Kurzarbeit má fungovat od listopadu. Při ohrožení ekonomiky by ho povolovala vláda

Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se mohla zavést od listopadu. Navázala by na dočasný program Antivirus. Podle návrhu novely zákona by kurzarbeit ve státě, regionu či vybraném odvětví mohla povolit vždy jen vláda, a to po projednání v tripartitě. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku.
Vláda schválila nová pravidla kurzarbeitu | Video: DVTV

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Využíval by se při vážném ohrožení ekonomiky, přírodní pohromě, epidemii či kyberútoku. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Pravidla upravuje novela o zaměstnanosti. Aby začala platit, musí ji ještě schválit parlament a podepsat prezident.

Podle poslední verze novely z pátečního rána by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy.

Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Zdravotní pojištění by se platilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za neodpracovaný čas by hradil pracovník, dvě třetiny zaměstnavatel.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Německá CDU/CSU vybírá kancléřského kandidáta, průlom se zatím nečeká

Vedení poslanecké frakce vládní konzervativní unie CDU/CSU bude v neděli jednat o společném kandidátovi na kancléře pro nadcházející zářijové parlamentní volby. Přítomni budou předseda Křesťanskodemokratické unie (CDU) a premiér Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet a bavorský ministerský předseda a šéf Křesťanskosociální unie (CSU) Markus Söder, mezi kterými se podle všeho výběr nástupce dosluhující kancléřky Angely Merkelové rozhodne. Konečný verdikt se v neděli ale nečeká.

Rozpravy se zúčastní i Merkelová, která po čtyřech kancléřských mandátech a 16 letech ve vedení Německa odchází z politiky. Jejím nástupcem by se rád stal Laschet, který se veřejně nijak netají svým zájmem unii CDU/CSU do voleb vést. Nikdo ale nepochybuje o tom, že kancléřské ambice má i Söder, který prozatím vystupuje zdrženlivě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy