Ostatním zaměstnancům veřejného sektoru by se měl pak tarif zvýšit o 1500 korun a učitelům o 2700 korun. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení. Předpis připravilo ministerstvo práce a na svém webu ho zveřejnil kabinet.
Vláda se s odbory dohodla na tom, že se většině pracovníků veřejné správy a služeb od ledna zvedne základ platu o 1500 korun. O tolik se má tarif upravit úředníkům, lékařům, sestrám, ale i hasičům či policistům. Zaměstnanci muzeí, divadel, galerií a ostatních příspěvkových organizací by si měli přilepšit ještě víc, protože se zruší jejich platová tabulka a přesunou se do vyšší s lepším odměňováním. Shodu odboráři a kabinet nenašli na navýšení platů učitelů.
Odměňování ve veřejném sektoru se řídí nyní pěti tabulkami. Od ledna by podle dohody vlády a odborů měly zůstat tabulky čtyři. První z nich by určovala základ výdělků úředníků, pracovníků kanceláří Parlamentu či prezidenta, pracovníků Akademie věd, grantové či technologické agentury i zaměstnanců vězeňské služby, armády a policie. K nim by se přidali lidé z kultury, nezdravotnické profese ve zdravotnictví a technický personál. Druhá tabulka by připadla zdravotníkům, třetí lékařům a čtvrtá učitelům.
Základ výdělku by se měl podle navrhované první tabulky od ledna pohybovat od 11 030 do 49 920 korun, a to u lidí bez vzdělání a praxe až po ty s nejvyšší kvalifikací a praxí delší než 32 let. Tarif by se tak zvedl o 1500 korun, ale u pracovníků v kultuře a některých dalších profesích by to bylo o 1830 až 3180 korun. Dosud se jejich základ v rušené tabulce pohybuje od 9200 do 46 740 korun.
Odboráři o škrtnutí nejnižší tabulky usilovali dlouho. Poukazovali na to, že základ platů řady zaměstnanců veřejných služeb a správy nedosahuje ani minimální mzdy. Ta letos činí 13 350 korun a od ledna by se měla navýšit. Předáci upozorňují na to, že i po přesunu do vyšší tabulky zůstanou některé tarify pod hranicí nejnižšího uznaného výdělku.
O 1500 korun by si měli přilepšit i lékaři. Doktor bez praxe s nejnižším lékařským vzděláním by měl mít nově bez příplatků a odměn jistých 33 420 korun. Naopak lékař s praxí nad 32 let a nejvyšší možnou odborností by měl mít základ 65 630 korun. U ostatních zdravotníků by se tarif měl pohybovat po navýšení od 13 420 korun do 53 010 korun.
Také u pedagogů se počítá s navýšením tarifů všem stejně, a to o 2700 korun na 16 250 až 46 880 korun podle praxe a vzdělání. Vláda má v navrhovaném rozpočtu výdaje na růst platů učitelů o deset procent. Podle ministra školství Roberta Plagy (ANO) by to bylo v průměru přidání asi o 3600 korun. Po zvednutí základu o 2700 korun by se zbývajících průměrně 900 korun využilo na odměny, navrhl ministr. S tím ale odboráři nesouhlasí a žádají vše do tarifů. Školské odbory jsou kvůli tomu ve stávkové pohotovosti, v pátek se chystají jednat i o případném vyhlášení stávky.
Požadavky odborů podporují ředitelé škol a gymnázií či asociace středních průmyslových škol. Pro vyšší přidání pedagogům byli na tripartitě i zaměstnavatelé, podle nich by učitelé měli dostat ne o deset, ale o 15 procent víc. S tím souhlasí i některé opoziční strany.
Ve veřejné správě a službách pracovalo loni 640 700 lidí. Průměrný plat se dostal na 35 437 korun. Proti roku 2017 se v minulém roce zvedl o 10,8 procenta. Naposledy se platy zvyšovaly letos v lednu. Tarify se upravily od dvou do sedmi procent podle profesí, učitelům o deset procent. Velká část peněz pak měla putovat do odměn.
