reklama
 
 

Kůrovce je letos násobně víc než loni, prospívá mu extrémní teplo. Hrozí více rojení

3. 6. 2018
Místo hustých lesů paseky a holoseče. Sledujte následky řádění kůrovce z dronu | Video: Aktuálně.cz |  01:30
Extrémně teplé počasí způsobuje, že kůrovec se letos bude rojit třikrát a možná i čtyřikrát proti obvyklým dvěma rojením ročně. Extrémnímu výskytu brouka napomohl i vysoký populační základ z minulé sezóny.

Praha - V některých lokalitách se oproti loňskému roku objevuje až desetinásobné množství kůrovců.

Na portálu Kůrovcové info.cz to uvádí expert na lesnictví a šéfredaktor časopisu Lesnická práce Jan Příhoda.

Podle měření, do kterého se letos dobrovolně zapojilo 161 lesníků, kteří vkládají do aplikace data ze 473 odchytových míst po skoro celé zemi, v 80 procent z 58 porovnávaných okresů výrazně vzrostla populace lýkožrouta smrkového.

V 33 okresech je meziroční nárůst více než 100 procent a ve 13 okresů byl odchycen dokonce více než pětinásobek brouků. Jde hlavně o oblasti na Moravě, ale i na jihu Vysočiny nebo v jihozápadních Čechách.

Za nárůst může rychlé jaro

"Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé oslabení porostů suchem, jejichž obranyschopnost je zásadně oslabena. Příčinou je také vysoký populační základ kůrovce z minulé sezóny," uvádí Příhoda.

Dalším negativním vlivem je podle něj série vichřic a následných polomů, na jejichž zpracování bylo o měsíc méně času.

Dodává ale, že údaje nemusejí být tak katastrofické, jak se zdají, protože proti loňsku se letos začal kůrovec rojit zhruba o měsíc dříve. Jsou však varovné, protože lze očekávat minimálně tři rojení kůrovce proti běžným dvěma rojením. Pokud by pokračovalo teplotně nadprůměrné počasí jarních měsíců, hrozí i čtvrté rojení. "Možnost kůrovce zastavit je v takovéto populaci minimální," podotkl. Obává se tak exponenciálního množení v dalších letech.

Stromy podle něj už nemají vláhu na tvoření pryskyřice, kterou se proti kůrovci v minulosti bránily.

Lesníci již kalamitu sami nezastaví

Podle Příhody jde o obrovskou živelnou kalamitu, jejíž dopady se člověk musí snažit omezit, ale není v silách lesníků ji úplně a na celém území zastavit. Měli by se tak soustředit na lokality, kde má zásah proti kůrovci ještě smysl.

Vzhledem k tomu, že podobné problémy mají i okolní státy, je prý zásadní, aby stát ekonomicky podpořil boj proti kůrovci a zamezil tím i odchodu pracovníků do Rakouska nebo Německa.

V oblastech, kde již není v moci člověka kůrovcovou kalamitu zastavit navrhuje odložit zásahy a zejména těžbu kůrovcových souší, aby se netříštily těžební i lidské kapacity. Bude to však podle něj velmi těžké prosadit.

"Pro lesníky, kteří dali boji s dopady sucha a kůrovcem veškerou energii, bude velmi těžké se s tímto návrhem smířit, ale bohužel i zde by měla platit podobná pravidla jako při jiných katastrofách velkého rozsahu, že se prioritně zachraňují ti, kteří mají perspektivu přežití," dodal.

Stát zatím krizový stav nevyhlásí

Ministři se v minulém týdnu usnesli, že stát zatím krizový stav kvůli kůrovci vyhlašovat nebude. Společnost ČD Cargo by však měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů. Jeden by měl stát podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) kolem 80 000 eur, celkem budou tedy náklady na nákup vagonů činit přes miliardu korun.

Mělo by se také zrychlit udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska, v lesích podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) aktuálně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků.

Stát v součinnosti s kraji bude také hledat místa, kde by se mohlo dřevo skladovat. Současnou kůrovcovou kalamitu zejména na východu republiky označuje Brabec za největší od dob Marie Terezie.

autor: ČTK | 3. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama