Doplňovací volby v Teplicích, které jsou mateřským obvodem zesnulého předsedy Senátu, měly proběhnout o víkendu 27. a 28. března. V předvolební době i deset dní po hlasování chrání všechny strany a hnutí před zásahem justice zákon, Nejvyšší správní soud proto nemohl pozastavit činnost hnutí List Jaromíra Soukupa. I když volby vláda kvůli koronavirové epidemii zrušila, předvolební čas stále trvá.
Jenže Nejvyšší správní soud při vypořádávání se s podnětem vlády na dočasnou stopku pro Soukupovo hnutí hodnotil i to, za jakých okolností vláda doplňovací senátní volby zrušila. Zarazila je usnesením z 15. března s odvoláním na omezení pohybu, o kterém rozhodla v rámci nouzového stavu. Podle závěru soudu byl však postup kabinetu Andreje Babiše nelegální.
Ústavní zákon o bezpečnosti na posunutí voleb kvůli nouzovému stavu pamatuje, lze je odložit až o půl roku. Takový krok však musí mít právní základ. "Pro přijetí takového opatření předepisuje (zákon o bezpečnosti, pozn. aut.) formu zákona (tzv. výhrada zákona), jeho přijetí je v kompetenci moci zákonodárné (…), je tedy třeba, aby takový zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem," píše soud v rozhodnutí, které Aktuálně.cz prostudovalo.
Měl rozhodnout parlament
Vláda přitom sněmovnu ani Senát ke slovu nepustila, na druhou stranu se žádná z komor v souvislosti se zrušením voleb neozvala. Nejvyšší správní soud je přesvědčený, že zmíněná interpretace dopadá i na doplňovací volby po Kuberově skonu, byť jde o hlasování v jediném volebním obvodu, jež navíc není součástí šestiletého volebního cyklu.
"Stejně tak nutno odmítnout výklad, že ústavní zákon reguluje pouze vyhlášení, resp. termínování voleb, nikoli však hlasování v již vyhlášených volbách - důsledek je totiž tentýž, znemožnění konání voleb v zákonem stanoveném termínu," zní argumentace soudu. Podle něj nehraje roli ani to, že jde o jediné křeslo. "Na počtu nezáleží, hlasovací poměry v Senátu mohou být závislé i na jednom jediném hlasu," stojí v rozhodnutí senátu soudce Tomáše Langáška.
Nejvyšší správní soud má jasno v tom, že kabinet nemůže odložit volby kvůli omezení svobody pohybu. Soud odkazuje na zákon o krizovém řízení, jenž upravuje náležitosti nouzového stavu. "Pasivní a aktivní volební právo omezit podle zákona z těchto důvodů nelze, a nelze proto jejich omezení odvozovat od omezení jiných základních práv (v tomto případě omezení svobody pohybu, pozn. aut.)," píše soud.
Nelze rezignovat na základní pravidla
Zákon o krizovém řízení výslovně uvádí, která práva lze za nouzového stavu krátit. Volební právo v něm uvedeno není. Za dané situace ho přitom vláda omezila pouhým usnesením bez opory v zákoně, což podle soudu může vytvořit hrozbu do budoucna. "Ostatně pak by omezením svobody pohybu mohly být zmařeny jakékoliv volby, i bez výslovného opatření, stačilo by s poukazem na zákaz pohybu zabránit voličům dojít do volebních místností a odevzdat hlas," upozorňuje soud.
"Je tedy zjevné, že vláda přijetím usnesení o odložení hlasování v doplňovacích volbách do Senátu jednala mimo svou pravomoc i působnost, a že tento akt je nutno proto považovat za natolik vadný, až je nicotný," zní nejpřísnější pasáž výroku soudu. Pozastavuje se také nad tím, že vláda, ačkoliv jí to nepřísluší, ve svém usnesení o odložení voleb předjímala rozhodnutí prezidenta o stanovení jejich náhradního termínu.
Soud nepodezírá Babišovu vládu, že by jednala schválně a voliče k urnám nechtěla pustit. Chápe její motivy kvůli epidemii, vyčítá ji "jen" právní nečistotu jejího jednání. "Nelze - bez popření ústavnosti - rezignovat na základní pravidla, které ústavní zákon právě pro takové mimořádné krizové situace, jaké nyní čelíme, stanoví. Chránit je třeba nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát," uzavírá soud.
