Nové knihy: Mystérium smrti, Arnie i český intelektuál

22. 11. 2013 12:28
Knižní novinky pro všechny milovníky kvalitní četby.
Pavel Tigrid.
Pavel Tigrid. | Foto: ČTK

Knižní novinky - Říjen byl ve znamení dvou výrazných akcí - Velkého knižního čtvrtku a Knihománie. I kromě nich se však objevily tituly, které by byla škoda opomenout. Zde vám několik z nich nabízíme. Pro zajímavost uveřejňujeme tentokrát i anotace vydavatelství (vždy kurzívou).

Kevin Maher: Pole

Román začíná velice nevinně, jako zábavné a vtipné čtení typu "Bylo nás pět z Dublinu 80. let..." Hlavní hrdina, dosud zmítaný pubertou a zamilovaný do starší spolužačky, se však stává sexuálním otrokem katolického kněze. Noční můra o zlu, násilí, traumatech, úskalí bigotního náboženství. Skandální debut irského autora...

Když nějaký román s dětským (anti)hrdinou začíná v roce 1984 a bere si na paškál věci jako cenzura, bigotní náboženství a perverzní katolické kněze, je jasné, že to nebude čtení pro každého. Jenže to jsou ty skutečně působivé knihy málokdy.

Maher není tak cynický a zraňující jako třeba „detektivkář" Ken Bruen, ale i tak dokáže svým čtenářem pořádně zamávat. A co ztrácí na ironické práci s popkulturou a žánrovými vzorci, to dohání perfektním porozuměním duši dospívajících. Pole je kruté, fascinující, černohumorné... inu irské. A můžete jej klidně srovnat s Odeonem taktéž nedávno vydaným románem Dobré ráno, Harri.

M. L. Stedmanová: Světlo mezi oceány

Válečný hrdina Tom Sherbourne se vydává na Janusovu skálu, aby se zde stal správcem majáku. Když v Partageuse neplánovaně pozná Izabelu a za nějakou dobu se s ní ožení, zdá se, že všechny útrapy v jeho životě již skončily. Idylu páru žijícího na ostrově však naruší Izabelina nenaplněná touha stát se matkou. Když u břehu ostrova uvízne loď s nemluvnětem a mrtvým mužem na palubě, stojí Tom před vážným rozhodnutím. Musí si vybrat mezi vlastním svědomím, jež mu velí celou událost oznámit, a láskou k Izabele...

M. L. Stedmanová vtiskla svému oceňovanému románu až starozákonně závažný tón. Její hrdinové si musí projít těžkými zkouškami a zasazení děje na odlehlý maják a jeho okolí v letech po první světové válce vytváří až mystický prostor, v němž se zdá být každé rozhodnutí a každá myšlenka posuzovány čímsi vyšším.

Světlo mezi majáky však není nijak těžkopádné a nepodléhá ani patosu. I ty nejbolestivější scény v něm oplývají temnou nádherou. Ač se jedná o příběh zcela odlišný, atmosférou se velice podobá například Pikniku na Hanging Rock Petera Weira.

Jen mystiku skal a panenství střídá mystika moře a rodičovství. V obou případech se však jedná o výjimečný zážitek.

Salman Rushdie: Harún a moře příběhů, Luka a Oheň života

V zemi Álifbái, ve smutném městě - tak smutném, že zapomnělo své jméno - žije s manželkou Sorájou a synkem Hárúnem věhlasný vypravěč Rašíd Chalífa. Posluchači jeho barvité příběhy vděčně hltají - až do dne, kdy Sorája, přemožená všudypřítomným smutkem, Rašídovi uteče a vypravěč náhle přijde o své výjimečné umění. O tom, jak si Hárún usmyslí věci napravit, seznámí se s vodním džinem Kdybysem, dudkem Alefem a nakonec se zaplete do velkého zápasu za záchranu Oceánu příběhů... Salman Rushdie je autorem, který s bezbřehou imaginací propojuje tradici východního vypravěčství s velkými západními romány. A velice často si ve svých knihách pohrává s principy pohádkového příběhu (a nejen v románech, jak dokládají i některé pasáže jeho loni vydaného „životopisu" Josepha Antona).

Harún je ovšem pohádkou čistou. Darem vlastním dětem i sobě samému. Nakladatelství Paseka nyní dnes již slavný příběh vydává znovu společně s volným pokračováním nazvaným Luka a Oheň života. Potměšilý (ve všech možných pozitivních smyslech tohoto slova) vypravěč Rushdie je zde ve vrcholné formě.

I když třeba nemáte čas na jeho dlouhé romány, tyto „jednohubky" byste neměli minout. Potěší nejen vás a navíc - pokud je budete náhodou předčítat někomu nahlas, zjistíte, že malý orientální vypravěč je v každém z nás. A za to patří Rushdiemu velký dík.

Joe R. Lansdale: Břeh temné vody

May Lynn kdysi bývala nádhernou dívkou, která snila o tom, že se stane hollywoodskou hvězdou. A najednou je mrtvá a její tělo vyloví z hlubin řeky Sabiny. Sue Ellen, May Lynnina cílevědomá sedmnáctiletá kamarádka, se po May Lynnině pohřbu rozhodne její tělo vykopat, zpopelnit a popel rozprášit v Hollywoodu. Když už se May Lynn hvězdou stát nemůže, tak ať se alespoň její popel dostane do místa jejích snů...

Mohlo by se zdát, že Břeh temné vody se vydá cestou svérázné road movie za odhalením mystéria smrti a přerodu z dětství do dospělosti ve stylu novely Tělo Stephena Kinga. Ostatně v anotaci se můžeme dočíst, že Lansdale v sobě má to nejlepší z Kinga a Marka Twaina. Jenže kniha se velmi rychle mění spíše v noční můru, která se vyžívá v předvádění toho, co znamená pojem „white trash".

Texasan Joe R. Lansdale se u nás kdysi už před lety mihl díky povídkové sbírce Bizarníma rukama. Příběhy v ní byly, jak jinak, bizarní. A temné. A hororové. Ale nikdy nešlo o nějaké upíry či zombie (i když koho by nelákala povídka s názvem S mrtvolákama v poušti kadilaků?), ale třeba o setkání výrostků mučících psa s partou buranů mučících, s prominutím, negra.

Lansdale své čtenáře nijak nekonejší a plynule střídá hororové a noirové motivy s tím nejbrutálnějším z jižanské literatury. Břeh temné vody by mohl být černým koněm letošní sezóny pro všechny, kdo si v podobných „temných" románech libují. A doufejme, že také předznamenáním většího zájmu českých vydavatelů o tohoto dosud opomíjeného mistra svého řemesla.

Pavel Kosatík: Tigrid, poprvé. Průvodce osudem inteligentního muže ve dvacátém století

Příběh člověka, který se celý život vyjadřoval psaným slovem, byl však hlavně mužem činu. Člověk, považovaný komunisty před rokem 1989 za jejich největšího nepřítele, paradoxně svůj zápas s nimi nevedl z pozic antikomunismu: věřil, že zvítězí, pokud osloví ty inteligentnější z nich a získá je na svou stranu. Snažil se o to hlavně na stránkách časopisu Svědectví, který vydával od roku 1956, ale zdaleka nejen tam. Svůj boj s komunisty vedl často bez rukavic, stejně jako oni. Obracel se k veřejnosti, ale byl nucen pohybovat se i ve světě tajných služeb. Jak vzdoroval strachu? A jak vůbec unesl svou obrovskou odpovědnost? Kromě příběhu celoživotního bojovníka s totalitou kniha nabízí i odpověď na otázku: Jak žít dnes a vlastně kdykoliv, pokud se člověk rozhodne pro bytostně aktivní roli.

Pavel Kosatík se dlouhodobě věnuje fenoménu českého intelektuála dvacátého století. Mapuje myšlenkovou elitu národa v jejích vzestupech i pádech a činí tak výborně. Jeho knihy jsou čtivé, chytré a nepodbízivé. Nechávají za sebe mluvit svá témata a hrdiny a dokáží je přiblížit i těm, kteří by jinak dobrovolně aaronovskými „angažovanými pozorovateli" nebyli...

Osobnost Pavla Tigrida je v tomto ohledu logickým cílem Kosatíkova zájmu. Představuje však nejen zajímavou biografii, ale i zlomyslný popis toho, jak zdánlivě všemocná totalitární moc (ne)umí čelit čistému odhodlání.

František Šmahel: Jan Hus - život a dílo

Šmahelův Hus je mužem pochybností, mužem hledáním pravých cest. Mužem vzorů a ideálů, zosobněných biblickým životem a ostře uvažujícím Wyclifem. Zároveň je však reformátorem, který nahlíží vše, co čte, kritickým duchem univerzitního mistra. Na rozdíl od mnoha soudobých kritiků církve jeho doby však umí riskovat a ve jménu pravdy jít hlavou proti zdi, s tušením, že není návratu. Soudcem mu však není pouze Bůh, nýbrž i jeho vlastní svědomí, stejně jako pocit zodpovědnosti vůči těm, k nimž mluví a kdo mu naslouchají...

Shodou okolností takřka současně s životopisem jednoho moderního českého intelektuálního velikána vychází i životopis jednoho intelektuálního velikána středověkého. Jan Hus (a husité) již neodmyslitelně patří ke klíčovým bodům české národní identity a paměti. A jen těžko bychom nalezli povolanějšího člověka k sepsání jeho „života a díla" než Františka Šmahela.

Jeho dlouholetý zájem o dobu husitství přinesl již celou řadu zásadních děl české historiografie, stejně jako zajímavých „bonusů" (zmiňme třeba nedávné pojednání o Basilejských kompaktátech), ale je autorem i jiných pozoruhodných knih, které na historii  (a historiky) nahlíží z jiných úhlů (vzpomínkové Nalézání, setkávání a míjení  v životě jednoho medievisty nebo výpravná publikaci Diví lidé v imaginaci pozdního středověku).

Příspěvek do řady Ecce homo je věren názvu i autorově erudici. Na jednu stranu skutečně lidský portrét a příběh se vším, co k němu patří. Na straně druhé suverenita ve výkladu a představování středověkých konceptů, které formovaly Husa a jeho okolí i laikům. Přestože se nyní objevilo hned několik historiografických „nutných koupí" (kupříkladu Jacquesem le Goffem připravená encyklopedie Muži a ženy ve středověku), Šmahel by měl mít přednost.

Arnold Schwarzenegger: Total Recall. Můj neuvěřitelný příběh

Biografie jedno z nejúspěšnějších, nejoblíbenějších a nejlépe placených akčních hrdinů všech dob je upřímnou zpovědí muže, který si dokázal svým odhodláním a houževnatostí vydobýt to, o čem většina lidí pouze sní - slávu, postavení, moc. Životní příběh chudého chlapce z malého městečka v Rakousku je plný zvratů a přivádí čtenáře do světa profesionální kulturistiky, filmu i politiky.

Pro odlehčení doporučujeme životopis nedávného guvernéra Kalifornie a minulé (a snad i budoucí) ikony akčního filmu. Pravda, Arnold Schwarzenegger má těžkou konkurenci v knize věnované Micku Jaggerovi, ale Arnie je prostě Arnie. Což myslím jak upřímně, tak ironicky.

Patřím ke generaci, která na filmech tohoto Rakušana vyrůstala, a domnívám se, že při vší úctě  ke Stounům, jeho dopad na popkulturu střední Evropy je tak nějak většího kalibru. Ostatně na loňském frankfurtském knižním veletrhu to byla právě jeho autogramiáda, která takřka způsobila kolaps precizní německé organizace - na filmového teminátora byly prostě zvědavé skutečné davy.

Ale nám jde především o knihu a ano, Schwarzeneggerův životopis je zajímavé čtení. A zdaleka nejen kvůli onomu titulnímu „neuvěřitelnému životnímu příběhu". Osobně bych třeba rád věděl víc o tom, co vedlo k volbě názvu (protože Total Recall Paula Verhoevena si z ikonického Schwarzeneggerova typického hrdiny dělal... no, prostě srandu).

A také by mě zajímalo, kolika čtenářům se nad knihou vybaví výborná scénka z filmových Simpsonů, kde zazní slavné „Nummer drei."

David Gemmell: Pád králů

Ve svém vrcholném díle završuje legendární spisovatel David Gemmell osudy králů, vojáků i prostých lidí v mýtické době hrdinů, intrik a slavných bitev.

Při rozhodování, kterou fantastiku zařadit do našeho výběru, jsem docela váhal. Ovšem završení souborného díla Howarda P. Lovecrafta se ještě budeme věnovat samostatně a nedávno zfilmovaná Enderova hra na sebe svou filmovou obálkou upozorní sama. Takže si dopřejme trochu fanouškovství a pár slov k Davidu Gemmellovi.

Tento britský autor se stal jedním z nejvýraznějších představitelů tzv. hrdinské fantasy. Jeho příběhy byly plné osudových bojů hrstky proti přesile, sebeobětování pro základní principy a přátelství, ale také postupem času čím dál hořčího rozjímání nad tím, kde se v lidech bere zlo a proč se i ti, kteří se celí život dokázali řídit určitým kodexem, mohou stát zvířetem, které vraždí nevinné a znásilňuje bezbranné.

A tak není náhodou, že poslední roky života věnoval své verzi historie trójské války. V jeho pojetí nenarazíte na bohy a polobohy, maximálně občas na nějakou tu věštbu a předtuchu. Za to ale potkáte celou řadu charismatických postav, které si musí zvolit stranu v blížícím se konfliktu mezi Trójou a Mykénami, kde jde, jak jinak, o moc a peníze.

A vtip je pochopitelně v tom, že tento střet proti sobě nepostaví jen krutého Agammenóna a despotického Priama, ale i vždy čestného Hektóra nebo sympatického vypravěče příběhů a ne úplně počestného námořního krále Odyssea a mnohé další...

Gemmell se do dob antiky vydal již několikrát, ale nikdy ne s takovou působivostí, jako v trójské trilogii, již je Pád králů završením (a který musela po smrti manžela dokončit Stella Gemmell). Oproti anotaci netvrdím, že je to autorovo vrcholné dílo, ale rozhodně je to dílo, které je nejpesimističtější a u kterého máte s každou další stránkou větší a větší nutkání prosit autory, aby tentokrát mohla Trója přežít...

Protože Trója není jen tryznou za jedním městem, ale především za čest a důstojnost. Povinné čtení pro každého, kdo pořád ještě tvrdí, že fantasy je eskapistický žánr.

Denise Mina: Konec vosí sezóny

Bohatý finančník Lars Anderson se oběsí. Dědictví jeho podezřelých obchodů zle dopadá na jeho rodinu, dvě otcovou výchovou těžce poznamenané děti a zlomenou ženu. Mezitím na předměstí Glasgow někdo brutálně zavraždí mladou ženu. Vyšetřovatelka Alex Morrowová začne rozplétat pavučinu lží, která obtáčí místní komunitu, Skotsko i stovky mil vzdálená místa...

A máme zde další z detektivních románů, které slibují být více než jen detektivkou - silným románem tepajícím společenské nešvary, odhalující špínu pod pozlátkem světa. Cože je reklamní trik jen o něco mladší než Metuzalém. Zmíněné věci jsou totiž v těch dobrých detektivkách integrální součástí. Protože co je lepším prostředkem k otřesení statu quo než stará dobrá vražda?

Konec vosí sezóny je dobrou detektivkou. A tím, co jej vyděluje ze zástupu je jeho prostředí. Pochmurný a přitom poetický román, který má potenciál oslovit jak ctitele staré anglické detektivní školy, tak příznivce sjetých románů Irwina Welshe dokazuje, že Skotsko a jeho blízké okolí pro žánr podobně inspirativní jako severské země nebo staré dobré Los Angeles.

K dostání v staromilském papíru i v podobě audioknihy.

 

Právě se děje

před 9 hodinami

Hokejový útočník Sobotka dohraje sezonu ve Spartě

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude působit ve Spartě i ve zbytku sezony. Třiatřicetiletý hráč se zkušenostmi z NHL má s Pražany podepsanou smlouvu do konce ledna, s klubem se již ale domluvil na jejím prodloužení.

"Je to na dobré cestě. Věděli jsme, že bereme rozdílového hráče a jsme s Vláďou naprosto spokojeni. Splňuje naše představy," uvedl sportovní ředitel Sparty Petr Ton pro O2 TV v průběhu dnešního zápasu v Brně. Oficiálně by obě strany měly dohodu potvrdit příští týden.

Sobotka přišel do Sparty v polovině listopadu a nejprve podepsal měsíční smlouvu, kterou následně prodloužil do konce ledna. Dosud odehrál 24 zápasů, ve kterých nasbíral 23 bodů za čtyři branky a 19 asistencí. Nejčastěji nastupuje v elitní formaci společně s kapitánem Michalem Řepíkem.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy