Tomáš Baťa je pro Čechy nedostižný vzor. Koho považují za jeho následovníky?

Zlín sice přišel o významnou dominantu města, v očích veřejnosti ale zůstává baťovským městem. „Král obuvi“ Tomáš Baťa pro Čechy stále představuje měřítko, podle něhož přemýšlejí o kvalitě, ceně i péči o zaměstnance. A to i 150 let po jeho narození.

Přestože plameny pohltily většinu historické budovy 34 v centru Zlína, část obrovského banneru s portrétem Tomáše Bati jim odolala.

Stejně jako Baťův odkaz, který mezi Čechy zůstává i 150 let od jeho narození. Ukazuje to průzkum agentury STEM/MARK, která k příležitosti výročí uskutečnila mezi Čechy velký průzkum o jejich vztahu k podnikateli a zakladateli obuvnického impéria.

Právě baťovskou architekturu, ke které patřila i později postavená budova 34, vnímá mnoho Čechů jako unikát, na který jsou hrdí. Častěji ji tak popisují vysokoškolsky vzdělaní, Moravané, lidé s pozitivním vztahem k Zlínu, a ti, kteří baťovské domky, areál továrny nebo Baťův institut navštívili.

Necelá čtvrtina obyvatel oceňuje její funkčnost, ale zároveň upozorňuje na to, že má určité estetické limity a místy může působit šedivě. Kritická je pouze zhruba desetina dotázaných.

Kromě architektury a bot si se samotným Baťou Češi nejčastěji spojují pracovní etiku, podnikatelského ducha nebo jeho školu práce.

„Nebudoval jen továrny, budoval lidi. Investice do firemní kultury a vzdělávání je dnes pro Čechy důležitým faktorem při výběru zaměstnavatele, což je přímé pokračování odkazu Baťovy školy práce,“ zamýšlí se analytik a autor výzkumu Jan Burianec ze STEM/MARK.

Šťastní zaměstnanci

Češi často zmiňovali také jeho důraz na péči o zaměstnance, což je zároveň podle lidí starších 60 let princip, který dnes nejvíce chybí, spolu se spoluúčastí na zisku a ztrátě.

Vysokoškolsky vzdělaní pak nejvíce postrádají pravdivost v reklamě, případně její postavení na prodejnách spíše než na produktu, a častěji než ostatní vnímají Baťovu filozofii v dnešní době jako plně aplikovatelnou.

„V době ekonomické nejistoty může rezonovat Baťův odkaz silněji než kdy jindy. Veřejnost oceňuje také jeho odvahu investovat v době stagnace. Baťův optimismus založený na faktech je přesně to, co může české společnosti napomoci,“ podotýká Jan Burianec.

Z marketingového hlediska si s osobností zlínského rodáka Češi nejčastěji spojují ceny končící devítkou nebo heslo „Náš zákazník, náš pán“.

„V široké veřejnosti je tak Baťa stále spojen především s praktickým a dobře zapamatovatelným obrazem podnikání: dostupná cena, orientace na zákazníka a srozumitelná obchodní logika,“ vysvětluje analytička Eliška Blažková ze STEM/MARK.

Nejasný nástupce

Přestože Baťova filozofie v Češích přetrvává, jasného nástupce zatím nevidí. Celkem 86 procent respondentů nedokáže jmenovat jedinou moderní českou firmu, která by podle nich fungovala na principech Bati.

Výjimkou jsou skupiny s bližším vztahem k podnikání nebo s vyšší znalostí baťovské filozofie, i mezi nimi jsou však zhruba dvě třetiny lidí, kteří jsou nejistí.

Z konkrétních značek se nejčastěji objevují Vasky, jejichž sklady byly prvním místem ničivého požáru. I jejich jméno se však vyskytlo pouze v jednotkách procent. Jednotlivci zmiňovali také firmu Jablotron, která vyrábí mobilní telefony, kladenskou firmu specializující se na nemocniční lůžka Linet, Škodu Auto nebo Sonnentor.

Škola jako hlavní zdroj setkání

A kde se se stopou Tomáše Bati lidé nejčastěji setkávají? U nejmladších respondentů zásadní roli hraje především škola. Studium jako hlavní místo setkání uvádí téměř polovina z nich, zatímco mezi seniory je to pouze sedm procent.

Častým zdrojem jsou také zmínky v médiích o moderním podnikání. Tímto způsobem se o Baťovi dozvídají zejména podnikatelé, kteří také ve větší míře zmiňují také knihy a dokumenty.

S jeho odkazem se ale letos dá setkat i prostřednictvím divadla. Letní scéna Musea Kampa v Praze totiž k příležitosti 150. výročí narození známého podnikatele uvede autorský muzikál Klan Baťa, který přibližuje příběhy několika generací od malého obuvnického krámku až po světové impérium.

I to může být způsob, jak Baťu přiblížit lidem moderním způsobem.

„Baťovský odkaz nezmizel, spíše čeká na novou interpretaci. Pokud má být relevantní i dnes, nestačí opakovat známá hesla. Je potřeba ukázat, jak by se principy kvality, zákaznické orientace, férovosti, efektivity a péče o lidi projevily v době dat, digitálních kanálů, sociálních sítí a proměněných očekávání zákazníků,“ uzavírá analytička Eliška Blažková.