reklama
 
 

Koupáním v pískovnách lidé chrání přírodu, pomáhá i hledání "kešek"

11. 7. 2016 11:55
Často si lze přečíst, že člověk svým chováním přírodě ubližuje. Ničí přirozené prostředí zvířat, vymírají ohrožené druhy. Nyní čeští vědci a biologové dokázali, že jsou i případy opačné, kdy člověk svými zásahy do přírody ohrožené druhy rostlin i zvířat chrání. Například koupáním v pískovnách, které jsou oblíbené pro jejich čistotu vody. Kdyby lidé při koupání nekypřili půdu, nezabránili by tomu, aby písčitá plocha celá zarostla. Přišli bychom o vzácné druhy ropuch, včel nebo kutilek a hrabalek, které hubí škodlivé housenky, ukázala studie.

Praha - Některé ohrožené druhy hmyzu, obojživelníků či rostlin v běžné krajině nenajdeme, nápadně často se však nalézají právě v pískovnách. A může za to právě fakt, že se do pískoven chodí lidé koupat, ukázala právě publikovaná studie českých vědců z Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a sdružení Calla. 

"Pískovny se staly oblíbenými přírodními koupališti. Náš výzkum prokázal, že bezděčné narušování stanovišť při rekreačních aktivitách přírodu neničí, ale naopak jí zcela zadarmo prospívá. Na rozdíl od drahých rekultivací, které nejen podle naší studie většinu ohrožených druhů vyženou nebo zahubí," uvedla vedoucí výzkumu Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.  

V pískovnách tak dobře prospívají například samotářské včely, ropuchy krátkonohé, žáby blatnice či kutilky a hrabalky, predátorský hmyz, který loví například škůdce z řad housenek. Z rostlin třeba paličkovec šedavý nebo nahoprutka písečná.

Vědci si pro svůj výzkum vybrali pískovnu Cep II poblíž Suchdola nad Lužnicí na Třeboňsku. Zjistili, že velká část ohrožených druhů rostlin i živočichů dlouhodobě neprospívá na nenarušovaných plochách. Jako druhově nejbohatší se naopak ukázaly pláže s největší koncentrací relaxujících lidí.

Lidé zaskakují za "ochočenou" přírodu

Druhy vyskytující se v písčinách byly vždy závislé na pravidelném narušování písečného povrchu činností neregulovaných řek, přirozenými požáry či pastvou větších býložravců.

"Když naši předkové krajinu zkrotili, odstranili tím i většinu přírodních mechanismů, jimiž byly otevřené písčiny po tisíce let udržovány. Kvůli tomu dnes písčiny patří k nejohroženějším typům prostředí ve střední Evropě," vysvětluje problém Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.

Koupající se lidé tak dnes zaskakují za "ochočenou" přírodu. Technické rekultivace pískoven jsou nákladné a ne příliš účinné. Zcela změní charakter krajiny, a tím vytlačí převážnou většinu ohrožených druhů, které pískovnu kolonizovaly.

Nejhorší místa pro rozvoj více druhů rostlin a živočichů byly borové monokultury, které ale při rekultivacích pískoven stále hrají prim.

Pomáhá i hledání kešek

Pokud koupání v pískovnách kvůli bezpečnosti není možné, pokouší se ji lidé ze sdružení Calla z Českých Budějovic uměle udržovat tak, že tam umístí kešku. Tedy určitý předmět, který lidé hledají pomocí souřadnic GPS. 

Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou nyní zkoumají, jestli je sešlap milovníky kešek dostatečný pro levnou maloplošnou obnovu zarůstajících míst.

"Skloubení ochrany přírody s rekreací může být na mnoha místech poměrně problematické. O to více bychom si měli vážit skutečnosti, že v pískovnách je tomu naopak. Ideálem by vlastně mělo být jakési neformální hřiště se spoustou spokojených rekreantů a jinde vymírajících druhů," uzavírá Jiří Řehounek z Cally.

autor: Markéta Hronová | 11. 7. 2016 11:55

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama