Spisovatel Amos Oz převzal v Praze Cenu Franze Kafky

ČTK ČTK
24. 10. 2013 20:40
Mezi dřívější nositele patří například Philip Roth, Haruki Murakami a Václav Havel.
Amos Oz.
Amos Oz. | Foto: Reuters

Praha - Literární Cenu Franze Kafky si ve čtvrtek na Staroměstské radnici v Praze převzal izraelský spisovatel Amos Oz. Mezinárodní porota každoročně v Praze vybírá laureáta, jehož dílo oslovuje čtenáře bez ohledu na jejich původ, národnost a kulturu, tak jako dílo Franze Kafky, jednoho z největších autorů moderní světové literatury. Amos Oz, jehož tvorbu podle jeho vlastních slov ovlivnilo i Kafkovo dílo, si z Prahy odváží bronzovou sošku, zmenšenou verzi pomníku Franze Kafky od Jaroslava Róny.

Dostávají ji všichni laureáti ceny pojmenované po slavném pražském rodákovi, stejně jako odměnu 10 000 dolarů (nyní asi 187 300 korun). Předchozími nositeli ceny jsou například Philip Roth, Elfriede Jelineková, Harold Pinter, Haruki Murakami, Yves Bonnefoy, Peter Handke, Václav Havel nebo Daniela Hodrová.

"Pamatuji si, že když jsem Kafkovo dílo přečetl poprvé (v 16 letech), změnil se mi svět. Připadalo mi, že na světě není vůbec nic jisté," řekl poté, co si převzal cenu. Pro české čtenáře je podle pořadatelů jeho dílo významné i tím, že stál na počátku seznamování českých čtenářů s izraelskou literaturou začátkem 90. let. Přitažlivost jeho díla tkví především v tom, že Amos Oz je vynikajícím vypravěčem, říkají organizátoři. Cena Franze Kafky se uděluje vždy za celou dosavadní tvorbu žijícího autora.

Oz je jedním z nejčtenějších izraelských autorů současnosti, jehož díla se těší značné oblibě i u českých čtenářů. Jeho rozsáhlé beletristické a publicistické dílo je přeloženo do více než čtyř desítek jazyků a on sám je považován za jednoho z předních izraelských spisovatelů a intelektuálů. Literaturu také vyučuje na univerzitě. V roce 1965 mu vyšla první sbírka povídek (Arcot ha-tan, česky Země šakalů) a od té doby publikoval více než 25 knih.

Od konce 60. let patří Oz k předním zastáncům dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Palestinci a Izraelci potřebují podle Oze férový rozvod. "Češi a Slováci nám ukázali, jak toho docílit bez krveprolití," tvrdí Oz, který je stále členem hnutí Šalom Achšav (Mír nyní či Okamžitý mír), levicové nevládní organizace, která vznikla v roce 1977 během egyptsko-izraelských mírových jednání. Hnutí se snaží přesvědčit izraelskou vládu, že dohody s palestinskými Araby a sousedními arabskými zeměmi musí být dosaženo výměnou za územní ústupky.

Znepokojivý portrét izraelské venkovské komunity a neustálé hledání líčí i v povídkovém cyklu Scény z venkovského života, jejichž postavy a příběhy pocházejí ze stejné vesnice. Úzké lidské vztahy dobře poznal Oz v kibucu, kam se dostal ve 14 letech a žil do svých 47 let. "Byla to nejlepší univerzita života," dodal.

 

Právě se děje

před 6 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 6 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy