Koupáním v pískovnách lidé chrání přírodu, pomáhá i hledání "kešek"

Markéta Hronová Markéta Hronová
11. 7. 2016 11:55
Často si lze přečíst, že člověk svým chováním přírodě ubližuje. Ničí přirozené prostředí zvířat, vymírají ohrožené druhy. Nyní čeští vědci a biologové dokázali, že jsou i případy opačné, kdy člověk svými zásahy do přírody ohrožené druhy rostlin i zvířat chrání. Například koupáním v pískovnách, které jsou oblíbené pro jejich čistotu vody. Kdyby lidé při koupání nekypřili půdu, nezabránili by tomu, aby písčitá plocha celá zarostla. Přišli bychom o vzácné druhy ropuch, včel nebo kutilek a hrabalek, které hubí škodlivé housenky, ukázala studie.
Koupáním v pískovnách zdarma pomáháme udržovat vhodné prostředí pro ohrožené druhy zvířat a i rostlin.
Koupáním v pískovnách zdarma pomáháme udržovat vhodné prostředí pro ohrožené druhy zvířat a i rostlin. | Foto: Thinkstock

Praha - Některé ohrožené druhy hmyzu, obojživelníků či rostlin v běžné krajině nenajdeme, nápadně často se však nalézají právě v pískovnách. A může za to právě fakt, že se do pískoven chodí lidé koupat, ukázala právě publikovaná studie českých vědců z Jihočeské univerzity, Karlovy univerzity, Biologického centra Akademie věd ČR a sdružení Calla. 

"Pískovny se staly oblíbenými přírodními koupališti. Náš výzkum prokázal, že bezděčné narušování stanovišť při rekreačních aktivitách přírodu neničí, ale naopak jí zcela zadarmo prospívá. Na rozdíl od drahých rekultivací, které nejen podle naší studie většinu ohrožených druhů vyženou nebo zahubí," uvedla vedoucí výzkumu Klára Řehounková z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity.  

V pískovnách tak dobře prospívají například samotářské včely, ropuchy krátkonohé, žáby blatnice či kutilky a hrabalky, predátorský hmyz, který loví například škůdce z řad housenek. Z rostlin třeba paličkovec šedavý nebo nahoprutka písečná.

Vědci si pro svůj výzkum vybrali pískovnu Cep II poblíž Suchdola nad Lužnicí na Třeboňsku. Zjistili, že velká část ohrožených druhů rostlin i živočichů dlouhodobě neprospívá na nenarušovaných plochách. Jako druhově nejbohatší se naopak ukázaly pláže s největší koncentrací relaxujících lidí.

Lidé zaskakují za "ochočenou" přírodu

Druhy vyskytující se v písčinách byly vždy závislé na pravidelném narušování písečného povrchu činností neregulovaných řek, přirozenými požáry či pastvou větších býložravců.

"Když naši předkové krajinu zkrotili, odstranili tím i většinu přírodních mechanismů, jimiž byly otevřené písčiny po tisíce let udržovány. Kvůli tomu dnes písčiny patří k nejohroženějším typům prostředí ve střední Evropě," vysvětluje problém Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.

Koupající se lidé tak dnes zaskakují za "ochočenou" přírodu. Technické rekultivace pískoven jsou nákladné a ne příliš účinné. Zcela změní charakter krajiny, a tím vytlačí převážnou většinu ohrožených druhů, které pískovnu kolonizovaly.

Nejhorší místa pro rozvoj více druhů rostlin a živočichů byly borové monokultury, které ale při rekultivacích pískoven stále hrají prim.

Pomáhá i hledání kešek

Pokud koupání v pískovnách kvůli bezpečnosti není možné, pokouší se ji lidé ze sdružení Calla z Českých Budějovic uměle udržovat tak, že tam umístí kešku. Tedy určitý předmět, který lidé hledají pomocí souřadnic GPS. 

Ve spolupráci s Jihočeskou univerzitou nyní zkoumají, jestli je sešlap milovníky kešek dostatečný pro levnou maloplošnou obnovu zarůstajících míst.

"Skloubení ochrany přírody s rekreací může být na mnoha místech poměrně problematické. O to více bychom si měli vážit skutečnosti, že v pískovnách je tomu naopak. Ideálem by vlastně mělo být jakési neformální hřiště se spoustou spokojených rekreantů a jinde vymírajících druhů," uzavírá Jiří Řehounek z Cally.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Při požáru ubytovny na Sibiři zemřelo 11 lidí, další dva jsou zranění

Jedenáct lidí zemřelo a další dva utrpěli zranění při požáru dřevěné ubytovny pro zahraniční pracovníky v Tomské oblasti na západní Sibiři. S odkazem na místní úřady o tom informovala agentura TASS. Podle uzbeckého ministra pro mimořádné situace pocházelo deset obětí z Uzbekistánu. Jedenáctý mrtvý byl Rus.

Podle ruského ministerstva pro mimořádné události požár vypukl v 04:00 místního času (23:00 SEČ) a zcela zničil objekt o rozloze kolem 200 metrů čtverečních. "Podle posledních informací tam žilo 14 lidí, dvěma se podařilo utéct a 11 dalších zemřelo. Osud zbývající osoby je neznámý," sdělil agentuře TASS místní představitel.

Všechny oběti pracovaly pro dřevařskou společnost Greenwood. Shořelá budova přitom podle ruských úřadů nebyla určena pro bydlení. Na místo neštěstí dorazil gubernátor Tomské oblasti Sergej Žvačkin a nařídil požární bezpečnostní kontrolu v celém regionu.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Bývalé sídlo Tuzexu v centru Prahy koupila skupina Generali, plánuje rozsáhlou rekonstrukci objektu

Dům v centru Prahy, v němž v minulosti sídlil například Tuzex, získala skupina Generali. Budovu na rohu ulic Jeruzalémská a U Půjčovny čeká rozsáhlá rekonstrukce. Cenu transakce ani plánované využití domu Generali neuvedla. V roce 2017 změnil majitele za 355 milionů korun. Podle odborníků by vzhledem k lokalitě byla vhodná přestavba na hotel nebo rezidenční bydlení. Informuje o tom deník E15.

Objekt U Půjčovny 10 je v památkově chráněné lokalitě. Jde o rohový dům se dvěma nezávislými vchody a vjezdem. V budově je kromě komerční plochy 14 bytů. Celá budova má pět nadzemních podlaží. Objekt je z poloviny dřevěná vestavba se zděnými obvodovými zdmi. Součástí areálu je velký sál, který lze využívat na konference. K objektu patří sousední parcela, která byla využívána jako hřiště.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zda bude mít Kubera státní pohřeb, rozhodne rodina, Senát jeho nástupce zvolí v únoru

Den po náhlém úmrtí předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) se v úterý sejde organizační výbor horní komory Parlamentu, složený z vedení Senátu a zástupců senátních klubů. Očekává se, že jeho členové se vyjádří mimo jiné ke způsobu, jakým Senát uctí Kuberovu památku, a také k výběru jeho nástupce. V novodobé historii země je to poprvé, kdy ve funkci zemřel jeden z nejvyšších ústavních činitelů.

Kubera stál v čele horní parlamentní komory od předloňského roku. Zda bude mít státní pohřeb či pohřeb se státními poctami, záleží na rozhodnutí rodiny.

První místopředseda Senátu Jiří Růžička (za STAN) předpokládá, že Senát by se k volbě nového předsedy mohl sejít na mimořádné schůzi v první polovině února. Kandidáty mohou podle zákona navrhnout senátorské kluby i jednotliví senátoři.

Zdroj: ČTK
Další zprávy