Kůrovce je letos násobně víc než loni, prospívá mu extrémní teplo. Hrozí více rojení

ČTK ČTK
3. 6. 2018 14:55
Extrémně teplé počasí způsobuje, že kůrovec se letos bude rojit třikrát a možná i čtyřikrát proti obvyklým dvěma rojením ročně. Extrémnímu výskytu brouka napomohl i vysoký populační základ z minulé sezóny.
Místo hustých lesů paseky a holoseče. Sledujte následky řádění kůrovce z dronu | Video: Aktuálně.cz

Praha - V některých lokalitách se oproti loňskému roku objevuje až desetinásobné množství kůrovců.

Na portálu Kůrovcové info.cz to uvádí expert na lesnictví a šéfredaktor časopisu Lesnická práce Jan Příhoda.

Podle měření, do kterého se letos dobrovolně zapojilo 161 lesníků, kteří vkládají do aplikace data ze 473 odchytových míst po skoro celé zemi, v 80 procent z 58 porovnávaných okresů výrazně vzrostla populace lýkožrouta smrkového.

V 33 okresech je meziroční nárůst více než 100 procent a ve 13 okresů byl odchycen dokonce více než pětinásobek brouků. Jde hlavně o oblasti na Moravě, ale i na jihu Vysočiny nebo v jihozápadních Čechách.

Za nárůst může rychlé jaro

"Příčinami takto zásadního nárůstu populace lýkožrouta smrkového je s největší pravděpodobností rychlý nástup jara s vysoce nadprůměrnými teplotami umožňujícími rychlý vývoj brouků a dlouhodobé oslabení porostů suchem, jejichž obranyschopnost je zásadně oslabena. Příčinou je také vysoký populační základ kůrovce z minulé sezóny," uvádí Příhoda.

Dalším negativním vlivem je podle něj série vichřic a následných polomů, na jejichž zpracování bylo o měsíc méně času.

Dodává ale, že údaje nemusejí být tak katastrofické, jak se zdají, protože proti loňsku se letos začal kůrovec rojit zhruba o měsíc dříve. Jsou však varovné, protože lze očekávat minimálně tři rojení kůrovce proti běžným dvěma rojením. Pokud by pokračovalo teplotně nadprůměrné počasí jarních měsíců, hrozí i čtvrté rojení. "Možnost kůrovce zastavit je v takovéto populaci minimální," podotkl. Obává se tak exponenciálního množení v dalších letech.

Stromy podle něj už nemají vláhu na tvoření pryskyřice, kterou se proti kůrovci v minulosti bránily.

Lesníci již kalamitu sami nezastaví

Podle Příhody jde o obrovskou živelnou kalamitu, jejíž dopady se člověk musí snažit omezit, ale není v silách lesníků ji úplně a na celém území zastavit. Měli by se tak soustředit na lokality, kde má zásah proti kůrovci ještě smysl.

Vzhledem k tomu, že podobné problémy mají i okolní státy, je prý zásadní, aby stát ekonomicky podpořil boj proti kůrovci a zamezil tím i odchodu pracovníků do Rakouska nebo Německa.

V oblastech, kde již není v moci člověka kůrovcovou kalamitu zastavit navrhuje odložit zásahy a zejména těžbu kůrovcových souší, aby se netříštily těžební i lidské kapacity. Bude to však podle něj velmi těžké prosadit.

"Pro lesníky, kteří dali boji s dopady sucha a kůrovcem veškerou energii, bude velmi těžké se s tímto návrhem smířit, ale bohužel i zde by měla platit podobná pravidla jako při jiných katastrofách velkého rozsahu, že se prioritně zachraňují ti, kteří mají perspektivu přežití," dodal.

Stát zatím krizový stav nevyhlásí

Ministři se v minulém týdnu usnesli, že stát zatím krizový stav kvůli kůrovci vyhlašovat nebude. Společnost ČD Cargo by však měla do konce letošního roku navýšit kapacity na odvoz dřeva z lesů o 500 vagonů. Jeden by měl stát podle ministra zemědělství v demisi Jiřího Milka (za ANO) kolem 80 000 eur, celkem budou tedy náklady na nákup vagonů činit přes miliardu korun.

Mělo by se také zrychlit udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska, v lesích podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) aktuálně chybí 2000 kvalifikovaných a 4000 nekvalifikovaných pracovníků.

Stát v součinnosti s kraji bude také hledat místa, kde by se mohlo dřevo skladovat. Současnou kůrovcovou kalamitu zejména na východu republiky označuje Brabec za největší od dob Marie Terezie.

 

Právě se děje

Další zprávy