Zrada na cestě do Chorvatska. Na oblíbené trase Čechů se skrývá nepříjemná past

Značná část českých rodin opět míří k severnímu Jadranu. Datová redakce Aktuálně.cz proto vytipovala nejvýhodnější trasy z Prahy a z Brna do hlavních chorvatských letovisek s co nejmenším rizikem uváznutí v koloně.

Ten scénář už zažil nejeden řidič. Hodiny balení, natěšené děti, trasa, která ještě ráno před cestou vypadala tak bezproblémově. Pak stačí jedna nehoda nebo omezení na dálnici a místo v moři se rodina koupe desítky minut ve vlastním potu zavřená v autě. Jak se tomu vyhnout?

Pokud si v tuto chvíli vyhledáte například v Google Maps trasu z Prahy na chorvatskou Istrii, s největší pravděpodobností algoritmus nabídne jako první trasu přes Salcburk, Villach a Lublaň. Tím vás ovšem nažene do tří úzkých hrdel, kde jsou kolony na denním pořádku.

Povinné stání v kolonách

V případě taurské dálnice A10 mohou motoristy zaskočit nejenom dva placené tunely a tři úseky, kde je provoz omezen kvůli rekonstrukcím, ale hlavně zákaz objíždět kolony po místních silnicích. Ten se vztahuje na veškerý tranzit.

V případě policejní kontroly musí řidič věrohodně prokázat, že jeho cíl se nachází v dané oblasti, jinak mu hrozí pokuta v řádu stovek eur. Zákaz platí od soboty 11. července až do 13. září. Na obdobné restrikce mohou řidiči narazit o víkendech na innské dálnici A12 a brennerské A13.

Bezpečnější je proto se dálnici A10 úplně vyhnout, zejména v době, kdy v Bavorsku začínají letní dovolené. Všechny doporučované trasy z Prahy proto opouštějí dálnici A2 už za Lincem a vedou po dálnici A9 směrem na Štýrský Hradec, případně Klagenfurt (Celovec).

Druhý špunt číhá na rakousko-slovinském pomezí. Je jím tunel pod hřebenem Karavanek. Na jaře zde sice slavnostně zprovoznili druhý tubus, zároveň však začala kompletní rekonstrukce starého tubusu. Riziko kolon tedy zůstává, stejně jako mýto ve výši devíti eur.

Objížďky s výhodou

Oběma nepříjemnostem se lze vyhnout atraktivnější, avšak o něco náročnější trasou přes Ljubeljské sedlo. Na zpáteční cestě vás mohou u hraničního tunelu zdržet namátkové kontroly rakouských pohraničníků. Kousek pod sedlem si lze udělat aktivní přestávku v soutěsce Čepa (Tscheppaschlucht) s visutým mostem a vodopádem.

Třetí zdržení hrozí – podobně jako u všech velkých měst – na obchvatu Lublaně. Při cestě z Brna na Istrii řidiče zpomalí jednopruhový provoz na několika úsecích slovinské dálnice A1. Ti, kteří na Istrii jezdí alternativní trasou přes italské Udine, mohou naopak letos ušetřit na slovinské vinětě. Na rychlostních silnicích H5 a H6 u Koperu již od ledna není nutná.

V samotném Chorvatsku letos žádné novinky na dálnicích nejsou. Provoz bývá tradičně hustější u mýtných bran, zejména o víkendech. Mýtné Chorvaté nezdražili, stejná je i cena slovinské viněty. Rakušané zvýšili cenu dálniční známky a úsekového mýtného jen o inflaci, tedy o několik desítek centů.

Natankujte ještě doma

V meziročním srovnání tak cestu k Jaderskému moři prodražují především pohonné hmoty. Například v Rakousku stál litr nafty vloni v létě 1,48 eura (36 korun), nyní se ceny pohybují okolo 1,83 eura (44 až 45 korun). Zejména majitelům dieselových vozů se vyplatí natankovat plnou nádrž ještě v Česku.

U benzinu jsou cenové rozdíly na pumpách ve směru k Jadranu menší, výrazně dražší je pouze Itálie. Přímo v Chorvatsku je Natural 95 dokonce levnější než v tuzemsku.

Přes mírné zdražení i letos platí, že samotná cesta k moři rodinný rozpočet nezatíží. V případě automobilu se sedmilitrovou spotřebou a ceně paliva 42 korun za litr se její celkové náklady včetně dálničních známek a mýtného pohybují mezi čtyřmi a pěti korunami na kilometr. V absolutních částkách jsou to méně než 3000 korun za jízdu z Brna do Poreče až po necelých 6000 korun za tisícikilometrovou trasu Praha–Dubrovník. Hlavním platidlem na trase k Jadranu tak zůstává čas.