Sladký život v éře prázdnoty musí být krásný a o ničem

Tomáš Stejskal
29. 10. 2013 10:42
Recenze opulentní filmu ve stylu Felliniho Sladkého života.
Foto: FDC

Recenze - Kinematografie už dávno není prostředím, kde by se odehrávaly dějiny. Doba té pravé cinefilie a velkých autorských filmů se nenávratně utopila v éře prázdnoty. Ne že by neexistovali velcí tvůrci, ale výrazové prostředky filmu se každopádně od šedesátých let dost radikálně proměnily. Dnes už není doba velkých gest a metafor, a pokud film myslí, jak se snažili ukazovat francouzští poststrukturalističtí filosofové, určitě jde o zcela jiný typ myšlení.

Natočit dnes pompézní felliniovský film, v němž hromada snobských intelektuálů nekonečně diskutuje, přičemž se v intermezech divák opájí atmosférou velkoměsta, působí takřka absurdně. Tohle už přeci není možné. Paolo Sorrentino se o nemožné pokusil.

Jeho opulentní mozaika Velká nádhera opravdu v nějakém smyslu nechává ožít filmy jako Sladký život či 8 a ½, ale rozhodně nejde o poctu, epigonství či nepřípadný anachronismus. Sorrentino má zvláštní dar: všechny jeho filmy jsou formálně neuvěřitelně precizní, každý střih, záběr či pohyb kamery je tu na svém místě, ale přitom nejde o nějakého „chirurga“ kubrickovského typu. Místo logiky v nich totiž v posledku vládne cit a intuice. A v bezdějové skládance, v níž se odhalují střípky lidských osudů a bizarní zákoutí Říma, to platí dvojnásob, neboť příběhová linie tu vlastně zcela schází.

I schopnost napsat mistrné dialogy a neuvěřitelná práce kamery a střihu však nestačí, aby snímek unikl nařčení z manýrismu či pompézní prázdnoty. Sorrentino vždy uměl na minimálním prostoru měnit nálady a jeho sonda do života umělců a do toho, co charakterizuje dnešní dobu, tuto schopnost dovádí ještě dál.

Ať už jde o ústřední postavu spisovatele a novináře Jepa Gambardelly či o ostatní příslušníky smetánky, nemůžeme jim proniknout pod kůži a nejsme si jisti, co si v dané chvíli myslí a jak moc vážně danou situaci režisér zamýšlí. Nepochybně tu jsou peprné ironické šlehy, ale v mnoha klíčových momentech mezi upřímností, manýrou, cynismem a sarkasmem není jasné dělící čáry.

Snímek by se měl česky spíše jmenovat Velká krása, protože se tu opravdu pracuje s krásou, coby estetickou kategorií, která jako kdyby už v dnešní postmoderně cynické době neměla místo. A krása už taky neplyne z čistě senzorických, percepčních vlastností.

Navzdory podmanivému nasnímání, sureálným felliniovským výjevům a takřka sakrálnímu hudebnímu doprovodu – od Bizeta, přes minimalismus Arvo Pärta až po Johna Tavenera – pramení to nejkrásnější v posledku spíše z elegance, s níž se proměňuje z vteřiny na vteřinu vyznění jednotlivých scén.

Jistě vás pobaví stočtyřletá jeptiška, některé scény s trpasličí vydavatelkou, kardinál se zálibou v kulinařině či hysterická umělkyně, která se s pubickým ochlupením v barvách čínské vlajky rozbíhá proti zdi. Ale zcela zásadní je schopnost vypořádat se právě s onou prázdnotou, která se tu několikrát dostane na přetřes.

Festival de Cannes (2013) - The Great Beauty
Festival de Cannes (2013) - The Great Beauty | Video:

Když se kupříkladu Jepovi vytýká, že napsal jen jedinou, byť zásadní knihu kdysi před lety, odpovídá, že v dnešní době neexistují témata a že už sám Flaubert chtěl napsat knihu o ničem, ale nedokázal to.

Pokud by vše zůstalo jen na rovině konfrontace římské smetánky s okolní vulgaritou, jistě by nebylo snímku těžké vyčíst pachuť staromileckého elitářství.

Sorrentino ovšem nikdy nepřipustí, aby nekonečné debaty plné symbolů sklouzly k jakémukoli typu návodnosti. Nejde tak tedy jen o skvělou vypointovanost mnohých z nich, ale spíše o nemožnost rozluštit naladění daných momentů a tím se dostat postavám či motivacím na kobylku.

Když vrásčitá jeptiška, která se posledních několik dekád živila jen kořínky, odhaluje, že tak činila proto, že „kořeny jsou důležité“, je v tom jistě obsažen vtip i metafora. A klidně to na nás může působit jako parodie. Ale v samotném faktu, že nemůžeme říci, že chtěná či nechtěná, spočívá to největší kouzlo.

Sorrentino se pokusil natočit film o ničem, což samozřejmě není možné, byť jde o velkolepou výzvu. Ale přinejmenším jako pokus vypořádat se s dobou, v níž neexistují témata, postavy ani příběhy, je Velká nádhera obdivuhodné dílo.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 13 minutami

Černošický úřad rozhodl v řízení s Babišem. Závěry ale zatím zveřejnit nechce

Černošický městský úřad rozhodl v řízení o přestupku proti zákonu o střetu zájmů, které vede s premiérem Andrejem Babišem (ANO). Obsah rozhodnutí nezveřejní, informoval dnes na svém webu. Podnět podala organizace Transparency International, podle níž Babiš porušuje zákon tím, že ovládá média. Premiér střet zájmů dlouhodobě odmítá.

Černošický úřad na webu uvedl, že dnes odeslal Babišovu zmocněnci dokument, kterým rozhodl v projednávané věci možného přestupku. "Vlastní obsah rozhodnutí Městský úřad Černošice není oprávněn zveřejnit," dodal. Na rozhodnutí upozornil Seznam Zprávy.

Černošický úřad, který je úřadem s rozšířenou působností pro Průhonice, kde premiér žije, vede s Babišem řízení o přestupku kvůli vlastnictví mediálních společností Londa a Mafra. Babiš nařčení z porušování zákona odmítá. Tvrdí, že vložením Agrofertu do svěřenských fondů ztratil vliv na holding i na všechny společnosti do něj začleněné.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Chorvatsku identifikovali ženu nalezenou se ztrátou paměti, je to Slovenka

Chorvatská policie ve středu oznámila, že identifikovala ženu nalezenou před deseti dny v odlehlé části ostrova Krk. Podle ní se jedná o 57letou Slovenku. Záhada kolem totožnosti ženy, která si nepamatovala, kdo je ani odkud pochází, zaměstnávala v uplynulých dnech chorvatská i světová média.

Policie před týdnem zveřejnila ženinu fotografii a požádala o pomoc s její identifikací. Nalezena byla na největším chorvatském ostrově 12. září se známkami zranění, které ovšem podle kriminalistů nebylo důsledkem trestného činu. Poté byla ve "stabilním stavu" převezena do nemocnice v Rijece.

Podle chorvatských médií s úřady komunikovala "dokonalou angličtinou". Nebyla ale schopna uvést své jméno a neměla u sebe jakýkoliv doklad totožnosti ani mobilní telefon. Noc před nalezením strávila na skále poblíž pobřeží, byla "vyčerpaná a dezorientovaná", uvedli místní záchranáři.

Z Chorvatska i ciziny se sešlo několik desítek tipů, které chorvatští policisté jeden po druhém prověřovali. Hypotézu, že se jedná o slovenskou občanku na dovolené v Chorvatsku, nakonec potvrdily slovenské úřady. Chorvatská policie dále oznámila, že nadále pracuje na zjištění toho, co nálezu ženy se ztrátou paměti předcházelo.

Rozhodující tip podle deníku Jutarnji list přišel od uživatele sociální sítě Reddit, jenž snímek ženy nahrál do programu Pim Eyes, který umí na internetu rozpoznat fotografie podobné té, kterou je potřeba identifikovat. Shodu se zveřejněným snímkem ženy program nalezl se sedm let starou fotografií v jedné restauraci v Los Angeles. Právě ve Spojených státech údajně žena do roku 2015 žila.

Zdroj: ČTK
Další zprávy