


ODS navrhuje zrušit deváté třídy základních škol a rozšířit povinnou školní docházku o dva roky na střední škole. Spojené by to mělo být s prostupností středních škol, uvedli v úterý předseda strany Martin Kupka a poslankyně Renáta Zajíčková. Změnit se podle nich musí i financování škol.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) podle Kupky prohrál boj o budoucnost celého vzdělávání. Jakýkoliv ministr školství, pokud se nepustí do zásadních reforem, nebude schopen zajistit financování celého školství, dodal.
Reformu 8+2, která by mimo jiné zrušila devátou třídu ZŠ a prodloužila povinnou školní docházku o dva roky na SŠ, představila Zajíčková již dříve. Potřeba je podle ní i změna kariérového poradenství nebo systému středních škol, na kterých je velké množství oborů.
„Zrušení devátých ročníků základních škol přinese úsporu v rozsahu devět miliard korun. To, co zároveň nese ta reforma ve změně kvality, bude znamenat přínos celkový, suma sumárum, 30 miliard korun ve výhledu,“ řekl Kupka.
Podle Zajíčkové je potřeba změnit i systém financování regionálního školství, ten současný je podle ní neefektivní. Reforma financování škol zavedla od roku 2020 maximální týdenní počet hodin výuky financovaný ze státního rozpočtu. Předtím dostávaly školy peníze prostřednictvím krajských normativů podle počtu žáků.
„Tou změnou se stalo to, že peníze nejdou za tím konkrétním žákem, ale vypočítávají se podle toho, kolik ředitel vykáže, že je schopen odučit hodin,“ řekla Zajíčková. To podle ní motivuje ředitele přijímat nové učitele a vytvářet malé skupiny.
Zrušení devátých tříd ZŠ v polovině července navrhoval předseda sněmovny a vládní SPD Tomio Okamura. „Tato změna přinese do státního rozpočtu podle ekonomů 50 miliard ročně bez prokazatelného snížení kvality vzdělání. Umožnilo by to také možnost dřívějšího vstupu do práce,“ uvedl Okamura.
Také premiér Andrej Babiš (ANO) hovořil o tom, že by stačilo, kdyby měla ZŠ osm tříd. Podle Plagy je údajná úspora 50 miliard korun nereálná, rušení devátých tříd podle něj není na stole.
Experti z EDUin, PAQ Research a IDEA při CERGE-EI v souvislosti s Okamurovým návrhem upozornili, že by zrušení devátých tříd ZŠ přineslo spíše zhoršení vzdělávacích výsledků, zvýšilo počet mladých lidí na pracovním trhu bez dostatečné kvalifikace a nadměrně by zatížilo vzdělávací systém.
Zkrácení ZŠ bez další návaznosti je podle Zajíčkové plácnutí do vody. Světový trend podle ní je, že se prodlužuje povinná školní docházka ve vyšším stupni vzdělávání. Musí s tím být podle ní spojeno to, že se promění systém přijímání žáků na SŠ. Každé dítě by podle ní mělo na SŠ garantované místo. Na konci ZŠ by psalo test.
„Na základě výsledků toho testu se dítě bude rozhodovat, na jaký typ střední školy může jít,“ dodala Zajíčková. Systém 8+2 by podle ní nerovnosti ve vzdělávání snižoval, protože by vytvořil příležitost pro všechny děti v Česku vstoupit do středního vzdělávání.



Sedmnáctiletého mladíka z Tachovska, kterého policie v úterý obvinila z pokusu o vraždu, poslal soud do vazby. Informovala o tom ve středu policejní mluvčí Pavla Burešová.



V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.



Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.



Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?