Kouření i kontroly kotlů. Poslanci si prodloužili prázdniny, odsunuli pět důležitých zákonů na září

Martin Biben Martin Biben
13. 7. 2016 15:39
Poslanci až na září nechali hned pětici důležitých a sledovaných zákonů, u kterých se předpokládalo, že je stihnou projednat nebo schválit ještě před létem. Týká se to třeba kontrol kotlů či zákazu kouření v restauracích.
Bude Česko dál zemí zasvěcenou nikotinu?
Bude Česko dál zemí zasvěcenou nikotinu? | Foto: Thinkstock

Praha - Stále není jasné, zda budou moci úředníci kontrolovat kotle přímo v domovech a jestli bude zakázáno či omezeno kouření v restauracích. Poslanci totiž až na září nechali pět zákonů, u kterých se předpokládalo, že budou projednány či schváleny ještě před létem.

Největší kontroverze i očekávání vyvolávaly právě takzvaný protikuřácký zákon a zákon o ochraně ovzduší. Proti prvnímu, který měl jít opakovaně do prvního čtení, stojí silná lobby, která má mezi poslanci výrazné zastánce. Tabáková vášeň navíc jde napříč politickým spektrem.

Za zachování kouření v restauracích bojuje například Marek Benda z ODS i Václav Snopek z KSČM. Čekají se další desítky pozměňovacích návrhů, které chtějí úlevy pro vesnické hospody, podniky, kde se nevaří, venkovní zahrádky, festivalové stánky, vznik kuřáren bez obsluhy a podobně. V oddalování schválení návrhu ministra zdravotnictví Svatopluka Němečka z ČSSD, který už do své koncepce, již členové vlády podpořili v květnu, začlenil i některé poslanecké pozměňovací návrhy, jsou zatím jeho odpůrci úspěšní. Zda bude zákon v září konečně schválen, je proto krajně nejisté.

Zákon o ochraně ovzduší neboli kotlíkový zákon z dílny ministra životního prostředí Richarda Brabce z hnutí ANO to také nemá snadné. Přichází po sérii zákonů na kontrolu Čechů, které už koalice prosadila dříve. Elektronická evidence tržeb, kontrolní hlášení DPH nebo možnost policie vtrhnout do obydlí i bez povolení soudu kvůli zabavení zbraně vyvolaly velké protesty pravicové opozice. Zejména kvůli nové pravomoci úřadů vstupovat bez povolení do domovů.

„Největší problém je prolomení domovní svobody. Poprvé k tomu došlo u zbraní, teď to pokračuje u kotlů. Když to takhle půjde dál, tak si každý úřad postupně vymyslí důvod, proč vstupovat do obydlí,“ uvedl šéf poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Do finálního, třetího čtení, měl jít i další Brabcův zákon o ochraně přírody a krajiny, který začali poslanci projednávat ještě v červnu. Má zpřesnit a částečně přitvrdit podmínky pro podnikání v národních parcích, mimo jiné rozšířit a přesněji definovat rozsah zón, kde má být příroda ponechána přirozenému vývoji. Novela je tvrdým střetem ochránců přírody s investorskou lobby, ve prospěch obou má padnout několik pozměňovacích návrhů.

„Odsun hlasování na září dává šanci dalším projevům demagogie některých poslanců, kteří prosazují dílčí zájmy ve svých regionech a kteří se budou chtít zviditelnit v krajských předvolebních kampaních. Už teď jsme od nich mohli slyšet, že lidé žijící v obcích národních parků mají menší význam než zvířata, přitom právě obce v národních parcích patří k nejbohatším v republice vůbec,“ míní Jaromír Bláha, expert na ochranu lesů Hnutí Duha.

Čeká se i na novelu zákona o střetu zájmů, který má také projít třetím čtením. Vládní návrh, kterému se přezdívá Lex Babiš, vytváří centrální elektronický registr oznámení, zavádí povinnost veřejného funkcionáře ho podat ke dni zahájení výkonu funkce, zpřísňuje a rozšiřuje zákaz konkurence a vytváří nový systém sankcí podle závažnosti protiprávního jednání. Také rozšiřuje okruh bývalých politiků-funkcionářů, omezených při přechodu z veřejné do soukromé sféry. Poslanci k němu navíc přiřadili pozměňovací návrhy, které by výrazně omezily podnikání Andreje Babiše, například vlastnictví médií. "Novela se ještě před finálním schválením nestihla probrat v koaliční radě, hovořilo se o ní jen letmo,“ poznamenal šéf poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola.

Podobné je to s novelou zákona o registru smluv, který od začátku července stanovil pro všechny státní a veřejnoprávní instituce, státní podniky a právnické osoby, v nichž má většinovou majetkovou účast stát nebo územní samosprávný celek, povinnost zveřejňovat nově uzavírané smlouvy s plněním nad 50 tisíc korun. Novela má stanovit výjimky pro některé státní firmy, které by se mohly dostat do nevýhody vůči soukromým podnikům. Hovoří se o České poště, Lesích ČR, Diamu, Transgasu nebo Státní tiskárně cenin.

Smlouvy by podle některých návrhů nemusely zveřejňovat ani další obchodní společnosti, ve kterých stát drží většinu - například přepravci ropy Mero a Čepro, Český Aeroholding a další. „Probírá se to na koaliční radě, ale nejsou jednotné postoje, protože to není vládní návrh. Ministr Jurečka navrhuje, aby měl ze státních podniků výjimku jen Budvar, ale jsou i další návrhy,“ řekl Mihola.

První zářijová schůze sněmovny je plánována v týdnu od 5. září.

 

Právě se děje

Další zprávy