Koronavirus dokáže obelstít naše buňky. Snažíme se mu v tom bránit, říká český vědec

Zuzana Hronová Zuzana Hronová
6. 8. 2020 6:13
Pandemie covid-19 nepovoluje, nakažených přibývá, pouze průběh nemoci bývá lehčí. Nemoc způsobuje SARS koronavirus 2, takzvaný RNA vir, který se dokáže kamuflovat jako neškodná lidská RNA, aby ho naše buněčná imunita pustila dovnitř. Tým Evžena Bouři z Ústavu organické chemie a biochemie nyní podrobně prozkoumal proteiny, které to umožňují, a snaží se najít látky, jež by maskování viru zamezily.
Dr. Evžen Bouřa, vedoucí vědeckého týmu na ÚOCHB, který se snaží zabránit koronaviru v maskování a vyvinout tak účinný lék.
Dr. Evžen Bouřa, vedoucí vědeckého týmu na ÚOCHB, který se snaží zabránit koronaviru v maskování a vyvinout tak účinný lék. | Foto: Tomáš Belloň / ÚOCHB

Je schopnost virové RNA viru SARS koronavirus 2 tvářit se jako neškodná lidská RNA a obelstít tak naši buněčnou imunitu klíčová pro jeho úspěch?

Maskovat se před buněčnou imunitou je pro virus naprosto klíčové. Kdyby to nedokázal, tak by nás ani nedokázal nakazit. A když by nás nedokázal nakazit, tak nemůže způsobovat onemocnění. Je to zkrátka schopnost, kterou mít musí.

Jak nebezpečné je, že nemoc covid-19 dokáže probíhat bezpříznakově?

Daleko nebezpečnější viry, jako je Ebola, SARS 1 nebo MERS, které způsobují mnohem horší onemocnění, se povedlo zastavit. Na každém člověku totiž bylo poznat, že je nakažený, a mohli se izolovat do karantény a nemoc se zastavila. Ale u koronaviru 2 nemoc probíhá často bezpříznakově, a proto se tak rychle šíří.

Co říkáte tvrzení, které proběhlo i českými médii v březnu 2020, že člověk je nejnakažlivější ve fázi, kdy se u něj ještě příznaky covidu-19 neprojevují?

Tomu bych nevěřil. Člověk, který kašle, bude šířit virus mnohem více než někdo, kdo žádné příznaky nemá a nekašle. Nicméně člověk s příznaky bude v karanténě a nikoho nenakazí. Ten, kdo nemá příznaky a bude chodit měsíc s koronavirem po městě, tak pravděpodobně někoho nakazí.

Vědecký tým Evžena Bouři.
Vědecký tým Evžena Bouři. | Foto: Ústav organické chemie a biochemie

Jak se virová ribonukleová kyselina (RNA) může tak přesvědčivě tvářit jako lidská RNA? Jak to dělá?

Různé rodiny viru používají různé mechanismy, jak se maskovat před buněčnou imunitou. Koronaviry používají tzv. "čepičku", což je chemická struktura na začátku RNA, kterou mají lidské RNA, takže ta virová RNA pak vypadá jako lidská. Naše buněčná imunita ji tudíž nerozezná a nezničí.

Co se děje potom? Jak funguje buněčná imunita, že tam tuto virovou RNA pustí dál?

Pokud se virová RNA zvládne a stihne zamaskovat, není naší buněčnou imunitou rozpoznána a může v buňce normálně fungovat.

V pozdější fázi infekce se obranné mechanismy přece jen nastartují. Jak to probíhá?

Nastartuje se adaptivní imunita - tvoří se protilátky, nastartují se lymfocyty, které poznají nakažené buňky a zabíjejí je. Jedná se o získanou imunitu.

Může se naše tělo naučit přijít na tuto "léčku", nebo se nechá pokaždé znovu a znovu maskováním koronaviru napálit?

Ano, tělo se na to může připravit. Může se navodit tzv. protivirový stav. Buňky když dostanou zpětnou vazbu od interferonů (proteiny působící v protivirové obraně - pozn. red.), tak zvýší svou citlivost na virovou RNA a dokážou ji poznat třeba ještě před tím, než si stihne nasadit čepičku a zamaskovat. Takže ano, i vnitrobuněčná imunita se dá stimulovat.

Čili naše tělo má šanci zareagovat na virus, ještě než se zamaskuje?

Nasazení čepičky je chemický proces, který je sice rychlý, ale nějakou dobu trvá. Virová RNA je v tu chvíli bez čepičky a buňka ji může rozeznat. Když je buněčná imunita stimulovaná, tak to může stihnout.

A když tedy buňka stihne poznat virus, co se děje za obranný mechanismus?

Může to například vést k tomu, že se buňka rozhodne spáchat sebevraždu, tzv. apoptózu. Virus se v ní proto nemůže namnožit a nakazit další buňky.

Jak by vaše zjištění mohla pomoci k vývoji léku na SARS koronavirus 2?

Když se nám povede vyvinout molekulu, která bude zabraňovat nasazení čepičky na virovou RNA, tak ji naše buněčná imunita vždy pozná a zničí ji. Tím právě zabrání šíření viru v našem těle.

Laboratoř, kde čeští vědci zkoumají proteiny koronaviru 2.
Laboratoř, kde čeští vědci zkoumají proteiny koronaviru 2. | Foto: Tomáš Belloň / ÚOCHB

Jak budete ve výzkumu dále pokračovat?

Nyní vyvíjíme látky, které by zastavily nasazování čepičky na virovou RNA, a doufáme, že by mohly fungovat jako léky na koronavirus 2. Spolupracujeme na tom se skupinou medicinální chemie Dr. Nencky rovněž z ÚOCHB a s nadnárodními farmaceutickými firmami Gilead a Takeda i s týmy z univerzit z Chicaga a Toronta.

Jak je podle vás tento lék daleko?

Máme látky, které fungují ve zkumavce, a nyní pracujeme na tom, jak je dostat do buňky. Je to spíše v řádu let. Naši kolegové z Gileadu měli štěstí s antivirotikem Remdesivir, který byl původně vyvinut na Ebolu, ale ukázalo se, že funguje i na koronavirus 2. Jde o lék, který již byl otestován, schválen a uveden na trh před koronavirem. Vyvinout ale úplně nový lék trvá podstatně déle.

O účincích Remdesiviru na nemoc covid-19 se dlouho spekulovalo. Už je to nyní výzkumy potvrzeno?

Ano, skutečně naprosto jednoznačně funguje jako lék na koronavirus 2, pakliže ho pacient dostane dříve, než když už je v hodně pozdní či poslední fázi, napojen na plicní ventilaci. Pak už nepomáhá, protože v této fázi nemoci není již problém se samotným virem, ale s příliš silnou imunitní odpovědí.

Je SARS koronavirus 2 třeba z ledna stále stejný jako ten z července? Nebo se mění a přizpůsobuje se lépe lidskému hostiteli?

Virus se mění, ostatně všechny RNA viry se velice rychle mění a vznikají nové kmeny. Vývoj viru probíhá i během nemoci u jednoho pacienta. Dokonce málokdy bychom našli dva viry úplně stejné, většinou se budou lišit nějakou mutací.

Funguje pak na tolik mutací jeden univerzální lék?

Zatím se ukazuje, že Remdesivir funguje na všechny, ještě nevznikla rezistentní varianta. Ale samozřejmě se to může stát, proto by bylo dobré mít léků více.

Čím to je, že i když jsou nyní čísla nově nakažených rekordní, počet lidí s těžkými příznaky je minimální?

Jedná se zřejmě o souhru dvou věcí. Jednak se nyní ve větším počtu nakazili zdraví a fyzicky zdatní lidé, ať již šlo o sportovce v pražském baru Techtle Mechtle, nebo horníky v ostravsko-karvinských dolech. Dříve se virus šířil hlavně v nemocnicích, případně v domovech důchodců, kde nebývají lidé v nejlepší fyzické kondici. Druhou věcí je, že se virus vyvíjí a vznikají varianty, které nejsou tolik nebezpečné.

Proč to virus dělá?

Ona pro něj není žádná výhoda, když jeho hostitel zemře. Protože virus zemře s ním a nemůže se dostat na další hostitele a šířit se. Dalo by se říci, že evoluce viry tlačí k tomu, aby nás nezabíjely.

Souvisí to i s ročním obdobím?

To by mohlo souviset s množstvím nakažených, ale nebude to vysvětlovat, proč je nyní lehčí průběh nemoci.

Stane se ze SARS koronavirus 2 běžný virus, jako jsou běžná rýma či chřipka, nebo bude pro člověka dál velkým rizikem?

Časem se z něho určitě stane běžný virus, který nám nebude vadit. Ale nevíme, jak dlouho to bude trvat. Může to trvat několik let, ale pravděpodobně spíše stovky let, na to nemůžeme spoléhat.

Video: Koronavirus se chytře maskuje, staví si čepičku jako lidská RNA, vysvětlují čeští vědci

Naše buňky umí virovou RNA poznat a když ji poznají, tak ji zničí, takže si ji musí maskovat, aby vypadala stejně jako lidská RNA, říká vědec. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 7 hodinami

Sněmovna lordů velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody

Sněmovna lordů, horní komora britského parlamentu, v úterý velkou většinou vyjádřila nesouhlas a politování nad zákonem o vnitřním trhu, který jde proti částem brexitové dohody. Proti kontroverznímu zákonu, který podle Evropské komise porušuje právně závaznou dohodu, hlasovalo 395 zákonodárců, opačný názor jich mělo 169. Sporným zákonem může vláda premiéra Borise Johnsona zrušit části rozvodové dohody mezi Británií a Evropskou unií.

Zdroj: ČTK
Další zprávy