Knižní novinky - Léto nám co? Léto nám skončilo. A my to budeme co? My to budeme ignorovat. Pomoci by nám mohla nabídka, která si co do pestrosti nezadá s podzimním listím. Posuďte sami.
Andrew Krivak: Dlouhý návrat
Začneme u Odeonu. Ten nám přichystal rozsahem nevelký román Andrewa Krivaka, vnuka slovenských emigrantů. A možná právě jejich zkušenost se odráží v jeho Dlouhém návratu. Co nám říká anotace?
„Dlouhý návrat je nesmírně poutavý, poetický i drsný příběh Jozefa Vinicha, slovenského přistěhovalce, který se po rodinné tragédii vrací se svým otcem z Colorada zpět do Košic. Narukuje do rakousko-uherské armády, přežije boje na Piavě a skončí v italském zajetí. Po mnoha peripetiích se navrací domů. Jeho cesta však nekončí - v Praze si vyřídí americký pas a definitivně opouští válkou zpustošenou Evropu."
Kniha je dále přirovnávána třeba k Anglickému pacientovi nebo Návratu do Cold Mountain. Což je milé. Stejně si ovšem myslím, že u nás zaboduje především díky onomu zachycení emigrantské zkušenosti.
Podobný typ literatury u nás měl vždycky ohlas - od próz Zdeňka Němečka z první poloviny dvacátého století přes rodokapsové westerny o českých rodinách probíjejících se Divokým západem až po studie o českých diasporách. Nebude na škodu podívat se na téma optikou jednak s kořeny slovenskými, jednak již plně naturalizovanou...
Mimochodem, víme, že Odeon vydal též nového Johna Irvinga, ale tomu se budeme věnovat v samostatné recenzi. Snad bude povedenější než předchozí počin... První ohlasy jsou zatím nadějné.
Jan Poláček: Příběh spalovače mrtvol
Nemá cenu zapírat. Máme Poláčka rádi. Nejen Karla. Pro genezi jeho posledního počinu doporučujeme náš obsáhlý rozhovor, zde jen něco málo postřehů. Příběh spalovače mrtvol je nádherná kniha. S citlivě vybraným obrazovým doprovodem, s decentní, ale působivou obálkou a samozřejmě s výborným obsahem.
Jan Poláček hledal autora rozpuštěného v jeho díle - a myslím, že našel víc než to. Našel fascinujícího člověka, o něhož se dokázal neméně fascinujícím způsobem podělit. Beletristická i faktická část se výborně doplňují a na obou je znát, že tady bylo zvažováno a broušeno každé slovo. Za sebe prohlašuji, že o české knize roku mám jasno, a doufám, že Fuksův hrob se dočká důstojnější podoby...
Penelope Fitzgeraldová: Na vodě
V nakladatelství Plus nedávno rozjeli tzv. Pestrou řadu. Osobité knihy s netradičními náměty, ale tradičně vysokou kvalitou.
Momentální novinka se pyšní Bookerovou cenou a nádherným oceněním Sebastiana Faulkse: "Číst román od Penelope Fitzgeraldové je jako vyjet si na výlet v osobitém autě. Všechno ve voze je špičkové kvality - motor, karosérie i interiér vás naplňují důvěrou. Pak zhruba po jednom kilometru někdo vyhodí z okna volant".
Román se věnuje hausbótové kolonii na Temži; lidem nepatřícím ani na souš, ani na vodu. Ironický pohled na tak trochu jinou bohému by se na podzim rozhodně ztratit neměl a my máme další řadu, kterou se vyplatí sledovat.
Sam Weller - Mort Castle (edd.): Rej stínů. Povídky k poctě Raye Bradburyho
A nyní ke knize, která je pestrá a podzimní tak nějak z principu. Antologie povídek věnovaných velkému Rayi Bradburymu. A ne, tady nepřijde nic zlého, tady přichází naopak něco krásného.
Určitě nebudu tvrdit, že jsou všechny povídky silné, brilantní a dech beroucí. To rozhodně ne. Docela dost je jich sice příjemných, ale průměrných. Jenže ze všech doslova prýští úcta, obdiv a láska k člověku, který byl synonymem kvality napříč žánry více jak sedmdesát let. Není to tak dávno, co po internetu kolovala svérázná bradburyovská píseň (Fuck me Ray Bradbury) - tahle kniha dokazuje, že to nebyla náhoda ani pouhá recese.
A tak se připravte na příběhy plné zvláštních lidí a postřehů, z nichž bolí u srdce. Příběhy o lásce k filmu, o konci dětství, o smrti i o životě... no a občas se objeví i nějaká ta sci-fi. Za sebe rozhodně doporučuji Joe Hilla, Jaye Bonansingu nebo Lee Martina. A samozřejmě, oprášit Bradburyho klasiky...
Harry Sidebottom: Římský válečník - Kaspická brána
Na poli dobrodružné historické prózy momentálně táhnou vikingové a Římané. Harry Sidebottom píše o těch druhých a dělá to parádně. Jeho série o anglosaském šlechtici Balistovi, který dělá kariéru v římských legiích je parádní čtení.
Sidebottom má načteno a nastudováno, takže perfektně využívá detailů každodenního života i velké bílé skvrny v dějinách, o nichž prameny mlčí a do nichž autor vplétá epické příběhy plné hrdinství, cti, lásky i zrady. Momentálně jsme v Efesu stiženém zemětřesením. Východ římské říše tak čelí nejen sílící perské říši, ale i rozvášněnému davu, který nemá co ztratit... a ze severu se blíží gótský vpád.
Jedinou nadějí je právě Balista. Ten však momentálně stále čeká na zprávy z Říma, jak se nový císař postaví ke skutečnosti, že Balista byl, byť proti vlastní vůli, v minulém díle prohlášen za vladaře říše...
Na sérii Římský válečník oprávněně slyšíte jen chválu, ovšem největší pocty se jí dostalo, když ji jeden známý popsal jako „římský David Gemmell". Že vám to jméno nic neříká? Gemmell byl synonymem pro hrdinskou prózu a v Británii je po něm pojmenována i literární cena... Pořád ještě váháte?
John Connolly: Na ostří nože
Na poli thrillerů se rád vracím k vyzkoušeným titulům a autorům. Takže nové vydání Na ostří nože jsem jen a jen přivítal. Irský spisovatel John Connolly píše kruté, brutální knihy, které brilantně balancují na pomezí reality a mystiky. A jeho hrdina, Charlie Parker, je hrdinou všech fanoušků dobrého jazzu.
Ovšem hlavně všech fanoušků napětí. Protože Connolly prostě umí. A o čem že kniha je?
„Jaká míra bestiality přiměje vraha, aby před očima matky umučil její dítě a teprve pak mučil a zabil i ji? Jak moc zvrácený musí být vrah, jenž místo činu naaranžuje jako místo tvůrčího aktu a pak oběti zbaví tváří, které se nikdy nenajdou. Co s nimi dělá?Takové otázky trápí bývalého newyorského policistu s bluesovým jménem Charlie Parker a se setrvalou bluesovou náladou. Nemůže se jí zbavit od chvíle, kdy právě takovým bestiálním zločinem přišel o ženu i dceru. Trpkost a touha po pomstě jej nakonec připravily i o místo u policie, avšak Parker se rozhodne s pomocí svého bývalého kolegy přijít vraždě na kloub, zvlášť když se téměř totožný zločin opakuje v nedalekém městě a pak znovu a ještě jednou a zas."
Zní vám to brakově? Nebojte. Connolly v tom umí chodit. Jeho knihy jsou možná brutální, ale vždy v zájmu příběhu, nikdy samoúčelně.
Mike Resnick: Santiago - Mýtus daleké budoucnosti
Nejznámější román jednoho z nejoceňovanějších autorů science fiction u nás již jednou vyšel v divokých devadesátých letech a pro některé se stal doslova kultovní záležitostí.
Pátrání po legendárním psanci, které rámuje epická píseň popisující svérázné obyvatele daleké budoucnosti, byla plná dobrodružství i humoru...
Hlavně se však jednalo o geniální mix sci-fi a westernu. Tady někde se rodil subžánr, v němž později Joss Whedon (dnes známý především jako režisér Avengers) stvořil své nejlepší dílo (seriál Firefly).
Nové vydání se konečně dočkalo odpovídající redakce, nové obálky a naleznete zde i předmluvu samotného autora. Prostě provedení, jaké si klasika zaslouží...
Robert M. Wegner: Šíp a vítr, dýka a moře
A na závěr dílko, které se klasikou stane. Polská fantastika se v devadesátých letech minulého století díky úspěchu Andrzeje Sapkowského stala jedinou, která na našem trhu dlouhodobě konkurovala té anglo-saské. Robert M. Wegner patří k její nejmladší generaci a dokazuje, že v Polsku fantasy dech neztrácí, ale naopak lačně nasává moderní trendy.
Jeho Příběhy z meekhánského pohraničí jsou silně inspirované Stevenem Eriksonem, ale také Glenem Cookem a na své si přijdou i fanoušci Joea Abercrombieho. Ano, v minulé knize bylo vidět, že Wegner ještě není úplně vypsaný, ale i nevybroušené byly jeho povídky parádním zážitkem. Takže očekávání vkládaná do jeho nové knihy byla veliká.
Minule své čtenáře zavedl ve dvou propojených povídkových cyklech na severní a jižní pohraničí mocné říše, nyní odhaluje západ a východ. Bravurně vykreslené cizokrajné kultury, pečlivě promyšlené zápletky a živá akce... Na poli hrdinské fantasy jedna z událostí roku.
