Národní galerie vrátí díla Mistra vyšebrodského oltáře

ČTK ČTK
4. 12. 2013 22:19
I po církevní restituci díla zůstanou v Národní galerii jako bezplatné zápůjčky.
Část oltáře Mistra vyšebrodského: Seslání Ducha svatého.
Část oltáře Mistra vyšebrodského: Seslání Ducha svatého. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Národní galerie vydá v církevních restitucích jedno ze svých nejcennějších děl, devět deskových maleb od Mistra vyšebrodského oltáře, a také dva obrazy Petra Paula Rubense.

České televizi to řekl ministr kultury v demisi Jiří Balvín. Výtvarná díla v galerii zůstanou dál jako bezplatné zápůjčky, smlouvy by měly být podepsány do konce roku.

"Zapůjčení deskových obrazů bude nejprve na deset let s opcí ve smlouvě na dalších deset let. S takovým rozsahem zápůjčky je Národní galerie spokojena," sdělil Vít Vlnas, který je pověřený vedením galerie.

Deskové malby z poloviny 14. století získá řád cisterciáků, Rubensovy obrazy Svatý Augustin a Umučení svatého Tomáše formálně převezme řád augustiniánů.

"Právě tento týden jsme to projednávali definitivně, že obě dvě strany se dohodly, že Národní galerie díla vydá," řekl Balvín.

"Vyšebrodský cyklus zůstane v Národní galerii, bude-li vrácen cisterciákům, a bude zapůjčen bezplatně," řekl zástupce Konference vyšších představených mužských řeholí Gejza Šídlovský.

"Pro návštěvníky Národní galerie v Praze se nezmění nic, díla zůstanou nadále přístupná veřejnosti - v případě dvou Rubensů ve Šternberském paláci v Praze, v případě Vyšebrodského oltáře v klášteře sv. Anežky České ve stálých expozicích, pouze na popiskách bude uveden zapůjčitel," dodal Vlnas.

Řád augustiniánů žádá za desetiletý pronájem Rubensových obrazů, které mají hodnotu desítek milionů korun, od Národní galerie pomoc s restaurováním maleb a obrazů v kostele svatého Tomáše na pražské Malé Straně. V kostele visí kopie vydávaných obrazů.

Prověrka souvislostí

Národní galerie v Praze dostala v rámci církevních restitucí celkem deset žádostí o vydání 59 uměleckých děl. Mezi požadovaná díla patří také čtyři obrazy z doby středověku, které jsou částí takzvaného Puchnerova oltáře a o něž se uchází Rytířský řád Křižovníků s červenou hvězdou. Zatím dvěma žádostem Národní galerie nevyhověla. V jednom případě požadovaných osm děl vydala už v roce 1994, ve druhém zjistila, že požadovaná gotická deska není v jejích sbírkách.

Podle zákona mohou být vydány movité věci, které funkčně souvisely s nemovitostmi, které oprávněné osoby již vlastní, nebo které se podle zákona také vydávají. Třeba u Vyšebrodského cyklu tak cisterciáci museli doložit funkční spojení s vyšebrodským klášterem.

Oltář byl z Vyššího Brodu odvezen již v roce 1938; i tehdy ale byl v klášteře umístěn až druhotně a jsou i teorie, že původně vůbec nevznikl pro Vyšší Brod, ale pro katedrálu sv. Víta.

"Doložení funkčního spojení s budovou není tak jednoduché jako v případě Rubensových obrazů," uvedl v říjnu Vlnas.

Funkční souvislost prověřuje zvláštní pracovní skupina, Národní galerie si k tomu vyžádala od žadatelů další dokumenty. "Konzultované doklady prokázaly funkční souvislosti ve smyslu zákona," sdělil Vlnas.

Stát vyjednal církevní narovnání a změnu financování se sedmnácti církvemi a náboženskými společnostmi, součástí je i postupné snižování platu duchovních ze státního rozpočtu.

Církve mají podle schváleného zákona od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, navýšených o inflaci. Snížení této částky by rády dosáhly strany ČSSD a ANO, které vyjednávají o budoucí vládě.

 

Právě se děje

Další zprávy