Omlouvání Kovářových chyb není dobrý příklad pro studenty, píše šedesát historiků

Šárka Mrázová Šárka Mrázová
4. 2. 2019 13:59
Více než šedesátka historiků z Akademie věd a několika univerzit nesouhlasí s tím, jak rektorát Univerzity Karlovy řeší údajné plagiátorství bývalého prorektora Martina Kováře. Akademici zpochybňují oba posudky, které si nechal vypracovat rektor Tomáš Zima, podle nichž Kovář cizí texty nekopíroval. Podle historiků není omlouvání Kovářových chyb jeho zásluhami dobrým příkladem pro studenty.
Martin Kovář.
Martin Kovář. | Foto: Martin Novák

Kauza může podle signatářů prohlášení do budoucna negativně ovlivnit vědeckou praxi i nároky kladené na samotné studenty. Pro českou historickou vědu to může mít devastující účinky, uvedli v prohlášení, které poslali médiím.

"Pro ty z nás, kteří vyučují na vysokých školách, je těžko představitelné, že bychom nadále po studentech vyžadovali pečlivé dodržování základních pravidel historického řemesla a přitom se smířili s tím, že jejich nedodržování v případě zkušeného profesionála má být považováno za legitimní," píše se v dopise.

Na možné Kovářovo opisování v některých jeho pracích věnovaných Stuartovcům a Walpolově éře upozornili loni tři doktorandi. Kovář kvůli nařčení na prorektorskou funkci v prosinci rezignoval. Rektor Tomáš Zima následně nechal vypracovat posudky u renomovaných profesorů historie Roberta Kvačka a Jaroslava Pánka, kteří jsou však bývalými Kovářovými kolegy z fakulty.

Zima v reakci pro Aktuálně.cz na konci ledna nicméně vyloučil, že by profesoři Kovářovi "nadržovali", dokumenty i jejich autory označil za kvalitní a poslal je etické komisi fakulty i univerzity. Ty o případu budou rozhodovat v polovině února.

Signatáři však poukazují na to, že se kauza řeší nestandardně. "Posudky pronikly do médií ještě předtím, než o nich rozhodly etické komise Filozofické fakulty a případně i Univerzity Karlovy. Další okolnost se týká i výběru posuzovatelů, což jsou v obou případech odborníci, kteří jsou v osobním vztahu s posuzovanou osobou a dlouhou dobu působili na 'jedné chodbě'," řekl Aktuálně.cz jeden ze signatářů Kamil Činátl, který je odborným asistentem v Ústavu českých dějin Filozofické fakulty UK. 

Chyby hájí Kovářovými zásluhami

Oba posudky jsou podle kritiků problematické. V prohlášení uvádějí, že profesoři ani nepopírají, že se v textech vyskytují shodné dlouhé pasáže, identické odkazy a u přeložených nebo parafrázovaných odstavců chybí odkazy na zdroj. "Argumenty nejsou v souladu se standardním pojetím toho, co to je plagiát v kontextu humanitních věd, nejen historie," vysvětluje Činátl s tím, že posudky se odkazují spíše na prestiž a zásluhy Kováře v rámci historické obce, než aby odpověděly na pochybnosti.

Kauza může mít podle Činátla negativní dopad i na práci studentů. "Pokud tady bude legitimizována nějaká praxe, která je v rozporu s pojetím etiky, kritických principů vědecké práce a nároků kladených na citování zdrojů a podobně, tak to může mít velmi negativní dopady na provoz na univerzitách a výuku," upozornil. Stejně tak podle něj může ovlivnit i vytyčování hranic mezi tím, co je korektní přístup a co už samotné kopírování.

Signatáře vedla k napsání prohlášení rovněž praxe, která se týká dvojích pravidel pro texty studentů a samotných akademiků. V současné době, když studenti dokončí bakalářskou nebo magisterskou práci, jsou tyto kontrolovány specializovanými softwary, které odhalují možné plagiátorství. Pro akademiky to už ale neplatí.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 9 minutami

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy