reklama
 
 

Kosti přinesly důkaz. Na českém území žili dinosauři

25. 6. 2011 18:30
Foto: Aktuálně.cz
Nezvratné důkazy přinesly vykopávky z Holubic u Kralup a Srnojed u Pardubic

Praha - Paleontologové z Národního muzea v Praze potvrdili nález dalších dvou dinosauřích kostí na českém území.

Vzácné vykopávky byly sice objeveny téměř před sto lety, v okolí Holubic u Kralup a Srnojed u Pardubic, jejich pravost však byla doposud zpochybňována.

Až nyní se definitivně potvrdilo, že se jedná o kosterní pozůstatky teplokrevných dinosaurů, kteří žili na našem území před 100 miliony let v případě první kosti a před 88,5 miliony let v případě druhé nalezené kosti.

O tom, že expert Národního muzea konečně přinesl důkaz o pravosti nálezu, informoval jako první Český rozhlas.

Detailnímu zkoumání nalezených pozůstatků dávno vyhnutých obyvatel naší planety se ujal paleontolog Boris Ekrt, který z obou kostí vyřízl miniaturní vzorky. Speciální metodou pak vzorky sbrousil na plátky, o tloušťce asi 0,3 milimetru.

Pod mikroskopem se na nich v procházejícím světle objevily velmi zřetelné drobné kruhovité struktury, tzv. Haversovy systémy. Jde o kanálky, vyživující kosti všech teplokrevných živočichů včetně člověka, informoval Národní muzeum v tiskové zprávě.

"Vzhledem k tomu, že před 100 miliony lety ještě neexistovali savci, jejichž kosterní pozůstatky by mohly dosahovat rozměrů kostí, objevených na našem území, výbrusy bez jakýchkoli pochyb prokazují, že dosud nejasně určené zkameněliny skutečně patřily dinosaurům," vysvětlil Boris Ekrt.

Stoletá skepse

Vědci se o původ kostí dlouho přeli. Spor se rozhořel už v roce 1913 po smrti známého paleontologa Antonína Friče, který obě kosti ze sbírek Národního muzea zkoumal a došel k závěru, že skutečně patřili dinosaurům žijícím na našem území.

Fričovi následovníci ale o závěrech pochybovali. Skepse vyústila v odmítnutí tohoto výzkumu.

První důkaz o tom, že dinosauři na našem území skutečně žili, tak přinesl až amatérský paleontolog Michal Moučka, který v roce 2003 našel u Kutné hory stehenní kost iguanodona.

Za vše může stopa

Když letos v dubnu magazín Meteor Českého rozhlasu zveřejnil objev paleontologa Radka Mikuláše, který v chodníku botanické zahrady v Praze-Troji našel 210 milionů let starou dinosauří stopu, odborníci i amatéři se začali znovu ptát na určení kostí ze sbírek Národního muzea.

"Tehdy jsem se rozhodl, že je třeba spory jednou provždy ukončit a začal jsem s přípravou na odběr a zpracování vzorků," vysvětluje Boris Ekrt svou motivaci.

V tuto chvíli čeká v Národním muzeu na výzkum další fosilie, již profesor Frič připisoval dinosaurovi. Pochází rovněž z křídových pískovců nedaleko Holubic u Kralup, její výzkum však bude mnohem náročnější. "Neobsahuje totiž dostatek zkamenělé kostní tkáně, a proto bude třeba výzkum kombinovat s jinými metodami", uzavírá vědec.

autor: Domácí | 25. 6. 2011 18:30

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama