


Místopředseda ODS Pavel Drobil v rozhovoru popisuje, jakým způsobem se strana vyrovnává s volební porážkou a proč se rozhodla – aspoň na čas – pro návrat k vlastní značce. Pokud jde ale o budoucnost, vcelku otevřeně přiznává, že jsou před ODS v zásadě tři možné cesty. A varuje před kleptokracií současné vlády.

Bezprostředně po prohraných volbách se nelze dívat výhradně na to, co si myslí veřejnost, novináři nebo co prezentují sociologická šetření. V první řadě se musíme zabývat sami sebou a poučit se z porážky.
A v lednu na kongresu se většina v ODS rozhodla, že je nutné oprášit vlastní brand. A tady je potřeba připomenout, že už dvoje volby voliči nezažili ODS jako samostatnou politickou stranu. Část mladých lidí tedy nejspíš vůbec neví, že ODS existuje.
A my jsme se rozhodli jim to zase připomenout, chceme straně vrátit obsah, který v rámci koalice Spolu tak trochu poztrácela, představit ji jako svébytnou stranu, která má jasný obsah, cíle, vizi.
Musíme se vzpamatovat z toho, že jsme dělali kompromisy nejdřív v rámci koalice Spolu a potom ve vládě. Proto chceme voličům ukázat, že tady jsme jako svébytná strana. Což ovšem neznamená, že máme klapky na očích a nevnímáme, co se děje kolem nás. Třeba to, že se TOP 09 a KDU-ČSL zatím nedaří dostat nad pětiprocentní hranici.
Já nevím, zda nám něco Petr Fiala naordinoval. A pokud ano, tak to nedokončil. Nechal to na půl cesty.
V podstatě existují tři varianty. Buď půjde ODS do voleb v roce 2029 samostatně – jako samostatná politická strana. A jednoznačně ukáže, že má tah na branku a že ví, co chce hrát. To by se mi osobně líbilo a byl bych rád, aby to tak bylo.
Druhá z variant spočívá v tom, že v pravý čas obnovíme koalici Spolu. A pak je tady třetí scénář: opozice si uvědomí, že není jiné cesty, než podstoupit institucionální integraci. To znamená, že se už nebudeme bavit o koalici, ale o sloučení aspoň části opozice se vším všudy.
Tady nejde o to, zda něco lze zopakovat. Změnila se doba, existuje více stran, ve středu a napravo navíc vznikají další – naposledy strana Martina Kuby. Byť on neříká, že je Naše Česko pravostředová, ale spíš pragmatická strana. Otázka je, co si pod tím představit? Myslím si však, že ta jeho tři procenta jsou na úkor ODS.
Ale abych odpověděl: ano, já si myslím, že má ODS na to, aby ve volbách do sněmovny získala pětadvacet až třicet procent hlasů.
Jsem členem ODS přes dvacet let. Je to poslední opravdová silná politická strana, nikoli hnutí, nikoli nějaká pseudolobbistická organizace za rozpočtové určení daní nebo za pražský okruh. Natož aby to byla strana jednoho muže, kterému jde hlavně o jeho byznys.
ODS je jediná politická strana, která řeší svůj program, má nějakou svoji ideologii, má organizační strukturu rozvinutou po celé zemi od místních sdružení přes regiony až po centrum. A já nepochybuju, že přijdeme s programem, který nebude mít konkurenci.
Druhá věc je, že už nesmíme dopustit, aby program, který slíbíme voličům, se pak rozbředl v koaličních jednáních. Nesmí to být tak, že naše základní headliny, které bude ODS říkat lidem, opustíme záhy po volbách. To se už nesmí stát.
Takže ODS bude jediná strana, která přijde s kvalitním programem. Pak přijde čas vyrazit na náměstí všech našich měst a vzbudit v lidech emoci.
Já vím, proč tu otázku pokládáte. Ale taky moc dobře vím, jak Martin od lednového kongresu maká. Je mi jasné, jakou asi čekáte odpověď, já vám ale odpovím takto: kdybych si to nemyslel, tak bych nebyl v jeho předsednictvu.
Za druhé: mě politika neživí a už asi nikdy živit nebude v tom smyslu, že by to byl hlavní zdroj mého příjmu. Můžu si tudíž dovolit být úplně upřímný a nehrát žádné hry. A pokud budu mít pocit, že Martin Kupka není ten, kdo může být příští premiér, tak já v jeho předsednictvu nebudu.
Ale vzhledem k tomu, že v něm jsem a chci v něm zůstat, tak to znamená, že si to v daném okamžiku myslím. A jsem v předsednictvu jedním z mnoha, kdo mu v tom pomáhá, kdo přichází s náměty a návrhy, kdo mu dává zpětnou vazbu. Jezdíme hodně do regionů, mluvíme s podnikateli a byznysmeny a budeme v tom všem pokračovat.
Další volební kongres budeme mít v lednu roku 2028.
Přesně tak.
Jsem v politice hodně dlouho, takže si umím představit cokoli. Pokud bych se ale vrátil k Petru Fialovi, je nesmysl, když máme premiéra, abychom ho nějak oslabovali protikandidátem. To by nedávalo smysl.
A pokud jde o poslední kongres, myslím, že Radim Ivan, který kandidoval proti Martinu Kupkovi, vnesl do té volby dost výraznou a důležitou dynamiku. Byl to projev generační obměny ve straně - Radim nespadl z nebe. Maká v ODS už několik let, byla to plnohodnotná kandidatura.
Takže ano, já si umím představit, že nás za necelé dva roky čeká souboj o předsedu ODS. Pokud bude mít členská základna pocit, že současné vedení nemá šanci ve volbách uspět, tak se to jistě stane.
A taky musím říct, že se ve straně postupně profiluje celá řada třicátníků, kteří se o svou pozici včas přihlásí. Už teď je jasné, že budou mít na to, aby stranu někdy v budoucnu vedli.
Pokud někteří pochopí, že je existence jejich stran zbytečná, tak ano.
Teď vám odpovím obšírněji a možná trochu popřu sám sebe v tom, co jsem říkal, že považuju za správné. Já už dlouho tvrdím, že mě nezajímá politika Antibabiš. To není program. Není to vlastně politika.
Nicméně, když jste uvedl maďarský scénář – pokud by tu opravdu nebylo jiné cesty, pokud by nás tato vládní kamarila měla jako v Maďarsku směřovat ke kleptokracii, ke státnímu bankrotu a snad až k naší ostrakizaci v EU, pokud bychom se skutečně začali odklánět od demokracie, tak si potom samozřejmě umím představit i to, co mi říkáte.
Varoval bych ale před tím, co potkalo Slovensko – pokud by byl jediným jednotícím prvkem opozice odpor k Babišovi, po volbách by se mohlo ukázat, že je to málo. Což se stalo na Slovensku za vlády Igora Matoviče. Nenávist a odpor k jednomu člověku není pro fungování jakékoli koalice životaschopný. Takže já bych varoval, aby se nám nestalo něco podobného.
Takový krok by se musel hájit tím, že ho neděláme kvůli porážce Babiše, ale kvůli tomu, aby se Česká republika nevydala na cestu orbánovského Maďarska. Pokud by se to ale smrsklo jen na jméno Babiše, na jeho porážku, nemuselo by to skutečně dopadnout dobře. Nositelem toho příběhu by muselo být Česko a jeho budoucnost, a ne Babiš.
Já si nemyslím, že jde o téma, které se nesmí diskutovat. Je to legitimní model případného vládnutí. Za mě ale jedině v situaci, kdy by ODS byla tou silnější stranou a ANO jejím menšinovým partnerem. V opačném případě by se nám mohlo přihodit to samé, co potkalo sociální demokracii a co potká Motoristy a SPD – tedy marginalizace a odchod ze sněmovny.
Ještě o tom nemluvíme. A za sebe mohu říct, že pokud se stávající prezident rozhodne svůj mandát obhajovat, tak si myslím, že by ho ODS měla podpořit a nestavět proti němu svého kandidáta. Nebylo by to strategické.



Fotbalisté Slavie v 11. kole nejvyšší domácí ligy jen remizovali s Hradcem Králové 0:0. Od 55. minuty hráli bez Tomáše Chorého, který ukázal rozhodčímu vulgární gesto.



Hlasování v letošním finále senátních voleb v sobotu ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 22 nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo. Většinu si v Senátu udrží opozice, šanci na změnu promarnili kandidáti ANO a SPD už v úvodním kole.



Spojené státy omezily v minulých dnech Ukrajině využívání družicového systému Starshield na přímý pokyn Bílého domu. Napsala to v pátek agentura Reuters s odvoláním na dva americké činitele. Ukrajinští představitelé si tento týden stěžovali na omezení systému využívaného například k navádění dronů, ve čtvrtek se však už podle nich jeho činnost zlepšila.



Pět senátorů zvítězilo v boji o křesla v horní komoře už v prvním kole. Dalších dvaadvacet k nim přibylo v kole druhém. Mezi nově zvolenými členy horní komory není například ani jeden kandidát vládního hnutí ANO Andreje Babiše. Kompletní výsledky senátních voleb si můžete prohlédnout v následující interaktivní infografice Aktuálně.cz.



Do druhého kola postoupil šéf senátorského klubu lidovců Josef Klement tím nejtěsnějším rozdílem. Jediný hlas rozhodl o tom, že předčil svého konkurenta z ODS Radka Černého a ve druhém kole už celkem s přehledem porazil bývalého šéfa sociálních demokratů Michala Šmardu. Do úspěšné senátorské obhajoby ale ještě může zasáhnout Nejvyšší správní soud.