Kultovní Čítárna Unijazzu v Jindřišské končí, do ledna se musí vystěhovat

Helena Truchlá Helena Truchlá
26. 9. 2018 9:26
Kulturní centrum a kavárna v prostorách v těsné blízkosti Václavského náměstí sídlily od roku 1994. Za minulého režimu zde měl svoje laboratoře Výzkumný ústav pro mléko a vejce.
Prostory Unijazzu v Jindřišské ulici na Novém Městě.
Prostory Unijazzu v Jindřišské ulici na Novém Městě. | Foto: Unijazz

Praha - Po více než dvaceti letech se z prostor v nejvyšším patře domu na adrese Jindřišská 5 v centru Prahy bude muset vystěhovat kultovní sdružení Unijazz, které zde mělo svou základnu a kavárnu. Dům, který vlastní společnost EDEN Prague Invest, se totiž bude rekonstruovat.

"Pochybuji, že když do toho budou investovat velké peníze, že nás tu budou chtít nechat," říká provozní Petr Vrabec. Unijazz dostal čas do ledna 2019, aby celé patro vyklidil.

Kulturní centrum a kavárna v prostorách v těsné blízkosti Václavského náměstí sídlily od roku 1994. Za minulého režimu zde měl svoje laboratoře Výzkumný ústav pro mléko a vejce.

"Asi dva roky jsme celý ten prostor svépomocí rekonstruovali a v roce 1997 jsme to tu otevřeli veřejnosti," vzpomíná někdejší disident Čestmír Huňát, který spolek ještě před rokem 1989 spoluzakládal a dnes stojí v jeho čele.

"Správcovská firma (Reflecta, pozn. red.) se nás tu snažila co nejdéle udržet, měli nad námi takovou ochrannou ruku," popisuje provozní Vrabec poslední roky fungování Unijazzu.

"Vždycky jsme dostávali smlouvu na rok, na jaře to bylo poprvé na dobu neurčitou. No a teď nám řekli, že do konce roku musíme pryč," popisuje provozní u stolu s výhledem z velkých oken, kterými jsou vidět střechy okolních domů.

Petr Vrabec si myslí, že jednou z příčin nastalé situace je odprodej nemovitostí radnicí Prahy 1. "V Praze se teď děje to, co už třeba posledních dvacet let v Berlíně - gentrifikace. Místo abychom se z toho poučili, tak máme tohle, je mi z toho smutno," svěřuje se se svými domněnkami provozní.

Káva stojí v místní kavárně třicet korun, stejně tak pivo. Pár metrů od Václavského náměstí to nejsou příliš obvyklé ceny. Ty si chce Unijazz v případných nových prostorách pokud možno udržet. I proto si bude muset nejspíš s pomocí úřadů hledat nový prostor, ve kterém by mohl platit nižší než komerční nájem, jako tomu bylo i dosud.

Nejen kavárna a Čítárna

Kulturní spolek Unijazz vznikl v roce 1987. Navazuje částečně na Jazzovou sekci, undergroundovou organizaci působící především na kulturní scéně v bývalém Československu. Kromě provozování kavárny a knihovny v Jindřišské ulici pořádá Unijazz dva festivaly - Boskovice a Alternativa, na Praze 6 pak funguje jeho divadelní a hudební scéna Kaštan. Kromě toho spolek organizuje pravidelné akce, například měsíční poslechový pořad Jazzmánie (v říjnu se dočká 208. dílu), šachový turnaj (chystá se v pořadí již 140.). Spolek také vydává magazín Uni, rok 2018 je jeho již 28. ročník. 

"Komerční bychom neutáhli," říká Huňát. Stěhování je podle něj komplikace, existenci spolku to ale neohrozí. "Máme další aktivity, vydáváme časopis, organizujeme festivaly. S tím je spousta práce, teď třeba samé uzávěrky," odpovídá Huňát na otázku, jak budou v nejbližší době na zprávu o stěhování reagovat. "Zároveň rozhazujeme sítě, kde bychom mohli nějaký náhradní prostor získat, i když to asi nikdy nebude úplně plnohodnotná náhrada," říká.  

V jiné situaci se nachází magazín Revolver Revue, který má v Unijazzu redakci a kvůli stěhování možná úplně zanikne. "Jejich nevýhoda je, že nemají ty další aktivity," vysvětluje Huňát. Magazín vychází od poloviny 80. let, kdy ho pod názvem "Jednou nohou" založili Ivan Lamper, Viktor Karlík a Jáchym Topol.

Huňát se chystá společně s kolegy oslovit pražské politiky na magistrátu i na radnici Prahy 1. Oba úřady Unijazz dlouhodobě podporují. "Obrátíme se na politiky napříč spektrem, i mezi námi jsou různě smýšlející lidé, nemáme důvod někoho vylučovat, kromě tedy extremistů a komunistů, kteří nás před rokem 1989 zavírali," vysvětluje šéf Unijazzu.

Kulturní centrum by podle jeho slov rádo i dál sídlilo v centru metropole. "Máme členskou základnu po celé republice, když se někomu řekne, přijeď do Prahy, je to naproti hlavní poště, tak je to jednoduché," vysvětluje bývalý disident. Možná požádají o pomoc i veřejnost formou sbírky. "Je to ale ještě všechno příliš čerstvé, i když jsme věděli, že se to stane, stejně to člověk tak nějak nečeká," uzavírá provozní Petr Vrabec.

Video: Češi jsou plebejský národ, jsme schopní zapálit se do boje, říká farář a disident Miloš Rejchrt

Češi jsou lidé z venkova, plebejský národ, který velké ideály míjely, ale jsme schopní zapálit se do boje, říká farář a disident Miloš Rejchrt. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy