Balvínovu korupční kauzu bude řešit Nejvyšší soud. Vše jsou to spekulace, tvrdí bývalý ředitel ČT

Marek Pokorný Marek Pokorný
20. 7. 2017 14:28
Bývalý ředitel České televize a krátce také ministr kultury ve vládě Jiřího Rusnoka Jiří Balvín chce, aby Nejvyšší soud zrušil verdikt, který jej za korupci při prodeji zámečku Českého rozhlasu poslal na deset měsíců podmíněně do vězení a přikázal mu uhradit i čtvrtmilionovou pokutu. „Byli jsme odsouzeni bez jediného důkazu, vše jsou to spekulace,“ uvedl Balvín, který podal proti loňskému verdiktu dovolání. To na stůl nejvyššího soudu v Brně dorazilo tento týden. Prvoinstanční soud Balvína nejdříve osvobodil s tím, že nejsou důkazy. Městský soud ale osvobozující verdikt zrušil a přikázal prvoinstančnímu soudu trojici obžalovaných odsoudit.
Jiří Balvín.
Jiří Balvín. | Foto: ČTK

Praha - Takový verdikt se neslyší často: Když soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 2 Hana Chaloupková letos v lednu odůvodňovala verdikt nad trojicí mužů, kteří se podle obžaloby dopustili korupce při chystaném prodeji zámečku Českého rozhlasu, zdůraznila, že o jejich vině není vůbec přesvědčena. A že by je i napodruhé osvobodila, ale nemůže, protože jí odvolací Městský soud v Praze přikázal obžalované odsoudit.

Mezi trojicí mužů, které nakonec poslala na deset měsíců do vězení a každému přikázala zaplatit čtvrtmilionovou pokutu, byl i bývalý ředitel České televize a exministr kultury Jiří Balvín spolu s ekonomickým náměstkem rozhlasu Michalem Koliandrem a podnikatelem Janem Hnilicou.

Pokusili se prý uplatit tehdejšího ředitele Českého rozhlasu Petra Duhana, aby Hnilica získal zámeček rozhlasu v Přerově nad Labem. Veřejnoprávní instituce ho prodávala ve veřejné soutěži.

Případ nyní dostane na stůl Nejvyšší soud. Balvín se totiž s verdiktem odmítá smířit a proti rozsudku, který mu například znemožnil nominaci do Rady Českého rozhlasu, podal dovolání. "Byli jsme odsouzeni bez jediného nepřímého důkazu. Jsou to všechno spekulace," tvrdí Balvín, jehož dovolání dorazilo na stůl Nejvyššího soudu tento týden.

Jeho právník Tomáš Sokol proti "nadiktovanému" rozsudku protestoval už při březnovém jednání Městského soudu v Praze. který tresty pro Balvína i zbylé dva obžalované napodruhé potvrdil. "Prvoinstanční soud nerozhodoval jako nezávislý," uvedl.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Schůzka ruského prezidenta Putina a jeho amerického protějška Bidena, chystaná na červen, se může uskutečnit ve Švýcarsku, uvedl ruský list Kommersant

Moskva dosud oficiálně nepotvrdila, že se schůzka uskuteční. Ještě hodně záleží na tom, jak dopadnou jednání šéfů diplomacií obou zemí Sergeje Lavrova a Antonyho Blinkena, naplánovaná na 19. a 20. května na Islandu, připomněl Kommersant.

Biden navrhl Putinovi schůzku během telefonického rozhovoru v polovině dubna. Přesný termín nebyl uveden. Bílý dům jako místo setkání navrhl třetí zemi. Kreml uvedl, že nedal oficiální odpověď ohledně schůzky a Moskva návrh studuje. Podle zdrojů Kommersantu Biden navrhl, že by se mohl s Putinem sejít v jedné z evropských zemí 15.-16. června.

před 5 hodinami

Mexický prezident se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů

Mexický prezident Andrés Manuel López Obrador se omluvil za 110 let starý masakr Číňanů ve městě Torreón. Masového vraždění, které López Obrador označil za malou genocidu, se dopustily oddíly hlásící se k mexické revoluci, uvedla agentura AP. Během tří dnů bylo zavražděno 303 osob, což byla zhruba polovina tehdejší čínské komunity v Torreónu.

"Musím se smutkem říct, že i po této malé genocidě pokračovaly beztrestný útlak a vraždění členů čínské komunity, ať už kvůli rasismu nebo z úmyslu je okrást," uvedl López Obrador. Podle něj diskriminace byla založena na rozšířených stereotypech, kterým Číňané v té době čelili.

Mexický prezident také řekl, že jeho země je vděčná za bratrství, které Čína prokázala během epidemie covidu-19. Mexiko, které vykazuje čtvrtý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s covidem-19, si v Pekingu objednalo zhruba 29 milionů dávek vakcíny proti covidu-19, z nichž zatím dostalo deset milionů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Do španělského autonomního města Ceuty, jež leží na africkém kontinentě, v pondělí nelegálně vstoupilo nejméně 2700 lidí a mezi nimi stovky nezletilců

Španělské úřady uvedly, že se jedná o druhý početnější příchod migrantů za poslední měsíc. Na konci dubna do Ceuty doplavalo z Maroka přes 150 lidí. Občas se migranti, hlavně ve větších skupinách, snaží překonat pevninskou přísně hlídanou hranici. Na její zhruba osmikilometrové délce stojí také deset metrů vysoký plot. Dnešní hojnější přeplavání hranice, které začalo od ranních hodin, podle policie usnadnil také nízký příliv. Kapacity pro přijetí migrantů ve městě jsou v současnosti přeplněné, uvedla stanice RTVE.

Zdroj: ČTK
Další zprávy