Brno - Údajný pachatel vraždy vlivného chomutovského podnikatele Romana Housky (ČSSD) Michal Krnáč podal stížnost k Ústavnímu soudu. Po zamítnutí dovolání k Nejvyššímu soudu je pro něj ústavní stížnost poslední šance, jak se vyhnout trestu třináctiletého vězení.
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková podání stížnosti nekomentovala. Soud se ke konkrétním kauzám lidí, kteří jsou ve výkonu trestu, obvykle nevyjadřuje. Soudcem zpravodajem je Jaromír Jirsa.
Krajský soud v Ústí nad Labem poslal loni v říjnu Krnáče do vězení na 17,5 roku. Pražský vrchní soud v lednu zmírnil trest na 13 let. Podle pravomocného rozsudku Krnáč zastřelil Housku v listopadu 2013 u jeho domu v Chomutověčtyřmi ranami z pistole. K usmrcení sociálního demokrata se původně přiznal, u pražského soudu ale změnil výpověď a prohlásil, že Housku nezabil. Soud však uvěřil jeho první výpovědi.
Rozsudek nabyl právní moci po rozhodnutí vrchního soudu. Poté také Krnáč opustil vazební věznici a nastoupil výkon trestu. Nejvyšší soud Krnáčovo dovolání podle svého mluvčího Petra Tomíčka odmítl jako zjevně neopodstatněné.
Potvrdil, že Krnáč na Housku zaútočil s rozmyslem, respektive po předchozím uvážení. Z dokazování totiž například vyplynulo, že si pachatel předem opatřil paralyzér a pistoli. Lze tak učinit závěr, že předem uvážil způsob, místo a dobu spáchání trestného činu. Nešlo prý o shodu náhod, jak naznačovala obhajoba.
Vražda se pravděpodobně odehrála tak, že Krnáč nejprve Housku napadl elektrickým paralyzérem, poté mu k břichu přiložil pistoli a jednou vystřelil. Zbývající tři výstřely směřovaly z bezprostřední blízkosti do hlavy oběti. Přesný průběh činu se však u soudu neprokázal, protože chyběly důkazy. Právní zástupci pozůstalých Marie Benešová a Michael Kis požadovali lepší vyšetření případu.
