Introvert Jan Malý dokáže najít neuvěřitelnou hloubku

Julie Kochová
26. 9. 2013 15:19
Jan Malý ukazuje v Leica Gallery fotografické řemeslo poctivé a téměř zapomenuté.
Jan Malý, Jazz Klub Reduta, 1974-76
Jan Malý, Jazz Klub Reduta, 1974-76 | Foto: Jan Malý

Praha - Noční Praha 70. let nebo fenomén trhovců u silnic před přelomem tisíciletí. Převážně černobílou tvorbu fotografa Jana Malého charakterizuje zachycování obyčejných věcí bezprostředním a přitom poctivým způsobem.

„S lidmi jsem se sžil - a pak jsem prostě fotil," popisuje Malý, jak snímky vznikaly. Své fotografie nyní autor představuje na retrospektivní výstavě, první po dlouhých 33 letech.

Kurátor Pavel Vančát, který retrospektivu v Leica Gallery Prague připravil, charakterizuje Malého jako „tichý talent".

Introvertnost autora se postarala o to, že mezi veřejností je Malý takřka neznámý. Proslavil ho snad jen projekt Český člověk, ve kterém spolu s Jiřím Poláčkem a Ivanem Luttererem dokumentovali od roku 1982 portréty českých lidí. Tento cyklus na současné výstavě reprezentuje jediný snímek - kurátor chtěl ukázat, že Jan Malý má za sebou i mnoho dalších, stejně kvalitních souborů.

V sérii Herna U Nováků (1974-75) například fotograf zdokumentoval noční - a pololegální - život Prahy 70. let. „Málokdo tu dobu dokázal zachytit tak bezprostředně," říká Vančát. „K Novákům docházel Jan Malý dlouhodobě a do prostředí herny dokázal skutečně proniknout."

Neobyčejná hloubka je typická pro celé autorovo dílo. V 70. letech podobně důkladně poznal pražský klub Reduta, kde se po zavírací době jamovalo, a v divokých 90. letech v dlouhé sérii zdokumentoval jeden ze symbolů rozvíjejícího se kapitalismu - stánky se zbožím u českých silnic.

Devětapadesátiletý Jan Malý patří k první generaci absolventů katedry fotografie na pražské FAMU. Už během studií (1973-78) kromě cyklů Herna U Nováků a Jazzklub Reduta nafotil s lehce dadaistickou poetikou třeba výlet do Francie.

„Jednoduše jsme jeli se Škodovkou a objeli celou Bretaň," odhaluje Malý další tvář svého díla.

Už v začátcích tvorby dokázal pracovat s rozmyslem a vážností, ale zároveň lehce a s vtipem. Výtvarně laděné fotografie z Bretaně později doplnil nahodilými texty ze staré učebnice francouzštiny.

Významnou část své tvorby se Malý věnoval i fotografiím architektury. Od osmdesátých let spolupracoval na vydání několika knih zejména o dříve opomíjené předválečné architektuře, kterou s jemnou ironií zobrazoval na pozadí normalizační šedi.

Výstava v Leica Gallery nese název Torzo a odkazuje k událostem okolo Malého archivu.

Majitel jeho posledního ateliéru totiž soubor negativů a pozitivů slíbil odvézt do skladu - místo toho ale cenné snímky po sporu skončily v nenávratnu na skládce. Z více než čtyřiceti let tvorby autorovi zbylo jen pět až deset procent fotografií.

Poslední samostatnou výstavu uspořádala Janu Malému kurátorka a fotografka Anna Fárová, a to v roce 1980. Aktuální přehlídka Torzo je tak dlouho odkládanou poctou významnému, ale opomíjenému autorovi. V Leica Gallery potrvá do 3. listopadu.

Jan Malý: Torzo - retrospektiva. Kurátor: Pavel Vančát. 13. 9. - 3. 11. 2013. Leica Gallery Prague, Školská 28.

 

Právě se děje

Další zprávy