Krejčíř si v kauze tunelování Čepra neodpyká víc než 15 let. Státní zástupce se neodvolal

ČTK ČTK
Aktualizováno 26. 3. 2018 13:05
Do Krejčířova patnáctiletého trestu jsou započítána i jeho dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik a další trestné činy.
Radovan Krejčíř.
Radovan Krejčíř. | Foto: Reuters

Praha - Uprchlý podnikatel Radovan Krejčíř nemůže dostat v kauze tunelování podniku Čepro a přípravy vraždy celníka vyšší než patnáctiletý souhrnný trest. Státní zástupce Jaroslav Dolejší totiž nepodal odvolání v jeho neprospěch. Přísnější potrestání požaduje pouze pro Jaroslava Siudu, který Krejčířovi připravoval smlouvy. Případem se dnes začal zabývat pražský vrchní soud, jenž bude zároveň řešit i odvolání Krejčíře a čtyř údajných členů jeho gangu. Obžalovaní vinu odmítají.

Do Krejčířova patnáctiletého trestu jsou započítána i jeho dřívější odsouzení za půlmiliardový daňový únik a další trestné činy. Podnikatel je nyní za mřížemi v Jihoafrické republice, kde si odpykává 35 let vězení za obchodování s drogami a pokus o vraždu. Pražský vrchní soud tak odvolání projednává v jeho nepřítomnosti.

Krejčířova obhájkyně Karolína Babáková zopakovala, že klient by neměl být stíhán jako uprchlý. "Po celou dobu hlavního líčení se nemohl vrátit do ČR, nemohl se rozhodovat o svém pobytu," zdůraznila. Odvolací senát by měl proto podle ní verdikt zrušit a vrátit věc k novému projednání již za Krejčířovy přítomnosti. Jihoafrický soud totiž nedávno nepravomocně rozhodl, že Krejčíř může být vydán do Česka. "Žádný oficiální doklad ve spise o tom, jaký je momentálně jeho režim a stav v Jihoafrické republice, nemám," reagoval Dolejší.

"Pan inženýr (Krejčíř) dostal trest na samé horní hranici zákonné trestní sazby. Pokud bychom to zkoumali úplně podrobně, k úplné vrchní hranici tam zbývá půl roku," řekl Dolejší, proč nežádal navýšení trestu. Upozornil, že proti Krejčířovi bylo u pražského městského soudu vedeno ještě další trestní řízení kvůli únosu podnikatele Jakuba Konečného. Chtěl tak prý dát prostor pro případné navýšení souhrnného trestu v této kauze. Soud však loni Krejčířovo stíhání zastavil pro neúčelnost.

Aktuálně přezkoumávaný nepravomocný rozsudek tvrdí, že Krejčíř vytvořil společně s tehdejším obchodním ředitelem Čepra Martinem Pechanem fiktivní pohledávky firem Bena a Tukový průmysl Ostrava vůči Čepru za zhruba tři miliardy korun. Peníze pak v roce 2003 a 2004 vymáhali soudně, o čemž se podnik vůbec nedozvěděl. Údajný člen Krejčířova gangu Aleš Kohoutek totiž přesvědčil úřednici Čepra, aby zatajila soudní obsílky. Soudy pak domnělý nárok firem uznaly a k exekuci ve státním podniku nedošlo jen díky zásahu policie.

Pechan, který si má odpykat pět let vězení, se hájí tím, že pohledávky byly pravé. Jeho podíl na trestné činnosti bude vrchní soud zkoumat jindy. Muž totiž zaslal odvolacímu senátu zdravotní omluvenku kvůli úrazu beder a pánve a zároveň trvá na osobní účasti u jednání. Obdobně postupoval i obžalovaný Aleš Zagora, Krejčířův někdejší správce a pravá ruka. Soud proto dnes jejich věc vyloučil k samostatnému projednání.

"Já jsem tu informaci obdržel dneska ráno, tady, od obhájce. Život už je takový, že se nějaká nehoda stát může. Jestli je to pravda, nebo ne, to je věc odvolacího soudu, aby ověřil, že jsou věci tak, jak je uvedli," reagoval žalobce Dolejší. "Těžko říct," doplnil na otázku, zda podle něj Pechan dělá obstrukce.

Odvolací zasedání se tak kromě Krejčíře, jeho účetního Siudy a svůdce úřednice Kohoutka týká už jen Iva Hricika a Tomáše Pavlíčka. Dvojice podle obžaloby padělala v červnu roku 2005 na Krejčířův pokyn 72 milionů korun a 250 milionů švýcarských franků. Falešné franky chtěl prý Krejčíř uložit v Tukovém průmyslu a hodlal podplatit některého celníka, aby je naoko zabavil na úhradu celního dluhu a následně s penězi uprchl. Celníka se podle obžaloby poté chtěl zbavit.

Hricikovi s Pavlíčkem uložil městský soud tříleté podmíněné tresty. U Kohoutka odsouzeného v jiné kauze soudkyně od dalšího potrestání upustila. Siuda dostal o rok nižší podmínku. Státní zástupce ji akceptoval, avšak chce, aby k ní odvolací senát Siudovi připojil i peněžitý trest ve výši jednoho milionu. "Je to jen 0,17 procenta z částky, kterou se obžalovaní pokusili získat," upozornil žalobce.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Při střetech se squattery v Berlíně bylo zraněno 60 policistů

Okolo 60 policistů v Berlíně ve středu utrpělo zranění při střetech se squattery, kteří se snažili zabránit požární inspekci v činžovním domě, jenž okupují. Budova v Rižské ulici 94 (Rigaer Strasse) ve čtvrti Friedrichshain patří k nejznámějším squatům v Berlíně.

Policie se snažila oblast zabezpečit před protipožární inspekcí plánovanou na čtvrtek. Asi 200 zamaskovaných lidí házelo po policistech kamení a petardy, na ulicích postavili barikády a zapálili je. Policisté oheň hasili pomocí vodních děl a zátarasy rozrazili obrněnými vozidly. Squatteři také zatarasili tramvajové koleje.

Německá média uvádějí, že squatteři a jejich stoupenci se už delší čas snaží zabránit tomu, aby majitel nechal v domě provést protipožární inspekci. Jeho i policii podezřívají, že ho chtějí prohlásit za neobyvatelný a následně nechat vyklidit.

Deník Die Welt na svých internetových stránkách uvádí, že dům v Rigaer Strasse 94 je považován za jeden z posledních symbolů krajně levicové scény v Berlíně. Do budovy se stahují výtržníci, kteří při různých demonstracích útočí na policisty. Lidé, kteří dům okupují, do něho už dlouho znemožňují přístup majiteli, policii i příslušným úřadům.

Zdroj: ČTK
Další zprávy