem si postupně udělal názor, že kvalitní jsou obvykle takové programy, které se alespoň někteří učitelé (ideálně sami kvalitní) naučí dobře používat.

-- Obecně (i mimo kontext škol) mi pak imponují programy, respektive výukové materiály obecně, které dokáží studenta nadchnout pro určité téma – aby si pak sám něco dohledal.

-- Z hlediska designu je důležitá myšlenka, že „méně je někdy více“. Méně neznamená „nic“, nýbrž „tak akorát“. Tak akorát různých zábavných prvků, tak akorát interaktivity, tak akorát výukového obsahu atd.

-- S programy je ta potíž, že se o ně neustále musíte starat (např. updatovat). Jejich přidaná hodnota je velká ve chvíli, kdy danou věc jen obtížně naučíte jinak (bez programu). Když tvoříte výukový program, je důležité začít výukovým cílem, a otázkou, jak může program pomoct tento cíl dosáhnout. Někdy se ukáže, že program není potřeba, ale stačí třeba učebnice nebo video, které ve vhodné okamžiky zastavuje a komentuje učitel.

5. 8. 2021
Ptá se: Jirka

Dobrý den, jaký máte názor na kvalitu vzdělávání na pedagogických fakultách? Ze svého okolí často slýchám, že lidé ucházející se o VŠ vzdělání volí pedagogickou fakultu jako poslední možnost nebo jako velkou šanci na snadný zisk titulu. Jeví se vám situace také tak? A blýská se podle vás na lepší časy?
Děkuji předem za odpověď.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Základní problém je, že politická reprezentace se školství poslední desetiletí moc nevěnovala a ministři školství se střídali jak na obrtlíku; do toho byly vysoké školy dlouho financovány „za hlavu“. Školství jelo „setrvačností“ skoro ve všech rovinách; občas se přidala ad hoc záplata tam, kde to nejvíc „drhlo“. Vzdělávání budoucích učitelů nebylo výjimkou. Ano, vzdělávání budoucích učitelů je třeba zlepšit; tak jako mnoho dalších aspektů celého školského systému. Mj. je třeba zlepšit prestiž učitelského povolání, aby si fakulty připravující učitele (nejde jen o pedagogické fakulty) mohly více vybírat.

Osobně se domnívám, že se poslední roky situace lepšit začala a je otázka, jestli se po volbách nové politické reprezentaci podaří rozjíždějící se vlak rozjet naplno nebo ho zase zbrzdí. Na nejobecnější úrovni je základní dlouhodobá vize a prostor na to ji realizovat (což zahrnuje například peníze, schopného ministra, který vydrží celé 4 roky, a schopný tým kolem něj).

5. 8. 2021
Ptá se: Lucka

Dobrý den, pane Brome. Přijde mi, že jste skoro skeptik k moderním technologiím ve výuce, přitom je sám vyvíjíte. Jak tomu mám rozumět? Nebo jim fandíte, ale nepřeceňujete? Děkuju.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Řekl bych, že jsem optimista s kritickým názorem a zdravou vírou ve schopnosti člověka; v tomto případě učitele. Vnímám to tak, že klíčový je učitel a moderní technologie jsou jeho nástroj. Nástroj, který učitel musí chtít a umět uchopit, a který mu musí v nějakém ohledu pomoct. Co lze zařídit efektivně bez technologií, nemá moc smysl zařizovat s nimi :)

5. 8. 2021
Ptá se: Markéta Pokorná

Chtěla jsem se zeptat, co říkáte konceptu nové informatiky. Jak se vám líbí a co podle vás přinese?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Představte si, že se snažíte dětem ze 3. třídy vysvětlit, kdo je to „programátor“, a po hodině za vámi přijdou dvě děvčata a opatrně se vás zeptají, jestli také existují „programátorky“, protože to slovo v ženském rodě nikdy neslyšely. Nebo si představte, že se dětí z 5. třídy zeptáte, jak se video jejich oblíbeného youtubera dostane z počítače toho youtubera na jejich smartphone – a ony mlčí, protože jim tu otázku nikdo předtím nepoložil a internet je pro ně magie, která „nějak funguje“.

Líbí se mi, že nová informatika vytváří prostor pro to, aby děti o těchto (a mnoha dalších) věcech mohly začít přemýšlet. V jistém smyslu nabádá učitele (nebo jim to usnadňuje), aby děti seznámili s tím, co je to OPRAVDU informatika a jak digitální svět funguje.

Nová informatika má potenciál způsobit, že za pět deset let budou mít děti základní představu o fungování podstatné části našeho světa, o jehož principech dnes nic netuší ani podstatná část dospělých.

5. 8. 2021
Ptá se: Martin Kadlec

Chtěl jsem se Vás zeptat, jestli máte nějaký nápad, jak sehnat na školy informatikáře? Podle mě to nejde, díky.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Žádné jednoduché řešení neexistuje :)

Myslím, že na prvním stupni by informatiku měli učit prvostupňaři, nikoli informatikáři z vyšších stupňů (viz též další otázka). Na prvním stupni je klíčové zejména dětem rozumět; pracovat s jejich zkušenostmi; hovořit jejich jazykem; chápat, co „mají v hlavě“. To udělá podstatně lépe učitelka, která je „o kapitolu napřed“, než učitel – ajťák.

Na vyšších stupních bude třeba jít postupně: pomocí školení učit stávající učitele, kteří informatiku sami nikdy nestudovali (tato školení se přitom připravují nebo již probíhají); připravit na vysokých školách učitele nové; připravit i nové pedagogy na VŠ. Myslím, že když bude SETRVALÁ a SKUTEČNÁ podpora vládní garnitury, mohlo by se to za deset let podařit. Je důležité začít, pokračovat, neustávat, pokračovat, neustávat, pokračovat … a nezoufat si :) Když chtěli v Egyptě postavit pyramidu, také to chvíli trvalo.

Mimochodem, obdoba „nové informatiky“ se zavádí i za hranicemi ČR a ukazuje se, že učitelé informatiky nejsou v zásadě nikde: ani ve Švédsku, ani v Nepálu, ani v USA. Podobný problém jako my řeší všude na světě a všude na světě improvizují.

5. 8. 2021
Ptá se: Mimořádná linka Praha-Tokio

Dobrý den, jak může informatiku učit učitelka, která ovládá počítač a základní programy hůře než většina třídy? Co byste jí doporučil?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Pokud mluvíme o prvním (ale do velké míry i o druhém) stupni, doporučil bych jí zejména, aby se nebála. Jakmile se odváží a začne sama zjišťovat, co informatika (na prvním a do velké míry i druhém stupni) vlastně zahrnuje, s překvapením zjistí, že část věcí již ví a další část látky vlastně není tak těžká. Zjistí také, že dobrá polovina výuky může probíhat bez počítačů, protože informatika není o „klikání ve Wordu“. Zjistí, že nejdůležitější je umět pracovat s dětmi a motivovat je (jako ve všech předmětech) a že holt některé dítě bude vědět v nějakém úzkém kontextu víc než ona (jako ve všech předmětech – moje malá dcera umí pojmenovat mnohem víc rostlin než já). Jenže učitelka bude chápat věci v širších souvislostech a dokáže je propojit, i kdyby jen na základní úrovni.

5. 8. 2021
Ptá se: Petra Literová

Skutečně nemohou moderní technologie nahradit kvalitního učitele? Dneska už existují téměř dokonalé výukové prezentace s titulky, které automatický překladač velmi kvalitně přeloží do jakéhokoliv jazyka, takže tuto skvělou prezentaci mohou zhlédnout žáci v rovníkové Africe stejně jako v Česku a můžou dle ní danou látku nejen pochopit, ale i se pro ni nadchnout. Tohle není cesta?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Je třeba rozlišit dvě různé situace:

a) Situace, kdy učitel není k disposici, nebo je jich málo (např. 1 na 100 žáků). Pak dává smysl uvažovat o tom, jak učitele nahradit (nebo doplnit). Situace „učitel není k dispozici“ může nastat jak v rovníkové Africe, tak třeba ve vězení nebo prostě i doma po práci nebo po škole. V tomto smyslu jsou výukové prezentace skvělé, pokud jsou dobře udělané. Ale stále jsou jakýmsi doplňkem k situaci, kdy učitele k dispozici máme.

b) Situace, kdy učitel je k dispozici. Pak má hlavně smysl uvažovat o tom, jak mu práci usnadnit, zlepšit ji. V kontextu, kdy je učitel k dispozici, otázka „jestli nemůžeme učitele kompletně nahradit technologií“ vede na trochu bezbřehou debatu typu „mohou jednou stroje nahradit všechny lidi?“ :)

Čili určitě ano: pokud je nová technologie / výuková metoda kvalitní a má potenciál něco vylepšit, je vítána.

5. 8. 2021
Ptá se: Marie Doleželová

Dobrý den, pane docente, chtěla jsem se Vás zeptat, zda jste příznivcem používání mobilů a tabletů ve výuce?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Myslím, že je hlavně důležité, aby se děti naučily rozumět tomu, co na mobilu dělají (ve smyslu co se pak děje s jejich daty) a jaké to má důsledky. Používat mobily jako výukový nástroj má smysl tehdy, pokud danou věc nedokážeme naučit jinak (nebo to sice dokážeme, ale podstatně méně efektivně).

Nové technologie obecně mají význam ve chvíli, kdy nabídnou něco, co předchozí technologie nenabídly, a zároveň to nabídnou „levně“. Když to trochu zjednoduším: Křída coby nová technologie se například ujala skvěle, protože je levná, obtížně rozbitelná a poskytuje učiteli mj. možnost naráz předat velkému množství studentů tutéž informaci, upravit tuto informaci či ponechat na tabuli informaci po delší dobu. Čili křída nabízí hodně muziky za málo peněz. Podobným prizmatem jsou a budou souzeny další nové technologie: budou v určitých kontextech používány, pokud v těchto kontextech nabídnou hodně muziky za málo peněz.

5. 8. 2021
Ptá se: Vašek

Hrál jste jako malý Prince Perského, Lemmings, Goblins či SimCity, nebo jste mladší generace? Nebo jste coby bzdoucí matfyzák už sám hry programoval?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Až na Goblins jsem hrál všechny; taky třeba Might & Magic nebo Simon the Sorcerer. A ano, na gymnáziu jsem hry i programoval a potom na Matfyzu spoluzakládal obor, který se programování počítačových her věnuje :)

5. 8. 2021
Ptá se: Učitelka v nesnázích

Dobrý den, co by podle Vás mělo smysl učit v informatice na 1. stupni ZŠ, co na druhém a co na SŠ, když stejně nevíme, jak budou vypadat technologie budoucnosti? Moc děkuju

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Informatika coby vědní disciplína stojí na principech, které se mění podstatně pomaleji než technologie. Budou mít monitory za dva roky stejné konektory jako dnes? Nevím. Bude se používat za 10 let dvojková soustava? Budou mít za 10 let aplikace něco jako funkci „undo“ („krok zpět“)? Půjde za 10 let nahrávat data na internet? Budou existovat v programovacích jazycích podmínky a cykly? Skoro určitě.

Podstatou výuky informatiky je seznámit děti s PRINCIPY informatiky. To jim pomůže například:

-- „orientovat“ se v digitálním světě (kde se ocitne moje video, když ho nahraji na TikTok? proč mi naskakují jiné reklamy než kamarádovi?);

-- rychle se přeučit na novou technologii (která dnes třeba neexistuje);

-- nahlédnout, co obnáší práce programátorů (testerů, softwarových inženýrů atd. – třeba by se jimi chtěli stát);

-- a trochu je naučit řešit úkoly způsobem, jaký používají informatici (například si problém popsat a rozdělit na podproblémy).

S konkrétními technologiemi se ve výuce samozřejmě pracovat musí – jak v informatice, tak v jiných předmětech. Technologie jsou důležité, ale jsou „pouze“ nástroj; principy zůstanou delší dobu.
Jinak konkrétní věci nastiňuje RVP (Rámcový vzdělávací program), je to myslím dobrý výchozí bod. K RVP lze jistě mít dílčí výhrady, jako ostatně ke všemu :) Já si třeba myslím, že by se některé principy digitální bezpečnosti (třeba že existuje antivirus) měly učit už na prvním stupni, nikoli až na druhém – ale hodně věcí si škola může přizpůsobit v ŠVP (školní vzdělávací program).

5. 8. 2021
Ptá se: Veronika

Dobrý den, Na základní škole učím M, F a Fg. Chtěla bych se zeptat na nějaké dobré aplikace, hry, ... do výuky těchto předmětů. Které doporučujete a víte, že děti jak baví, tak se i něco naučí. Děkuji, Veronika

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Dobrý den, obávám se, že takto obecně nepomohu. Zkoušela jste třeba nějakou akci pro učitele, např. Elixír do škol?

5. 8. 2021
Ptá se: Aneta Bílková

Dobrý den, existují nějaké studie, které by doložily přínos multimediálních forem výuky na ZŠ (typicky projektory, interaktivní tabule na prvním stupni atd.). Jedná se poměrně nákladné produkty, o jejichž cost-benefit výhodnosti mám velké pohybnosti. Děkuji, Bílková

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Pěkný den, ano, takové studie probíhají, ale vesměs se týkají vyšších stupňů vzdělávání. Jde o klasické komparativní studie, které srovnávají výuku pomocí A s výukou pomocí B (tzn. co se studenti naučí). Obvykle se nesrovnávají dvě totožně používané technologie proti sobě (např. tabule vs. interaktivní tabule používaná jako normální tabule). Je již totiž dost přesvědčivě doloženo, že technologie sama (pokud není používána „nějak lépe“) nedělá ve výuce rozdíl. Naopak se srovnávají výukové metody, např. nějaká základní metoda vs. rozšířená metoda, přičemž u rozšířené metody novým způsobem využijeme to, co nám nová technologie nabízí (ale stará nikoli). Konkrétně u interaktivní tabule to může být např. to, že výsledný obraz pošleme dětem mailem domů (zatímco při výuce s tabulí ho nepošleme, protože nemáme moc jak).

Celkově se ukazuje, že nové technologie obvykle v průměru nějaký přínos mají, pokud jsou správně využívány (teď ovšem hodně „průměruji“ výsledky stovek studií – samozřejmě jsou situace, kdy je nová technologie použita špatně a výuku brzdí). Zároveň se ale ukazuje, že nové technologie obvykle nezpůsobily ve vzdělávání „revoluci“ a nakonec byly používány spíše okrajově – to se opakuje od výukového rádia, přes zpětné projektory až po dnešek. Samozřejmě nevíme, jaký nakonec bude dopad „digitální revoluce“ a distanční covidové výuky…

5. 8. 2021
Ptá se: Lukáš

Dobrý den, zajímalo by mě, zda mi můžete doporučit nějaký obsah do hodin aj?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

To závisí na tom, do jakých hodin a na jakém stupni :) Na začátek můžete zkusit projít třeba základní rozcestníky typu: imysleni.cz, decko.ceskatelevize.cz/datova-lhota/ve-skole, nukib.cz/cs/kyberneticka-bezpecnost/vzdelavani/skoly/. Pokud vám přijde, že je „toho všeho nějak moc“, může být vhodné zvážit nějaké školení přes NPI, které vás hlavními materiály provede (ta školení NPI doufám začne inzerovat, pokud tak už neučinilo :) ).

5. 8. 2021
Ptá se: Pája

Dobrý den, dcera na 2. stupni základky v informatice celý půlrok kreslila jeden obrázek v nějakém free editoru. Učitelka neuměla v ničem poradit a program se jí naopak jediné zasekával. K čem tohle je?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Vaše zkušenost bohužel není ojedinělá. Nová informatika má za cíl tohle změnit, ale nejde si dělat iluze, že jen úpravou RVP všechny problémy zmizí jako mávnutím kouzelného proutku. Nová informatika je jen nový kontext, který má proměnu usnadnit. Nyní musí spojit síly MŠMT, zřizovatelé, fakulty vzdělávající učitele, neziskové organizace, vedení škol, učitelé, i rodiče… a postupně se během dlouhých let budeme (snad) dobírat toho, že méně dětí bude klikat půl roku obrázek a více dětí bude dělat něco smysluplného… Ale chce to, aby jednotliví aktéři v systému táhli jedním směrem; jinak se zlepšení podaří jen „systému navzdory“, nikoli „díky němu“.

Je třeba také přiznat, že učitelé mohou být nadprůměrní, průměrní, ale i podprůměrní – podobně, jako je tomu u jiných profesí. Je třeba se snažit dostat do škol co nejvíce kvalitních lidí, např. zvyšováním prestiže učitelského povolání a zvyšováním jejich platů. Tím se průměr celkově posune nahoru.

5. 8. 2021
Ptá se: Mirka

Myslíte, že kdyby učitelé měli stejné platy jako soudci, že by se jejich společenské postavení zlepšilo? Obě progese jsou státní zaměstnanci.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Myslím, že nízký plat učitelů je podstatná, ale nikoli jediná, rovina problému. Doufejme, že platy učitelů porostou (nebo minimálně nezačnou zase klesat) i po volbách. Dodávám, že je třeba myslet na všechny sektory (od MŠ po VŠ; i na dětské skupiny; i na vychovatele atd.).

5. 8. 2021
Ptá se: Luděk Kocman

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, co říkáte Beebotům (jednoduše programovatelné berušky) pro MŠ a 1.st.ZŠ a Ozobotům pro 2. stupeň ZŠ. Není to řešení, jak dostat do dětí informatické myšlení? Přijde mi, že to po školeních zvládají i pedagogové doposud nepolíbení informatikou. Dokonce znám i dějepisářku, která skvěle zakomponovala ozobota do výuky dějáku :-)

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Všechny varianty, které zmiňujete, jsou fajn :) Ale chci zároveň zdůraznit, že informatické myšlení a informatika není jen o programování :) I v novém RVP pro informatiku (které je tedy až od 4. třídy) je vidět, že programování a algoritmizace zabírají jen zhruba čtvrtinu látky.

A ano, mezioborová výuka je skvělá. Ono tedy je obecně skvělé, když spolu na škole učitelé (a vedení školy) vzájemně mluví a radí se spolu :)

A ano, učitelé na základních školách, jakmile se OPRAVDU začnou seznamovat s tím, co informatika obsahuje, s překvapením začnou zjišťovat, že „to vlastně není tak těžké“.

5. 8. 2021
Ptá se: Miroslav Kopecký

Učíte na matfyzu budoucí učitele informatiky? Co děláte pro to, aby neutíkali od učitelského povolání? Co je ve vašich silách a co už ne?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Ano, učíme. Mnoho faktorů neovlivníme, například nízké platy učitelů a s tím související malý zájem uchazečů o studium učitelství informatiky. Některé faktory ale ovlivníme. Například se nestaráme jen o naše studenty VŠ, ale staráme se i o učitele po nástupu do praxe – například formou DVPP kurzů nebo letní školy pro učitele informatiky. Dokážeme (snad :) ) posílit sebevědomí učitelů. Už jsem tu vícekrát psal, že jedním z problémů je, že se lidé informatiky bojí. Ale mnoho aspektů informatiky není těžkých, pokud se správně vysvětlí.

5. 8. 2021
Ptá se: Viktorka

Nevíte prosím, proč Česko tak zaspalo v používání moderních technologií ve výuce? Proč to skončilo nákupem tabletů a jejich uložením do skříně? Proč se hned hromadně neškolilo, jak ty tablety použít ve výuce?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Podobné problémy se zaváděním nových technologií do výuky a se změnami ve výuce informatiky, jaké řešíme v ČR, se řeší všude na světě. Jezdím (teď online) na konference, kde si o tom, co „všechno učitelé neumí stran moderních technologií a z informatiky“, povídám s kolegy ze Švédska, z Walesu, z USA…

Hromadně se u nás moc neškolilo, protože to systematicky nikdo nezavedl/nepodporoval, a protože není moc lidí, kteří by školit mohli… (Nějaká školení ale probíhala a probíhají.)

Problém je, že nové technologie (digitální svět obecně) nastupují rychle a učitelé, kteří dnes učí, se s nimi během svého studia neměli moc šancí setkat. ČR sice trochu zaspalo, ale za většinou dalších západních zemí jen o pár let. Základní problém je v tom, že posledních 20 let bylo školství v ČR sice deklarovanou prioritou politických reprezentací, ale nikoli skutečnou prioritou. Tento problém dopadal nejen na informatiku, ale na celé školství. Poslední roky se to začíná měnit; doufejme, že nastoupený trend bude pokračovat i po volbách.

5. 8. 2021
Ptá se: Štěpánka Baierlová

Ahoj Cyrile, mnoho učitelů má strach z toho, že nová informatika bude pro děti náročná, že se z ní stane obávaný předmět. Co bys nám učitelům doporučil, aby se tak nestalo?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

V první řadě tři věci:

-- Lidé se obecně obávají, že neinformatičtí učitelé nebudou dobře informatiku učit, protože „to přeci sami neumí“ (a informatických učitelů máme málo, vesměs učí na VŠ nebo SŠ). Může to být překvapivé, ale domnívám se, že „přeučený“ učitel neinformatik má menší potenciál informatiku dětem zkazit, než učitel informatik, který je typicky z VŠ nebo SŠ. Je tomu tak proto, že „přeučený“ učitel je jen o kapitolu napřed a dobře tudíž ví, co je lehké a co je těžké, a dokáže s tím dobře pracovat, protože zároveň zná svou cílovou skupinu (1. vs. 2. stupeň). Informatik odborník sice perfektně zná výukový obsah, ale často ho nedokáže dětem srozumitelně vysvětlit, a pak hrozí, že z celé výuky bohužel bude takové nesrozumitelné „bla bla bla“. Doporučil bych tedy, aby ti, kteří budou informatiku učit, především uměli pracovat s dětmi daného věku. Děti je třeba seznámit s naprostými základy a motivovat je, nikoli z nich udělat budoucí Matfyzáky nebo ČVUŤáky.

-- Doporučil bych zároveň, aby se neinformatičtí učitelé nebáli a prostě zašli na kvalitní školení (DVPP apod.), která se nové informatiky týkají. Zjistí, že je to jednodušší, než si mysleli; a získají i užitečné nápady pro práci s dětmi z hlediska výukové metody. K výuce informatiky patří rozumný mix badatelské práce, objevování, diskusí, aktivit na počítači i mimo něj, procvičování (např. u programování) i frontální výuky (něco je zkrátka třeba říct). Cesta do pekel je naopak různé memorování koncovek kabelů; učení se nazpaměť, na co kliknout v té které aplikaci (která bude za dva roky vypadat úplně jinak) apod.

-- Jistou míru doškolení bych doporučil výhledově všem učitelům, protože digitální technologie prostoupí postupně všechny předměty. Hodně věcí se tedy bude učit „mezipředmětově“. Zde bude důležitá atmosféra v kabinetech :) Učitelé by se spolu měli o "mezipředmětové" výuce bavit :)

5. 8. 2021
Ptá se: Jirka

Chtěl jsem se zeptat, jestli byste mi poradil tajemství, jak konzervativní paní učitelku matematiky 55+ nadchnout pro zajímavé výukové programy. Předem děkuji, mějte se fajn.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Žádnou magickou formuli nemám :) Snažil bych se zjistit 2-3 témata, která ji baví, a k nim jí najít aplikace, které jsou jednoduché na ovládání a budou jí připadat přínosné pro to, co dělá (resp. by jinak dělala bez těch aplikací). Ukázat jí, v čem jí novinka může pomoct.

Nebo co zkusit Digicentrum Elixíru, pokud je nějaké poblíž?

5. 8. 2021
Ptá se: Patrik Randa

Dobrý den. Je vhodné zařadit kybernetickou bezpečnost (internetovou gramotnost, kritické myšlení, mediální gramotnost) jako předmět ve výuce, po té co budou v rámci DVPP dovzděláváni pedagogové (zatím v přípravě)? Děkuji

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Určitě ano, ale přiměřeně věku dětem. Dělali jsme například studii, ve které se nám ukázalo, že i ve druhé třídě ZŠ můžete děti naučit (na základní úrovni), co dělá počítačový virus a antivirus. Ale musíte na to jít způsobem specifickým pro začátek 1. stupně.
Je důležité si uvědomit, že děti na prvním stupni běžně mají smartphone v kapse, a tudíž bychom v nich už od prvního stupně měli POSTUPNĚ budovat představu, jak s ním bezpečně zacházet. Nelze spoléhat na to, že to udělají rodiče, kamarádi nebo starší sourozenci.

Zároveň je ale třeba myslet na to, že kybernetická bezpečnost tak, jak se učí např. na vysokých školách nebo na specializovaných gymnáziích, nelze jednoduše přenést na běžnou základní školu jenom tím, že se „vynechá pár slajdů“. Chce to vybudovat výuku na nižší stupně od začátku. Některé materiály a metodické postupy ale již existují (např. Člověk v tísni, ČT :D – Datová Lhota apod.). Některá témata jsou zároveň průřezová, nikoli výlučně informatická.

5. 8. 2021
Ptá se: Petr Skála

Zdravím vás pane Brome. Chtěl jsem se zeptat, to Pedagogická fakulta UK nepostřehla třeba před deseti lety, že kormidlo přebírají moderní technologie, informatika a programování? Proč se všichni probudili až teď? Proč až teď nové učebnice informatiky, proč až za rok povinná nová a rozšířená informatika na školách?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Též zdravím. Oni se všichni probudili dříve; třeba učebnice se začaly připravovat před cca 5 lety. Na většině pedagogických fakult například již je nějaká informatika i v rámci primárního vzdělávání. Nějakou dobu to „probouzení“ bohužel trvá…

Nicméně máte pravdu:

a) mohli jsme se začít probouzet dříve (jak jsem již jinde psal, školství v této zemi obecně nebyla priorita; teprve teď se to začíná měnit);

b) celý systém je notoricky setrvačný; prosadit změnu ve školském systému trvá na většině míst na světě dlouho;

c) stále v ČR nejsme „úplně probuzeni“; například na zmíněných fakultách se sice již mohou seznámit budoucí provostupňoví učitelé s programováním, ale to je jen menší část nové informatiky…; digitální technologie zároveň mají vstoupit do všech předmětů, takže digitální technologie v nějakém smyslu musí obohatit kurikula prakticky všech „aprobací“. A ruku v ruce s tím samozřejmě z těch kurikul musí něco jiného zmizet…

5. 8. 2021
Ptá se: Jana

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat, co říkáte snažení Czechitasu a jejich IT dobrovolníků nadchnout učitele, žáky a hlavně holky pro informatiku a moderní technologie. Je tohle cesta? Funguje to?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Jsou to velmi důležité aktivity; ale jde jen o jednu část řešení. Nelze spoléhat pouze na dobrovolníky, snažit se musí všichni: státní aparát, školy, zřizovatelé, i rodiče nebo třeba IT firmy… A někteří se skutečně snaží, ale ten rozjíždějící se vlak je třeba rozjet víc naplno…

5. 8. 2021
Ptá se: Kamil

Přečetl jsem si vaši teorii "brokolice s čokoládou". Funguje to tedy? Do programu zcela nesouvisejícího s tématem výuky zamontovat vědomosti a kvízy?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Ona to není ani tak moje teorie jako obecný princip, který používá nemalá část výukových aplikací (tzv. "edutainment"). Vědecká komunita je k tomuto "polévání brokolice čokoládou" vesměs skeptická, ale data o tom, jestli to funguje (nebo nefunguje) nikdo moc nemá. My jsme „pouze“ ukázali, že to docela funguje, když se zamíchá s kvízem vesmírná střílečka. To ale neznamená, že to funguje obecně – na to byste potřeboval desítky dalších studií, které toto „zamíchání“ budou zkoumat v dalších kontextech. V našem případě to mohlo fungovat třeba díky tomu, že děti do určité míry bavily i ty kvízy jako takové.

5. 8. 2021
Ptá se: Michal K.

Dobrý den, neukázala on-line výuka za koronaviru, že by bohatě stačily i on-line free programy, a tím by odpadly problémy s licencemi, aktualizacemi atd.?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

I on-line free programy musíte aktualizovat (jakož i prohlížeč). Tím nechci snižovat jejich význam během pandemie i mimo ni; ale myslím, že jsou součástí „mixu“ řešení, nikoli „tím jedním pravým řešením“, které vše ostatní nahradí.

5. 8. 2021
Ptá se: Tomáš Cerw

Dobrý den, prosím o Váš názor na různé výukové on-line kurzy programování pro děti, kterých se v poslední době (hlavně při karanténách) vyrojily spousty. Má pro děti, které technologie baví (10-12 let), hodnotu začít se v těchto oborech vzdělávat tímto způsobem nebo je lepší je nechat až na odborné střední školy, kde se je už učí všichni? A jak poznat, který kurz je kvalitní a který ne? Mohu já, jako rodič nějak efektivně děti motivovat k tomu, aby se těmto oborům aktivněji věnovali, když jejich kamarádi většinou vůbec netuší o co jde? Děkuji.

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Dětem bych určitě nebránil v rozvoji :) Ale zároveň bych je v tomto věku přehnaně do něčeho nenutil („musíš se naučit programovat, abys vydělával hodně peněz!“).

To, že o určité téma má jedno dítě zájem a jiné děti nikoli, je normální: každý jsme jiný a každého nás zajímá něco jiného. Děti časem zjistí, že z jejich okolí se sice o téma XY nikdo nezajímá, ale o kus dál jsou další děti, které o XY zájem jeví. Děti s podobnými zájmy se dají potkat například na tematických příměstských táborech apod.

Souhlasím, že někdy je problém poznat, který kurz je kvalitní a který ne. Byl bych rád, kdyby MŠMT/NPI zavedlo pozice „recenzentů“, kteří by oficiálně hodnotili různé kurzy – zatím nic takového formálně neexistuje a ani nemá moc kdo hodnotit. Nezbývá tedy než dát na doporučení učitelů a rodičů…

5. 8. 2021
Ptá se: Petr

Dobrý den, žasnu co se dnešní žáci ZŠ (5. ročník) učí v rámci "informatiky"... Tupé memorování údajů o konstrukcí počítače velmi nápodobné tomu co jsem se podobně tupě učil na gymnáziu před 25 lety. Nebylo by užitečnější kdyby žáci ZŠ byli vedení k tomu aby byli zdatní uživatelé software a uměli například psát všemi 10?

Odpovídá: doc. Mgr. Cyril Brom, Ph.D.

Memorování v informatice moc užitečné není a obvykle dokáže děti od dalšího studia informatiky odradit. Nemyslím ale, že řešením by bylo psaní všema deseti – to je jen další vysoce specializovaná činnost, kterou většina populace nepotřebuje a moc děti nerozvíjí. Myslím, že děti by se měly hlavně seznámit s PRINCIPY informatiky – s principy fungování internetu (co se děje s mými daty, když je někam uploaduji; jaký je rozdíl mezi hackerem a počítačovým virem; atd.); s úplnými základy programování (aby tušili, oč jde); s tvorbou digitálního obsahu (obrázek, video…); s principy ovládání aplikací (aby ten obrázek/video dokázali vytvořit i v softwaru, který nikdy předtím neviděli); se základy práce s daty (aby uměli udělat jednoduchou sdílenou tabulku na cloudu a hlavně ji naplnit skutečnými daty) apod.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

teď

Česká pošta nestojí před krizí, kontroly nezjistily žádná pochybení, uvedl Hamáček

Česká pošta podle ministra vnitra Jana Hamáčka nestojí před krizí, hrozbu stávky označil za bezdůvodnou. Desítky kontrol ve firmě podle něj nezjistily žádná pochybení. Hamáček také bude chtít jednat o kompenzacích pro Českou poštu za ztráty během koronavirové krize. Ztráty podniku vyčíslil zhruba na 780 milionů korun.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Magma ze sopky na Kanárských ostrovech může vytékat až tři měsíce, obávají se experti

Na španělském ostrově La Palma může magma po nedělní erupci sopky podle odhadu expertů vytékat tři týdny nebo až tři měsíce, informoval dnes deník El País s odkazem na vulkanologický institut Kanárských ostrovů. Několik proudů masy žhavé lávy na cestě k pobřeží dosud zničilo dvě stovky domů a na 154 hektarů půdy, ohroženy jsou i banánovníkové plantáže. Přerušen je kvůli valící se lávě stále provoz na šesti silnicích, letecká doprava na ostrově funguje bez omezení.

Největší obavy nyní panují ze střetu žhavé lávy s mořskou vodou, po němž se do ovzduší uvolní obrovské množství páry a toxických plynů. Riziko velkých cunami podle expertů nehrozí. Pobřeží na jihozápadě ostrova bylo uzavřeno, láva by tam měla dorazit během několika dnů, její postup se totiž zpomalil. Nyní je okraj proudů lávy asi 2,5 kilometru od pobřeží. V některých částech dosahuje masa lávy výšky až 12 metrů.

Láva kromě zatím dvou stovek domů zničila i infrastrukturu ostrova, elektrické vedení, zemědělskou půdu, ale také například zavlažovací potrubí k banánovníkovým plantážím. Ohroženo je nyní asi 400 hektarů plantáží banánovníků, jehož pěstování patří k hlavním ekonomickým odvětvím na ostrově. V nejpostiženější oblasti kolem obcí El Paso a Los Llanos de Aridane se pěstuje asi 20 procent produkce banánů ostrova. O práci tak mohou podle deníku La Vanguardia přijít stovky lidí.

Erupce na La Palmě už zničila také řadu domů, které fungovaly jako ubytování pro turisty. Právě jihozápad ostrova je vyhledávanou destinací zejména německých a holandských turistů. Cestovní ruch se přitom právě sotva začal vzpamatovávat z omezení kvůli pandemii covidu-19. Španělská ministryně cestovního ruchu Reyes Marotová nicméně v pondělí uvedla, že tato událost může být i reklamou pro cestovní ruch v příštích týdnech a měsících, za což si vysloužila kritiku místních obyvatel.

Přírodní katastrofa si díky včasné evakuaci nevyžádala žádné oběti, ani zraněné. Z postižené oblasti bylo evakuováno na 6000 lidí. Škody způsobené erupcí odhadl premiér Kanárských ostrovů Ángel Víctor Torres na více než 400 milionů eur (asi 10,2 miliardy Kč).

Vyvěrání magmatu ze sopky odhadují experti na několik týdnů až měsíců. Vychází přitom z dosud nejdelší erupce na ostrově z roku 1585, kdy to bylo 84 dnů, a nejkratší z roku 1971, kdy magma vyvěralo 25 dní. Návrat k normálu ale po této přírodní katastrofě podle televize RTVE potrvá další týdny či měsíce.

Deník El País dnes s odvoláním na vulkanologický ústav Kanárských ostrovů napsal, že do vzduchu se po erupci nyní na La Palmě uvolňuje denně odhadem od 6000 do 11.500 tun oxidu siřičitého.

před 1 hodinou

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy