Hráz za miliardy dělí obce na Berounce. Zničila by Křivoklátsko, ale ochránila před povodní

Jan Gazdík Jan Gazdík
2. 3. 2016 18:55
Povodí Vltavy představilo studii na možná až čtyřicetimetrovou hráz, která by mohla vzniknout na čtyřech možných místech na Berounce na Křivoklátsku. Způsobilo tím poprask v okolních obcích, které se především obávají zatopení cenné krajiny. Autoři studie uklidňují, že by vodní dílo fungovalo jen během povodní, jinak by byla přehrada prázdná. Ovšem i představa obrovské zdi na kraji obce je pro některé starosty děsivá. Jiní se obávají toho, že by se časem ze "suché" přehrady stala klasická, která by kvůli budoucímu suchu měla zadržet právě co nejvíc vody.
Čertova skála. Pod ní u řeky je jedno z míst, kde by podle plánu vodohospodářů mohlo vzniknout vodní dílo. Údolí na fotce by se při povodni stalo retenční nádrží.
Čertova skála. Pod ní u řeky je jedno z míst, kde by podle plánu vodohospodářů mohlo vzniknout vodní dílo. Údolí na fotce by se při povodni stalo retenční nádrží. | Foto: Petr Hůla

Křivoklátsko - Ještě nikdy nic nezvedlo tak silnou hladinu protichůdných emocí lidí z obcí a měst na středním a dolním toku Berounky, jako je nově zveřejněná studie Povodí Vltavy o výstavbě vodního díla na Křivoklátsku, jinak také chráněné krajinné oblasti.

Firma Sweco Hydroprojekt a.s. vytipovala na Berounce čtyři lokality, kde by mohla až čtyřicetimetrová hráz stát: buď u Roztok, Bránova, Nezabudic, či u Čertovy skály. Budoucí vzdutí přehrady by měřilo až 38 kilometrů. Starostové obcí na Berounce byli se studií seznámeni minulý týden. Obce v okolí Křivoklátska proti plánu ostře protestují. Z těch ležících dál po proudu Berounky naopak zaznívá souhlas.

"Jménem občanů Srbska říkám ano. Tahle stavba by měla smysl. Mohla by pro nás znamenat skvělou a podle všeho i jedinou možnou ochranu proti povodním, které nás už několikrát tvrdě postihly," říká starostka obce Svatava Biskupová. Povodeň zasáhla Srbsko citelně zejména v roce 2002.

A stejného názoru je starosta Karlštejna Petr Rampas. Jak ale podotýká, říká to sám za sebe, aniž možný vznik hráze projednal na zastupitelstvu. Její výstavbu ovšem podporuje většina obcí na dolním toku Berounky.

Obrovskou zeď nechceme

Bouři nevole a velkých obav však studie vyvolává mezi lidmi v Křivoklátu, Roztokách či Zbečně. "Na kraji obce by nám tak mohla vyrůst v korytě Berounky obrovská zeď, která by poškodila unikátní krajinu a hrubě by zasáhla i do našich životů či turistického ruchu. Lidé k nám jezdí kvůli unikátnímu údolí. Ale co by z něj zbylo?" protestuje starostka Roztok Lenka Peterková.

Odmítá argumenty vedení Povodí Vltavy, že by šlo jen o retenční nádrž a ta by se zaplnila vodou jen při povodni. A že by vlastně - až na tu hráz - zůstalo jinak vše při starém. "Nezůstalo. Zmizet by ze zátopového území musely desítky staveb, a tedy i čtyři malé vodní elektrárny. Navíc se bojíme, že by nám z té suché nádrže časem stejně vznikla klasická přehrada, která by měla i kvůli očekávaným suchým letům zadržovat v přírodě co nejvíce vody. A to už by byl definitivní konec údolí, které nemá v Česku obdoby."

Hospoda U rozvědčíka pod vodou?

Výjimečnost křivoklátské krajiny uznávají i autoři studie: ať už se jedná o biodiverzitu chráněné oblasti či její kulturní hodnotu. Kromě staletí starých mlýnů se v údolí nachází i legendární hospoda U rozvědčíka známá z děl spisovatele Oty Pavla.

Na což ostatně i autoři studie upozorňují. Vzápětí nicméně opět dodávají: příroda by zůstala netknuta, voda by hrází jen protékala. Propustě by byly uzavřeny jen při povodňové vlně, takže by byly ochráněny obce na dolním toku. Pokud by podle autorů taková hráz stála na Berounce už v roce 2002, mohly být škody na majetku až desetinásobně menší.

Foto: Aktuálně.cz

Zbečno se sice nachází pod zvažovanou hrází, takže by bylo před povodní lépe chráněno, avšak i jeho starostka Taťána Prošková říká jménem občanů kategorické ne. "S podobnou propustnou hrází či retenční nádrží v korytě řeky nejsou v Česku nikde zkušenosti. Nikdo tedy neví, jak obrovské nánosy sedimentů by tu při povodních vznikaly," říká Prošková.

Ta také nevěří tomu, že by se po povodních Povodí Vltavy postaralo o vybagrování koryta. "Vždyť tu máme nánosy ještě z roku 2002! I bez přehrady. Nebavíme se tu tedy jen o nějaké hrázi, ale zásadním zásahu do rozlohou velké, a navíc chráněné, krajiny," zlobí se. Nemalou část pracovní doby nyní Prošková věnuje - stejně jako starostka Roztok Lenka Peterková - uklidňování vyplašených občanů.

Park versus hráz

"Je to celé ujeté. Desítky miliard, s nimiž se počítá na výstavbu hráze, by se měly investovat do zalesňování krajiny, lepšího hospodaření na zemědělské půdě, aby se zlepšila její schopnost zadržovat vodu v krajině. Pak by nám při kdejakém dešti nehrozila povodeň," dodává starosta Křivoklátu Milan Naď.

Studie Povodí Vltavy mu oponuje, že i s podobnými investicemi se počítá. Samy o sobě prý ale nemohou na Berounce zabránit povodni s ničivými účinky. Na rozdíl od zvažované hráze. 

Pokud by hráz v kraji Oty Pavla nakonec přece jen vznikla, znamenalo by to podle vedoucího Správy chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko Petra Hůly definitivní konec již hotových plánů na vznik národního parku: "Křivoklátsko je mimochodem biosférickou rezervací UNESCO. Dokonce ještě z dob komunismu. A zničit se tuto oblast nepodařilo ani nacistům. I když i oni, stejně jako komunisté, chtěli tohle údolí - kvůli splavnění Berounky - zatopit."

Jenže platí to i obráceně: pokud by v dohledné době Národní park Křivoklátsko vznikl, zvažované hrázi na Berounce bude odzvoněno.

 

Právě se děje

Další zprávy