Praha - Silnice je možné stavět čistě a efektivně, většina krajů v České republice to ovšem nedělá.
Takové zjištění vychází z průzkumu, v němž Aktuálně.cz prošlo tři roky zpětně způsob, jak krajské vlády utrácely peníze určené na stavby silnic II. a III. tříd.
Samospráva každého z regionů má od Evropské unie k dispozici 3 až 5 miliard na opravy a stavby silnic II. a III. třídy. Utratit je musí do roku 2013.
Aktuálně.cz při své analýze využilo unikátní databáze evropských zakázek a hodnotilo jejich efektivitu podle pravidel, které doporučili vládní experti.
Riziko korupce
Základní přístup stanovil premiérův poradce Jan Pavel, podle kterého jsou zakázky nejvíc efektivní, když je veřejná soutěž otevřená všem zájemcům.
"Čím menší otevřenost soutěže, tím roste konečná cena veřejné zakázky," napsal Pavel v odborné studii.
Tím také roste riziko korupce.
"Ohromné prostředky, které tečou přes veřejné zakázky, nutně přitahují i různé nepoctivce, kteří se snaží získat větší díl na veřejných prostředcích, než jaký by jim v otevřené soutěži připadl," doplňuje spolupracovník Transparency International Radim Bureš.
Známky pro kraje si prohlédněte v následující grafice, pořadí krajů pak konci článku.
Raději zrušit
Analýza Aktuálně.cz potvrdila odborné předpoklady.
Nejhorší ceny pro své zakázky získal Ústecký kraj, který porušuje základní pravidlo otevřených zakázek. Na své silnice vypisuje pouze užší řízení, do kterého úředníci přizvou pouze pět předem vybraných firem.
"Volba užšího zadávacího řízení zvyšuje dosaženou cenu o 19,8 % ceny předpokládané," upozorňuje Pavel. Na Ústecku skutečně všechny firmy nabízejí skoro u všech zakázek vyšší cenu, než chtěl kraj zaplatit.
Tomáš Sedláček z vládní rady NERV přitom tvrdí, že soutěž zvyšující cenu zakázky je prostě nepřípustná. "Pokud firmy nenabídnou nižší částky, než je poptávková cena, tak se má soutěž prostě zrušit," doporučuje.
Pět zájemců nestačí
Zvýšení ceny zakázky během soutěže je obvyklé i na Královéhradecku, v jižních Čechách, na jižní Moravě i u zakázek státního investora Ředitelství silnic a dálnic.
Většinou přitom nejde o užší řízení, úředníci ale nevyužívají základní nástroj snižující cenu.
Pavel tvrdí, že se cena sníží, pokud se o ni přihlásí víc zájemců. "Každý další nabízející způsobuje pokles dosažené ceny o 4,4 % ceny předpokládané," uvedl ve své studii.
Tento efekt se podařilo dosáhnout u některých zakázek na Plzeňsku, Vysočině, Pardubicku a ve středních Čechách, které jsou při vypisování dopravních zakázek nejefektivnější, protože se do jejich soutěží hlásí až přes deset zájemců. Například Ředitelství silnic a dálnic se obvykle spokojí se čtyřmi zájemci.
Paradoxně tato metoda nefunguje na jižní Moravě, která ovšem porušuje další pravidlo otevřenosti, podle kterého se vyplatí, když v soutěži rozhoduje výhradně nabízená cena. Při jedné jihomoravské zakázce se cena zvýšila, i když ji chtělo získat třináct stavebních firem. Cena však měla při rozhodování výběrové komise váhu pouhých 55 procent.
Dobrá cena není zadarmo
Mezi nejhorší kraje patří také Liberecko a Praha.
Vedle Ústecka se právě v nich nejčastěji využívají takzvané vícepráce. V praxi to znamená, že určitá firma vyhraje soutěž nízkou cenou, pak ale prokáže vyšší stavební náklady vinou nepříznivého terénu. Kraj či magistrát přirážku obvykle obratem vyplatí a tím překročí cenu, za kterou chtěl silnici původně postavit.
"Není důvod zvyšovat dohodnuté ceny. Firmy mohou terén předem prozkoumat a nést samy riziko podnikání," tvrdí Sedláček.
Podle pravidel citovaných ekonomů oznámkovalo Aktuálně.cz všechny krajské dopravní stavby z let 2007-2010 známkou od jedničky do pětky. Pětku dostala veřejná soutěž, které nejvíc poručila transparentní pravidla a tím se vystavila největšímu riziku korupce.
Korupční index jednotlivých krajů vychází z průměru jednotlivých staveb.
