Postříleli i malé chlapce. Od největšího poválečného masakru Němců uběhlo 76 let

Aktuálně.cz Aktuálně.cz
Aktualizováno 7. 6. 2021 11:27
U zdi kasáren v Postoloprtech stojí pětice zbitých chlapců ve věku od 12 do 15 let. Po salvě ze samopalů se čtyři kácí mrtví k zemi, jeden přežívá a prosí o milost. Umírá ranou do týla. Byl začátek června 1945 a ve městě ležícím mezi Žatcem a Louny se odehrával největší poválečný masakr v tehdejším Československu. Temný okamžik historie připomínáme několika staršími články o této události.
Krvavý odsun v Postoloprtech pútak

V červnu 1945 se v Pospoloprtech na Lounsku odehrál jeden z největších masakrů při takzvaném divokém odsunu Němců po skončení druhé světové války. V obci ležící na hranici tehdejších Sudet a republiky soustředila československá armáda tisíce Němců. 763 z nich bez soudu prokazatelně zastřelila.

"Tehdejší trestní řád neznal trestný čin genocida. Kdyby ale existoval, neobvinil bych je z vraždy, ale z genocidy," prohlásil vyšetřovatel Pavel Karas, který se tehdejšími událostmi zabýval.

Popravy probíhaly u školy, v kasárnách a v bažantnici, kde byl lágr pro ženy, děti a starce. Dále se popravovalo u trati, na vinici a v pískovně. Událostem v Postoloprtech se redaktoři Aktuálně.cz v minulých letech podrobně věnovali a obec opakovaně navštěvovali. V souvislosti s výročím tragické události přinášíme odkazy na několik starších vydaných materiálů k tématu.

Obrazem: Masakr na Němcích připomínají nenápadná místa piety

Podívejte se na fotogalerii snímků z Postoloprt, místa poválečného masakru na Němcích, jak je zaznamenali v minulých letech reportéři Aktuálně.cz

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Premiér Babiš se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po schůzce se Zemanem řekl, že se bude snažit, aby o tom jednala EU.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Polský ministr vnitra chce výjimečný stav u hranic s Běloruskem prodloužit

Prodloužit výjimečný stav v pásmu u hranic s Běloruskem o dva měsíce chce polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. V této souvislosti také sdělil, že v mobilech migrantů, kteří překročili hranici s Běloruskem, se našly materiály spojené s islámským extremismem.

Výjimečný stav v pásmu přiléhajícímu k hranicím s Běloruskem vyhlásil polský prezident 2. září. Vyhověl tak vládě, která svou žádost zdůvodnila náporem migrantů nezákonně přecházejících hranici z Běloruska. Podle premiéra Mateusze Morawieckého je v pozadí záměr Minska destabilizovat situaci v Polsku a pomstít se Evropské unii za sankce.

Výjimečný stav, jenž přináší omezení ústavních svobod, byl zaveden na 30 dnů ve 183 obcích na východě Polska. Podobná opatření přijaly i Litva a Lotyšsko, které rovněž čelí přílivu migrantů ilegálně přicházejících z Běloruska.

Zdroj: ČTK
Další zprávy