Minulý týden Městský soud v Praze zrušil některá omezení vyhlášená v nouzovém stavu ministrem zdravotnictví jako nezákonná. Vláda také musela před každým prodloužením nouzového stavu v Poslanecké sněmovně tvrdě vyjednávat s ostatními stranami, prozatím se jí ho podařilo prodloužit minimálně do 17. května.
Pro dodržení svého harmonogramu rozvolňování omezení však vláda potřebuje, aby nouzový stav platil ještě alespoň o týden déle. Nyní tak usiluje o to, aby některá omezení mohla platit i v době, kdy už nebude nouzový stav. Zákazy a nařízení by v takovém případě vydával ministr zdravotnictví.
Tato snaha se však nelíbí například bývalému předsedovi a nyní řadovému soudci Nejvyššího správního soudu Josefu Baxovi. "Účelovost z toho kouká na sto honů. Nikdy to nikoho nenapadlo a najednou v situaci, kdy vláda ve sněmovně a především před soudem narazila, tak vymýšlí, jak dosáhnout svého jinými prostředky. To prostě musí každý prokouknout," řekl Aktuálně.cz Baxa.
Jak bude novela přesně vypadat, ještě není zřejmé. Vláda by se jí měla zabývat v pondělí, hned v úterý by ji měla ve stavu legislativní nouze řešit sněmovna. Ministr zdravotnictví by na základě ní mohl například zakázat nebo omezit činnost obchodních center, obchodů, bazénů nebo veřejné dopravy, mohl by nařídit používání roušek nebo regulovat hromadné akce a omezovat jejich rozsah. Podle vicepremiéra a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) to může být cesta, jak kontrolovat epidemii i bez nouzového stavu.
Baxa se však domnívá, že ke kontrole epidemie stačí stávající nástroje. "Všichni respektují, že vláda má v tomhle směru důležitou roli, ale vláda tady není sama. Máme systém dělby moci, máme parlamentní formu vlády. Něco je věcí parlamentu, něco vlády a něco ministerstva. A myslím, že nenastala situace, na jejíž řešení by nebyl žádný účinný nástroj," řekl Baxa. Zatímco prodloužení nouzového stavu vyžaduje schválení sněmovnou, nařízení ministra by přímé kontrole parlamentu nepodléhalo.
Podle Baxy navíc není namístě, aby se taková změna zákona dělala ve spěchu. "Je to systémová změna a systémové změny se mají promýšlet v klidných časech a s chladnou hlavou. A ne za běhu tu měnit pravidla, aniž by kdokoliv dohlédl, co jiného se tím spíská," dodal Baxa.
Něco ministrovi svěřit můžeme, oponují právníci
Právníci Marek Antoš a Jan Wintr při hodnocení záměru vlády zdůrazňují, že je důležité, jakou konkrétní podobu novela zákona bude mít. "Nějakou část opatření je asi možné svěřit do rukou ministra zdravotnictví. On už i nyní nějaké pravomoci v téhle oblasti na základě zákona o ochraně veřejného zdraví má. Ale pochopitelně čím širší okruh základních práv, do kterých by mohl zasahovat, tím vyšší obezřetnost je namístě a tím spíše by taková opatření ministr zdravotnictví dělat neměl," řekl Antoš.
"Kdyby v novele bylo napsáno, že ministr může kdykoliv cokoliv, tak to by jistě protiústavní bylo. Zase bychom jenom kvůli tomu, že máme nějaký problém, neměli rezignovat na obecné principy a pod pláštěm současné situace přijmout takovou úpravu, která může být snadno zneužitelná a nebezpečná. Jde prostě o nalezení správné míry," dodal Antoš, podle kterého nevadí, že novela je připravená v reakci na aktuální stav. Domnívá se, že současná právní úprava s něčím, jako je rozsáhlá epidemie koronaviru, nepočítala.
Předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi se však nelíbí, že by omezování svobody bylo v rukou jednoho ministra. Právník Wintr ale upozorňuje, že i o některých jiných věcech rozhodují pouze ministerstva nebo jejich úřady. A připomíná například zákaz vstupu do lesa, který může nařídit obec.
Podle Wintra by dokonce případná novela mohla situaci zlepšit. "Je však důležité, aby v zákoně bylo relativně přesně stanovené, jaká opatření lze nařídit. A ne to, co se děje celou dobu nyní, že téměř všechny zákazy se vydávají podle paragrafu o zákazu dalších činností. Nemůže to vypadat tak, že všechna pravidla reálně vytváří ministerstvo zdravotnictví. Pokud by však byly všechny možné zákazy relativně podrobně popsané v zákoně a ministerstvo by je pak pouze aktivovalo, tak to by mi připadalo v právním statě přijatelné," řekl Wintr. Podle něj je však namístě, aby i tato nařízení podléhala kontrolním mechanismům sněmovny, podobně jako tomu je u nouzového stavu.
Oba právníci se navíc shodují, že tato novela nemá nahradit nouzový stav. Rozsáhlé omezení práv a svobod občanů by i nadále mělo být možné jenom v případě, že dojde k jeho vyhlášení. "Opatření, která by měla následovat po skončení nouzového stavu, by neměla být tak rozsáhlá a intenzivní. Měla by být mírnější a jejich rozsah by neměl být tak velký - na to je nouzový stav, v rámci něhož se dá udělat více," vysvětlil Antoš.
