Glosa - Autor a režisér nového politického kabaretu na Nové scéně (Tomáš Svoboda z Divadla pod Palmovkou, spoluautorem je Ondřej Formánek) už má s tímto žánrem zkušenosti - uvedl scénické čtení audiozáznamu Kristýny Kočí s názvem Blonďatá bestie a pokračování Blonďatá bestie vrací úder.
Tentokrát si opět našel velice jasnou metaforu - světově známý příběh primitiva primitivů, krále Ubu. A pozměněným názvem Miloš Ubu zcela zřetelně deklaruje, odkud v jeho očích tříští primitivismus naší politické současnosti.
Král Ubu z absurdní grotesky Alfreda Jarryho představuje bizarní „pseudoshakespearovskou" figurku, bažící po moci a jeho následovatel Miloš není v aktualizaci hry o nic lepší.
Fakt, že inscenace je exkurzí do těch nejtemnějších stránek animálnosti, je jasný hned od začátku - na scéně ve foyer Nové scény Národního divadla trůní několik záchodových mis coby vizualizace politické situace. V těch jsou mimo jiného různé symboly státnosti, od vlajky až po korunovační klenoty - všechny jsou tak uvrženy ve světě Miloše na úroveň splašků.
Ubuovským výkřikem „Hovnajs!" začíná hodinový sled gagů, scének a hudebně-dramatických čísel, které v parodování prezidenta a politické elity neberou žádné ohledy.
Obtloustlý alkoholik Miloš (Vasil Fridrich, v alternaci Martin Hruška) nejeví elementární znaky inteligence či příčetnosti, v opojení se mu zjevuje duch kmotra Františka Mrázka, a přitom neustále bojuje s virózou. Klaus řeší svůj mindrák z Havla šňupáním jeho popela, dominantní erotomanka Jana hraje s Nečasem sexuální sado-maso hru na Kalouska a rozpočet.
Tenhle guláš, který občas trochu zbytečně zachází za hranice etiky a jindy zase vyplňuje hluchá místa nevelmi sofistikovaným humorem, si ale po celý čas drží myšlenku, která se v závěru obrací přímo na diváka - Miloš nad přítomným bordelem mávne rukou se slovy: „Mně je to jedno. A vám?"
Divák může tak dál rozjímat pěkně po „milošovsku", za zvuků hospodské dechovky a u půllitru točené plzně a slivovice.
