Světovou úroveň nemůžeme tvořit v okresních podmínkách

Luboš Vedral Luboš Vedral
10. 10. 2013 8:24
Rozhovor s ředitelem Národního divadla Janem Burianem o transformaci první scény.
Jan Burian, ředitel Národního divadla.
Jan Burian, ředitel Národního divadla. | Foto: Aktuálně.cz

Rozhovor - Po srpnové „přestřelce" s ministrem kultury Jiřím Balvínem, který Jana Buriana z postu ředitele Národního divadla odvolal, aby ho hned druhý den zase instaloval, se situace na první scéně uklidňuje. I když i toto tvrzení je relativní, protože audit, který se změnou vedení zkoumá i finanční toky, stačil vytáhnout z ekonomických útrob několik „kostlivců" v podobě chyb v oblasti veřejných zakázek a odměňování zaměstnanců.

Autor: HN-Libor Fojtík
Autor: HN-Libor Fojtík | Foto: Aktuálně.cz

Zdá se tedy, že Jan Burian usedl do šéfovského křesla jako krizový manažer, který by měl vrátit Národnímu divadlu klid na tvorbu a později umožnit návrat mezi přední evropské scény. „Rád bych maximálně podpořil české tvůrce. Je důležité vrátit českému divadlu jeho sebevědomí. To vyžaduje celý komplex opatření. Počínaje tím, že lidé mají pracovat ve stabilnějším prostředí a se solidními platovými podmínkami," říká Jan Burian.

Aktuálně.cz: Na jakou inscenaci Národního divadla jste si v poslední době udělal čas?

Jan Burian: Velkou část repertoáru Národního divadla jsem viděl v době, kdy inscenace vznikaly. Naposledy jsem znovu navštívil například inscenaci hry Mikve s opravdu pozoruhodnými hereckými výkony i tématem. Mám rád divadlo, které přináší silné emocionální zážitky. Nerozlišuji divadlo na „staré" a „nové", nevím vůbec, co to znamená. Viděl jsem například Hamleta od Petera Brooka s několika herci a červeným kobercem, o kterém by kritika možná napsala, že to je staromódní, v MCHAT jsem byl na Hamletovi režiséra Serebrjanika, který Shakespeara přepsal od začátku do konce, a také to bylo silné představení.

A.cz: Do jaké míry může člověk z postu ředitele divadla ovlivnit jeho umělecké směřování?

Do značné, protože ředitel s konečnou platností rozhodne, kdo povede jednotlivé soubory. Naopak samozřejmě nemůže ovlivňovat samotné tvůrce. Měl by vytvářet předpoklady pro kvalitní tvorbu a musí požadovat od všech lidí v divadle, aby každá repríza měla co nejvyšší kvalitu. Pokud dokáže nastavit náročnější kritéria, na inscenacích se to určitě projeví pozitivně. Nedá se toho dosáhnout za týden ani za rok. Ale tahle zodpovědnost platí už dnes.

Autor: ND
Autor: ND | Foto: Aktuálně.cz

A.cz: Jak chcete konkrétněji dosáhnout návratu Národního divadla na evropskou úroveň?

Rád bych maximálně podpořil české tvůrce. Je důležité vrátit českému divadlu jeho sebevědomí. To vyžaduje celý komplex opatření. Počínaje tím, že lidé mají pracovat ve stabilnějším prostředí a se solidními platovými podmínkami. Ne, nemusí to být hned jako v Německu, ale příjmy v Národním divadle mají být alespoň nadprůměrné. To jsou ale jen základní předpoklady. Určitě ale poskytnou prostor, aby se veškerá organizace divadla zaměřila na vznik uměleckého díla. A to nejen na premiéře, ale i na každé další repríze, která na diváka působí především výkony umělců. Jejich stabilita nám zatím u části tvorby chybí. Všichni umělci si totiž nutně musí uvědomit, že mají velký vliv na profesionální tvář českého divadla. Nevím, jestli je Národní divadlo v tuto chvíli první mezi českými scénami. Nebude-li ale Národní divadlo o toto postavení usilovat, bude to špatně i pro ostatní, protože širší veřejnost vždy bude vnímat Národní divadlo jako vzorek kvality celého českého divadla.

A.cz: Současný rozpočet první scény je zhruba čtyřikrát nižší než v jiných evropských zemích. Co s tím?

Musíme v první řadě projít evaluací, musíme zjistit, co děláme účelně a co ne. To dělá každá normální firma. Musíme usilovat o vlastní příjmy, i když to nesmí být hlavním cílem Národního divadla. Zásadním donátorem divadla vždy bude stát. Proto musíme přesvědčit jeho politickou reprezentaci, že si podporu zasloužíme.

A.cz: Kde se naopak ušetřit v žádném případě nedá?

Divadlo určitě nemá šetřit na nové tvorbě, i proto chystáme na příští sezonu více premiér. Divadlo, které nezkouší, umírá. Lidé se musí scházet, musí se udržovat v kondici, musí profesionálně růst. Například ve Státní opeře, kde se v posledních letech dělalo málo premiér, kondice souboru logicky upadala.

Foto:

A.cz: Ze zkušenosti s posledními kroky ministerstva kultury nebudou jednání o rozpočtu úplně lehká. Jaké pro ně máte argumenty?

Všichni - nejen politici - bychom měli přemýšlet o současné krizi identity - kulturní, státní, společenské, politické. Část společnosti stále považuje profesionální umění jen za jakousi nadstavbu - „zaplatíme si ji, až si na ni vyděláme". Kdyby podobně uvažovali naši předci, žádný český stát by ani nevznikl. Pokud chceme v Evropě zaujímat viditelné místo, musíme umět nabízet interpretaci vlastních zkušeností. Nejde tady prioritně jen o peníze pro Národní divadlo, nutná je celospolečenská podpora tvorby. Nejedná se jen o podporu umělců, ale o podporu diváků Národního divadla. Dotace přece nekončí v kapsách umělců, ale zajišťuje dostupnost divadla občanům. Pokud chceme dělat špičkovou operu na evropské úrovni, nezbývá než divákům na vstupenky přispět. Všichni Češi nechodí sice pravidelně do Národního, ovšem všichni lidé v této zemi si určitě uvědomují, že bez Národního divadla by ztratili kus své duše nebo - řekněme - kus svého „kulturního těla".

A.cz: Přesto se na peníze zeptám. Může se podařit Národnímu divadlu po vzoru České filharmonie vybojovat nějaké finance navíc?

To se musí podařit státu. Situace Národního divadla a České filharmonie je v podstatě identická. Před reformou se také postupně ztrácela kvalita prvního symfonického orchestru v zemi. A stejně jsme na tom i my, také bez kvalitního orchestru nemůžeme existovat.

A.cz: Stihnul jste už v tomto směru začít jednat s ministerstvem kultury, případně financí?

Když si odmyslíme srpnové události, pracuji v Národním divadle měsíc. Požádali jsme ale už o úpravu mzdových limitů na letošní a příští rok. Nechal jsem si zpracovat podrobnou analýzu platů. Máme návrh, který se odráží z platové úrovně v České filharmonii. Měl by se v první fázi týkat všech uměleckých zaměstnanců, později pak i dalších profesí. Není možné, aby houslista, kterému je padesát let, nedosahoval v orchestru Národního divadla průměrného příjmu v České republice. Ještě musíme myslet i na to, že špičkový hráč musí vlastnit poměrně drahý nástroj, na který si z příjmu u nás jen těžko vydělá.

A.cz: Divadlo mu na nástroj nemůže přispět?

Hodně dlouho se nedařilo do hudebních nástrojů investovat odpovídající částky. Desítky nástrojů jsou za hranicí životnosti. Máme tedy dvě možnosti. Buď hráčům na nástroje přispějeme, nebo jim dáme takové platy, z nichž si je můžou pořídit. Nemůžeme volat po světové úrovni Národního divadla a vytvářet mu okresní podmínky. Proto také usilujeme o narovnání jejich příjmů.

A.cz: Může divadlo získat za současných podmínek ještě víc peněz od soukromých donátorů?

Národní divadlo určitě patří k jedněm z mála kulturních institucí, které získávají finance od významnějších firem. V českém divadelním prostředí jsme v tomto směru výjimeční. Bylo by ale žádoucí, aby donátoři měli lepší podmínky pro umisťování části svých výnosů do bohulibých aktivit, aby jim to přišlo smysluplné. Debatoval jsem nedávno s některými politiky o možnostech daňových asignací. I když by zřejmě nepřinesly příliš peněz, mohly by ukázat vládě, kam lidé chtějí investovat a kam ne, což by mohlo být i jedno z kritérií umisťování ministerských dotací.

A.cz: Vidíte ještě další možnosti financování?

V západní Evropě neexistuje model, kdy jedno divadlo platí město, další zase výhradně stát. Funguje tam kooperativní financování. V Praze jsou například tři budovy vhodné pro operu a dva soubory a všechno platí stát. Hlavní město by mělo cítit morální povinnost přispívat svým občanům i na operu.

A.cz: Aby už nemohlo docházet k nepředloženým rozhodnutím ministerstva kultury, vznikla v červenci ještě z popudu ministryně Hanákové Garanční rada Národního divadla. Jste spokojený s jejím složením a plánujete společnou aktivitu?

Doufám, že dojde k transformaci Národního divadla a v tom okamžiku by měla garanční radu nahradit správní rada. Jsem ovšem spokojený i se vznikem garanční rady, s níž jsme zhruba před měsícem měli první schůzku s ministrem Balvínem. Nyní připravujeme připomínky k zákonu o veřejnoprávní instituci. V radě jsou určitě lidé, kteří mají zájem řešit transformaci Národního divadla.

A.cz: Experti rady vás vybrali jako jediného možného kandidáta na vedení první scény. Bez předložení koncepce, jakou jste několikrát zpracovával v konkurzech na ředitele divadla v Plzni. Jak silný cítíte nyní mandát vzhledem k ministerstvu kultury?

Garanční rada vytvořila zadání pro nového ředitele. V závěrečné části výběru je se mnou konzultovala. Sice doporučila mé jméno, to ovšem neznamená, že nejednala i s jinými kandidáty. Zvažovala, pokud vím, čtyři až šest jmen. Domnívám se, že nebyl důvod, aby se uskutečnila jen jakási zkouška prostřednictvím slohového cvičení, které se často stejně nenaplní, protože ministerstvo kultury pak řekne, že to nejde. Uměl bych napsat, že Národní divadlo má být vysoce profesionální a nejlepší a je ho třeba restrukturalizovat, ale to nestačí. Součástí „výběrového řízení", které trvalo skoro rok, byla celá řada kroků, nejen aby divadlo získalo nového ředitele. Je to celkově zodpovědnější přístup než vypsání takzvaného otevřeného výběrového řízení. Někdo v něm vyhraje, ale nikdo už nezodpovídá za to, zda se vítězná vize vůbec realizuje. Kdybychom zveřejnili různé minulé koncepce, se kterými ředitelé divadel vyhrávali takové konkurzy, divili bychom se, kolik se z toho realizovalo.

Jan Burian, ředitel Národního divadla.
Jan Burian, ředitel Národního divadla. | Foto: Aktuálně.cz

A.cz: V čem se bude tedy lišit vaše koncepce, kterou máte zveřejnit na konci ledna?

Nebude to jen má koncepce, vznikne z diskuse v Národním divadle, později i s garanční radou. V únoru bychom pak o ní měli začít jednat s ministerstvem kultury. Koncept určitě nebude tajný, chci, aby se do diskuse zapojila i veřejnost. Národní divadlo není můj majetek, který mi někdo na šest let půjčil, a po čtyřech mě odvolají, protože už mě nemají rádi, a na mé místo přijde někdo s jinou „koncepcí". Jsem manažer, který má vytvořit podmínky a prosadit relevantní změny, které by měly přetrvat přinejmenším jedno funkční období. Není dobře, když se změní s každou novou vládou všechny cíle a záměry.

A.cz: Kde vidíte hlavní problémy, které musí transformace Národního divadla vyřešit?

Neosvědčilo se řízení bez správní rady. V současnosti máme také pro Národní divadlo zcela nevyhovující mzdový systém. Neumíme odměnit umělce podle kvality a množství výkonu a máme problémy s uzavíráním smluv s  umělci - v pracovním poměru i mimo něj. Řešíme i další otázky: daň z přidané hodnoty, správu majetku, výběrová řízení a další.

A.cz: Co může nastartovat změny?

Potřebujeme hlavně modernější právní formu. Téma transformace příspěvkových organizací se objevuje ve volebních programech stran napříč politickým spektrem, tak uvidíme. Nutná je i restrukturalizace divadla. Slíbil jsem, že do konce ledna budu mít hotovou vizi dalšího vývoje. Určitě se v ní objeví návrh na větší míru autonomního řízení, a to nejen uměleckého. Národní divadlo si bude muset určit, které oblasti považuje za vlastní a hlavní. V tomto směru preferuji tvorbu s vlastními umělci.

Jedna z možností, o níž se uvažuje, je holdingový typ řízení. Generální ředitelství nastaví pravidla a jednotlivé „divadelní domy" se pak už chovají autonomně. Určitě to neznamená bezbřehost, kdy si každý dělá, co chce, naopak to přinese přísnější kontrolu, standardy a zároveň větší uměleckou svobodu. Teď je to do jisté míry naopak, hodně činností je centralizováno, ale zároveň jsou tak složité, že v praxi můžeme jen obtížně dodržet společná pravidla.

A.cz: Jak dlouho by měla transformace trvat?

To je práce na roky. Teď je nutné přestat váhat a hlavně už začít. To předpokládá i nutnou politickou podporu. Rozsah činností Národního divadla není jen odbornou otázkou. Záleží i na reprezentantech lidu.

A.cz: Bude součástí změn i rekonstrukce Nové scény a Státní opery?

Samozřejmě. Musíme prosadit obojí. Technické zařízení Státní opery je totálně za horizontem životnosti. Máme připravené výběrové řízení. A Nová scéna nikdy divadlu nevyhovovala. Měl by tam vzniknout účelnější prostor například pro soudobou činohru. V horizontu několika měsíců bych chtěl zadat ideové studie na rekonstrukci Nové scény. Z hlediska investic tyto dvě akce považujeme za absolutní prioritu. Jen tak na okraj připomenu, že poslední divadlo bylo v Praze postavené v roce 1907.

A.cz: Zvyšování kulturního povědomí národa by mohly pomoci i programy pro děti, které velké scény běžně dělají. Chystá je i Národní divadlo?

Do Národního divadla děti s rodiči běžně chodí. Máme představení určená dětem i mladým lidem. Chodím se do divadla dívat o přestávce do foyeru. Do Národního divadla chodí víc mladých lidí i dětí než se obecně soudí.

A.cz: Zůstanete u své akademické dráhy na DAMU? Vzdal jsem se všech funkcí, nebudu ani režírovat. Na pár hodin měsíčně ve škole se ale dost těším, protože budu mít alespoň na chvíli pocit, že nejsem jen manažer.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Sedlákova střelecká série v KHL skončila

Gólová série Lukáše Sedláka v Kontinentální hokejové lize po třech zápasech skončila. Mezi střelce se v dnešním duelu v Nižněkamsku zapsal jiný český útočník Čeljabinsku Tomáš Hyka, ale jen mírnil porážku 4:6.

Sedlák skóroval v minulých třech zápasech a vylepšil svou bilanci v sezoně na 11 branek, dnes společně s Hykou asistovali ve 28. minutě u gólu Andrewa Calofa na 2:2 v přesilovce. Hyka se poosmé v ročníku zapsal mezi střelce v čase 59:50 při power play a snížením na 4:5 vykřesal jiskřičku naděje, kterou ale uhasil krátce po buly střelou do prázdné branky Denis Kazionov.

Čeljabinsk po třetí porážce ze čtyř zápasů zůstal na dně Východní konference a spolu s Dinamem Minsk i celé soutěže.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Demonstrace proti Babišovi bude v úterý na Václavském náměstí v Praze, pak přijdou akce v regionech

Spolek Milion chvilek uvedl, že kvůli velkému zájmu musel přesunout úterní demonstraci v Praze z Karlova na Václavské náměstí. Hlavním požadavkem zůstává demise premiéra Andreje Babiše (ANO). Po pražské demonstraci, která se symbolicky uskuteční na Den lidských práv a začne v 18:00, budou následovat 16. a 19. prosince další protesty mimo hlavní město.

Původně chtěli aktivisté oznámit další protesty až v lednu, poslední vývoj kolem auditní zprávy Evropské komise týkající se premiéra a obnovení jeho trestního stíhání v kauze Čapí hnízdo je ale přiměl svolat je ještě do konce roku. "Jeho problémy poškozují celou republiku. Trestně stíhaný člověk s obrovským střetem zájmů nemá v čele vlády co dělat," tvrdí Milion chvilek.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polský nejvyšší soud zpochybnil nezávislost soudcovské rady

Polský nejvyšší soud dnes rozhodl, že soudcovská rada, převážně zvolená parlamentem ovládaným vládní stranou Právo a spravedlnost (PiS), není dostatečně nezávislá na politické moci. Zpochybnil tak podle agentury AFP spornou soudní reformu, prosazovanou vládou PiS. Rozhodnutí nejvyššího soudu může podle expertů posloužit k napadení verdiktů stovek soudců, jejichž jmenování soudcovská rada schválila, a vyvolat chaos v soudním systému, upozornila agentura Reuters.

"Národní soudcovská rada neskýtá dostatečné záruky nezávislosti na orgánech zákonodárné a výkonné moci," uvedl soudce nejvyššího soudu Bohdan Bieniek s tím, že žádost soudcovské rady o odročení dnešního jednání nejvyššího soudu dorazila devět minut po podepsání verdiktu, a tak "nelze odročit něco, co už skončilo".

Předseda soudcovské rady Leszek Mazur nicméně rozhodnutí odmítl a ujistil, že "nebude mít žádný vliv na fungování rady, ani disciplinárního kolegia nejvyššího soudu".

Zdroj: ČTK
Další zprávy