Kosti přinesly důkaz. Na českém území žili dinosauři

Domácí Domácí
25. 6. 2011 18:30
Nezvratné důkazy přinesly vykopávky z Holubic u Kralup a Srnojed u Pardubic
Foto: Aktuálně.cz

Praha - Paleontologové z Národního muzea v Praze potvrdili nález dalších dvou dinosauřích kostí na českém území.

Vzácné vykopávky byly sice objeveny téměř před sto lety, v okolí Holubic u Kralup a Srnojed u Pardubic, jejich pravost však byla doposud zpochybňována.

Až nyní se definitivně potvrdilo, že se jedná o kosterní pozůstatky teplokrevných dinosaurů, kteří žili na našem území před 100 miliony let v případě první kosti a před 88,5 miliony let v případě druhé nalezené kosti.

O tom, že expert Národního muzea konečně přinesl důkaz o pravosti nálezu, informoval jako první Český rozhlas.

Detailnímu zkoumání nalezených pozůstatků dávno vyhnutých obyvatel naší planety se ujal paleontolog Boris Ekrt, který z obou kostí vyřízl miniaturní vzorky. Speciální metodou pak vzorky sbrousil na plátky, o tloušťce asi 0,3 milimetru.

Pod mikroskopem se na nich v procházejícím světle objevily velmi zřetelné drobné kruhovité struktury, tzv. Haversovy systémy. Jde o kanálky, vyživující kosti všech teplokrevných živočichů včetně člověka, informoval Národní muzeum v tiskové zprávě.

"Vzhledem k tomu, že před 100 miliony lety ještě neexistovali savci, jejichž kosterní pozůstatky by mohly dosahovat rozměrů kostí, objevených na našem území, výbrusy bez jakýchkoli pochyb prokazují, že dosud nejasně určené zkameněliny skutečně patřily dinosaurům," vysvětlil Boris Ekrt.

Stoletá skepse

Vědci se o původ kostí dlouho přeli. Spor se rozhořel už v roce 1913 po smrti známého paleontologa Antonína Friče, který obě kosti ze sbírek Národního muzea zkoumal a došel k závěru, že skutečně patřili dinosaurům žijícím na našem území.

Fričovi následovníci ale o závěrech pochybovali. Skepse vyústila v odmítnutí tohoto výzkumu.

První důkaz o tom, že dinosauři na našem území skutečně žili, tak přinesl až amatérský paleontolog Michal Moučka, který v roce 2003 našel u Kutné hory stehenní kost iguanodona.

To jsou ony. Kosti jako důkaz.
To jsou ony. Kosti jako důkaz. | Foto: Národní muzeum

Za vše může stopa

Když letos v dubnu magazín Meteor Českého rozhlasu zveřejnil objev paleontologa Radka Mikuláše, který v chodníku botanické zahrady v Praze-Troji našel 210 milionů let starou dinosauří stopu, odborníci i amatéři se začali znovu ptát na určení kostí ze sbírek Národního muzea.

"Tehdy jsem se rozhodl, že je třeba spory jednou provždy ukončit a začal jsem s přípravou na odběr a zpracování vzorků," vysvětluje Boris Ekrt svou motivaci.

V tuto chvíli čeká v Národním muzeu na výzkum další fosilie, již profesor Frič připisoval dinosaurovi. Pochází rovněž z křídových pískovců nedaleko Holubic u Kralup, její výzkum však bude mnohem náročnější. "Neobsahuje totiž dostatek zkamenělé kostní tkáně, a proto bude třeba výzkum kombinovat s jinými metodami", uzavírá vědec.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Ministerstvo financí pro letošek zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Česko při průměrných teplotách v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Novinářům to dnes řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí (MF) David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. "Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické," uvedl Prušvic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy