Nemocnice dál šidí pojišťovny. Chystá se jejich čistka

Veronika Rodriguez Veronika Rodriguez
18. 3. 2015 5:30
Ministerstvo zdravotnictví se snaží narovnat systém úhrad nemocnicím. Peníze už jim nově nepůjdou paušálně podle toho, jak dobré vztahy měly s pojišťovnou, ale na základě skutečného léčení.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Isifa/Thinkstock

Praha - Nemocnic bude méně, navíc ušetří na provozu. O tom, které špitály přežijí, rozhodnou sami pacienti tím, že se v nich rozhodnou léčit. Z ostatních se stanou léčebny dlouhodobě nemocných.

Takový efekt může mít změna, se kterou nyní přichází ministerstvo zdravotnictví: chce zavést takzvanou platbu za diagnózu. "V praxi to znamená, že zaniknou dosavadní paušály. Nemocnice už dostanou peníze jenom za skutečné léčení," vysvětluje expert na zdravotnictví Pavel Vepřek.

Všechny se navíc budou muset spokojit se stejnou částkou. Doposud se ceny za léčení v jednotlivých špitálech lišily. Za stejné výkony braly některé nemocnice až třikrát vyšší sumy než jiné, přestože stály jen o pár desítek kilometrů dál.

Nemáme žádná data, stěžuje si ministerstvo

První změny, které z nového systému vyplynou, ale budou podle ministerstva zdravotnictví patrné nejdříve za pět let.

"Nejprve musí přijít novela zákona o zdravotních službách, která zjednoduší přístup k datům ze zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Podle současného znění zákona se k nim totiž prakticky nedostaneme," vysvětluje náměstek ministra zdravotnictví Tom Philipp.

Podle šéfa Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška bude také potřeba spolupracovat s ministerstvem práce a sociálních věcí a vedením resortu financí.

Jedenáct let a výsledek nula

Od ministerstva práce a sociálních věcí bude zdravotnictví potřebovat třeba data o tom, kolik stát vydá za pacienty na sociálních dávkách.

"Od financí zase budeme potřebovat podporu," podotýká Ladislav Dušek, který už sestavuje tým zkušených zdravotnických odborníků.

Doposud podle něj systém vytvářeli dobrovolníci. Navíc na základě nesprávných dat - vycházelo se z toho, co špitály naúčtovaly pojišťovnám, nikoliv ze skutečných útrat.  "Výsledkem je, že máme systém, který můžeme po jedenácti letech a desítkách utracených milionů zmačkat a vyhodit do koše," zhodnotil Dušek.

Některým nemocnicím dnešní systém vyhovuje

Šéf resortu Svatopluk Němeček je už sedmým ministrem zdravotnictví, který se o zavedení „platby za diagnózu“ snaží. Všechny dosavadní pokusy ztroskotaly. Důvod? Řada nemocnic spravedlivý systém nechce.

"Je to logické, pojišťovny jim stále proplatí jakoukoli sumu, o kterou si řeknou. Stačí jen předložit fakturu," vysvětluje zdravotnický expert Pavel Vepřek. 

Některé špitály si podle něj dokonce založily firmy, přes které se pak začaly zásobovat. "Firma nakoupila lék levně a potom ho co nejdráž dodala nemocnici. Pojišťovna to proplatila a rozdíl zůstal tomu, kdo si to celé vymyslel," popisuje Vepřek.

Silné tlaky

Podle šéfa odboru ekonomiky Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Mrázka vyhovuje dosavadní systém zvlášť velkým zdravotnickým řetězcům. "Hůře hospodařícím nemocnicím se v nich vypomáhá tak, že jsou do nich pacienti distribuováni lepšími nemocnicemi na doléčení. Tím ale náklady na zdravotnictví uměle rostou," vysvětluje Mrázek.

Doposud dostávaly nemocnice peníze paušálně. Velikost paušálu přitom byla určena historicky, nezáležela na kvalitě ani množství péče, kterou nemocnice poskytla. Odvíjela se spíš od dobrých vztahů s pojišťovnami nebo ministerstvem zdravotnictví.

Roli hrálo také to, kolik peněz nemocnice spotřebovala v předchozích letech. Špitály, které byly v minulosti nepoctivé nebo které měly větší počet oborů než dnes, mohly utratit daleko větší sumy, aniž by k tomu byl ve skutečnosti důvod. 

 

Právě se děje

Další zprávy