Praha - Krize otevřela nůžky mezi Čechami a Moravou, a opět se tak zvětšují rozdíly, které v období prosperity před rokem 2008 postupně mizely. Levicové strany proto mají větší šanci obhájit svůj zisk v krajích ve východní polovině republiky.

Běžný občan může pocítit otevírání nůžek zvláště na pracovním trhu. Nejhorší je situace na Zlínsku a na Vysočině, kde během let 2008-2011 ubylo každé dvacáté pracovní místo. Data Českého statistického úřadu zároveň ukazují, že průměrná mzda vyrostla v obou krajích nominálně o pouhých 1,5 procenta, po odečtení inflace se tedy propadla o tři procenta.

O mnoho lépe na tom nejsou na Olomoucku a Ostravsku. Také patří mezi kraje, kde ubylo pracovních míst a tento výpadek se jen do určité míry daří pokrýt podle receptu, ať nezaměstnaní zakládají živnosti.

Počet nezaměstnaných nakonec vyrostl v moravských krajích skoro o čtyři procenta, ještě o procento víc na Olomoucku. V Čechách podíl lidí bez práce narostl okolo tří procent.

O horší finanční situaci ve většině moravských krajů svědčí, že rodiny udržují běžný provoz a nemají dost peněz na investice do bydlení.   

Zázračná továrna Škoda

Nápadnou výjimkou se na rozdíl od krize z počátku století stala jižní Morava. Vedle středních Čech se dokázala důsledkům krize bránit lépe než zbytek republiky. To ukazuje, jak významnou roli hrají pro své okolí Praha a Brno.

Právě do nich se podle statistického úřadu soustřeďuje většina zahraničních investic, přitom firmy s cizími majiteli obstály při hospodářském poklesu lépe díky své orientaci na export.

Středním Čechám speciálně pomáhá automobilka Škoda. Její vliv se projevuje zvláště na nejvyšším nominálním mzdovém růstu, ve kterém konkuruje pouze Královéhradecko, kde Škoda provozuje další dvě továrny.

Úspory jako životní styl

Pražský velkoměstský region se přitom v boji s krizí nevyznamenal a jeho předstih před zbytkem Čech se spíše zmenšuje. Kromě faktu, že zahraniční investice do Česka už několik let neproudí, se na metropoli projevují specificky městské potíže.

Úspory ve veřejných i soukromých firmách se promítají do stavu infrastruktury a to městské domácnosti omezuje víc než venkovské rodiny, které jsou zvyklé spoléhat se na vlastní zdroje. Nápadným příkladem je bytová výstavba. Městské developerské projekty skončily, na venkově se však svépomocí staví dál. Nejvíce se stavby nových bytů zahajují ve středních a jižních Čechách spolu s jižní Moravou, tedy v regionech s tradičním venkovským osídlením.

Praha naopak patří k nejhorším a v tom se jí podobá Liberecko, které disponuje vzhledem k velikosti kraje nejlidnatějším krajským městem, a Ústecko s pěti velkými městy, které mají přes 50 tisíc obyvatel.

Sever patří podnikatelům

Právě Ústecký kraj se ovšem spolu s Karlovarskem při boji s krizí překvapivě osvědčil. Dříve zaostalé regiony velmi pravděpodobně těží z blízkosti Německa. Dokladem jsou údaje o turistice, které se podařilo vyrovnat bilanci s předkrizovými časy pouze v Praze, středních Čechách a s výjimkou Liberecka v regionech, které sousedí se spolkovou republikou.

Například Ústecko patří mezi pět krajů s nejlepší bilancí zaměstnanosti, pracovních míst tu ubylo v dobách krize pouhé procento. Severočeský region navíc ovládla podnikatelská horečka. Živnostníků přibyla plná čtvrtina a takové bilanci se blíží pouze sousední Plzeňsko.