Praha - Národní demokracie, kterou ministerstvo vnitra vede ve svých zprávách o extremismu, se pokouší navýšit své šance pro blížící se parlamentní volby. Spojila se s několika menšími stranami a vytvořila uskupení Rozumní. Politologové a experti na extremismus jim však velké šance nedávají.
"Součtem mnoha nul vznikne pouze nula. Je to takový mišmaš, že se spojí totálně neúspěšné subjekty a doufá se ve výsledek," míní politolog Josef Mlejnek. Podle něj jsou strany v uskupení zanedbatelné.
Kromě Národní demokracie pod vedením Adama Bartoše, který byl v roce 2016 odsouzen z podněcování nenávisti proti Židům, je v Rozumných ještě Změna pro lidi, Slušní lidé, Demokratická strana zelených, Občané 2011, Konzervativní a sociální hnutí a České hnutí za národní jednotu. I tyto strany se často vymezují proti Evropské unii a odmítají uprchlíky z muslimských zemí.
Výroční zpráva o extremismu z roku 2014 popisuje krajně pravicovou scénu jako "atomizovanou" a málo nebezpečnou. Další rok je za důležitou stranu z krajní pravice označována Národní demokracie pod vedením Adama B. Bartoše.
"V rámci krajní pravice se marginalizovala Dělnická strana sociální spravedlnosti. Naopak růst podpory zaznamenala Národní demokracie, která spolupracovala s dalšími protiislámskými a protiimigračními subjekty," píše se v dokumentu z roku 2015.
Expert na extremismus Miroslav Mareš je k možnému úspěchu nového uskupení skeptický. "Nemyslím si, že jim to přinese zásadní úspěch, mohlo by to být tak půl procenta navíc. Už dlouhodobě se krajní pravice potýká s roztříštěností. Zajímavé je, že v tom spojenectví není také dříve velmi výrazná Dělnická strana," tvrdí.
Varuje však, že v komunálních volbách by mohlo uskupení dosáhnout i viditelných výsledku. "Na lokální úrovni jsou tam uskupení, která by mohla udělat zajímavé výsledky v komunálních volbách. Těmi jsou například brněnští Slušní lidé," uvádí příklad. Strana se často vymezuje proti uprchlíkům a aktivně pořádá demonstrace před brněnským magistrátem.
Důvod, proč krajně pravicové strany typu Národní demokracie mají zatím zanedbatelné výsledky ve volbách, je podle Mareše strana Svoboda a přímá demokracie (SPD) pod vedením Tomia Okamury. "SPD může hodně voličů brát. To je strana nového typu, která může mít vazby i na Rusko," varuje Mareš. Naráží na spolupráci Okamury s Národní frontou neúspěšné prezidentské kandidátky Marine Le Penové, která také často navštěvovala Rusko a před volbami jednala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem za zavřenými dveřmi.
Zpráva o extremismu si mimo jiné všímá i Okamury. "Tomio Okamura byl pro část pravicových extremistů populární už v minulosti pro své výroky proti ‚nepřizpůsobivým‘. Spolupráce mezi Okamurou a Bartošem nicméně posléze ustala, pravděpodobně pro přílišnou radikalitu předsedy Národní demokracie," píše se ve zprávě o extremismu z roku 2015.
Uprchlíci už netáhnou
Podle politologa Mlejnka hraje v neprospěch krajně pravicových stran i skutečnost, že se zmírnil tok uprchlíků do Evropy a téma migrace v Česku pozvolna ustává. "Ještě před rokem se zdálo, že podzimní volby budou hodně ovlivněny uprchlickou vlnou, ale ukazuje se, že to začíná vybledávat a není to tak silné téma," řekl Mlejnek.
Bartoš novému uskupení nicméně věří a doufá ve vstup do Poslanecké sněmovny. "Vyšli jsme vstříc dlouhodobému volání lidu po sjednocení trestuhodně roztříštěných vlasteneckých subjektů, proto věříme, že Rozumní se mohou do parlamentu dostat," napsal Bartoš serveru Aktuálně.cz.
Jak upozornil server Lidovky.cz, Rozumní by mohli spolupracovat i se stranou Úsvit - Národní koalice. Proti tomu se ohradil její člen Marek Černoch. "Jsem rád, že se pan Černoch distancoval, spolupracujeme s tou rozumnější (vlasteneckou) částí Úsvitu, která dodá své kandidáty a bude mít i několik lídrů kandidátek," dodal Bartoš. Server Aktuálně.cz opakovaně oslovil Jana Zilvara z Úsvitu, který měl spolupráci řešit. Do vydání článku však nereagoval.
Šéf Národní demokracie Bartoš označení extremista odmítá. Začal se proto soudit s ministerstvem vnitra, které ho zařadilo do zprávy o extremismu. "Nepřipadáme si jako extremisté a nejsme jimi. Kdybychom byli, nepřipojily by se k nám některé spíše středové strany," míní Bartoš.
Vnitro žalobu potvrdilo. "Žaloba, ve které se strana ohradila proti zařazování do zpráv o extremismu, je datována k 25. srpnu 2016, nicméně jelikož ještě neproběhlo soudní jednání, nebude se ministerstvo vnitra k případu blíže vyjadřovat," sdělila mluvčí resortu Hana Malá.
Bartoš čelil několika trestním oznámením. V roce 2015 se objevil na demonstraci s oprátkou a vyhrožoval vládě. V roce 2016 ho zadržela policie na demonstraci, když nazval vládu za "vlastizrádnou". Krátce poté mu policie prohledala byt a zabavila velkou část dokumentů k jeho straně a posléze byl obviněn z několika činů hanobení. Soud v Jihlavě zase řešil Bartošovy protižidovské aktivity a pravomocně byl odsouzen k jednomu roku odnětí svobody s dvouletým podmíněným odkladem.
