reklama
 
 

Stovky kilometrů, pak fronty. Volební účast Čechů v cizině byla čtyři procenta. Změní to sněmovna?

24. 1. 2018
Problémy Čechů v zahraničí by výrazně usnadnila korespondenční volba. Zákon, který by ji zavedl, ležel ve sněmovně několikrát, nikdy však neprošel.

Praha - Před českou ambasádou v Londýně se minulou sobotu tvořila dlouhá fronta. Desítky krajanů čekaly několik minut v řadě kvůli tomu, aby využili svého práva a odevzdali hlas prezidentskému kandidátovi. A takový obraz nebyl k vidění jen v Británii. Češi, kteří žijí v zahraničí nebo jen v době voleb trávili dovolenou či byli na pracovní cestě mimo vlast, volili po celém světě od Spojených států až po KLDR. Celkem bylo v zahraničí v prvním kole voleb odevzdáno téměř 12,5 tisíce hlasů.

Podle odhadů ministerstva zahraničí žije v cizině 300 až 500 tisíc Čechů. Zatímco celková volební účast dosáhla takřka 62 procent, za hranicemi dorazilo k volebním urnám maximálně něco přes čtyři procenta lidí.

Za takto velkým rozdílem však nestojí menší zájem krajanů o politiku, ale výrazně složitější podmínky, které mají. Zatímco na území České republiky se hlasuje například na školách nebo i nejmenších obecních úřadech, v celých Spojených státech mohli lidé prezidenta vybírat jen na čtyřech místech - na velvyslanectví ve Washingtonu a konzulátech v New Yorku, Los Angeles a Chicagu.

Řada Čechů ve Spojených státech tak v případě, že chce jít volit, musí překonat i tisícikilometrové vzdálenosti a zaplatit nemalé finanční náklady s tím spojené. Velké vzdálenosti ale musí překonávat i občané v mnohem menších zemích.

"Gijón je vzdálen od Madridu 500 kilometrů. Cesta autobusem trvá pět až šest hodin. Cena za jízdenku se pohybuje kolem 50 eur za obě cesty. Další možností je letecké spojení, které trvá něco málo přes hodinu a stojí kolem 300 eur," vypočítává Alexandra Čadová, která předsedá Krajanskému spolku Čechů a Slováků v Asturii.

A jelikož se kvůli této překážce loňských sněmovních voleb nemohl zúčastnit nikdo z jejího spolku, na internetu založila petici, která požaduje uzákonění korespondenční volby. Nejde přitom o nikterak zvláštní požadavek. Tímto způsobem mohou volit občané ve 24 státech Evropské unie.

Například v Rakousku při prezidentských volbách v roce 2016 takto odevzdalo svůj hlas 16 procent voličů. Populární je tato možnost také v Německu. "Neexistuje důvod, proč by u nás nemohla fungovat korespondenční volba třeba německého nebo rakouského střihu. Naši sousedi v tom mají bohaté zkušenosti, v Německu se korespondenčně volí už 60 let a žádné zásadní organizační problémy tím nevznikají," říká politolog Jakub Eberle.

Jednotlivé státy mají různé právní úpravy. V principu však občanům, kteří o tuto formu volby projeví zájem, přijde úřední obálka - stejná, jakou by obdrželi ve volební místnosti. Tu pak vloží společně s údaji o identifikaci voliče do klasické obálky a pošlou s předstihem příslušné volební komisi.

Nejčastějším argumentem proti zavedení korespondenční volby je obava o to, aby všechny hlasy byly odevzdány skutečně svobodně a tajně. "Jde o to, aby volič hlasoval skutečně sám, aby někdo jeho hlas nezneužil, nedonutil ho, aby ho odevzdal pro nějakého konkrétního kandidáta. Když se nehlasuje ve volební místnosti, tak prostě není možné garantovat, jestli člověk hlasuje opravdu sám a jestli mu někdo nekouká za zády," říká ústavní právník Marek Antoš.

Podle něj ale jde riziko minimalizovat tím, že tímto způsobem budou moci volit jen lidé v zahraničí, podobně jako to mají na Slovensku. "Bariéra přístupu k volebním místnostem je tam mnohem větší. Korespondenční volba přinese voličům mnohem větší efekt a zároveň riziko nakupování hlasů je menší, protože asi nikdo nebude objíždět celý svět a shánět hlasy," dodává Antoš.

Názor odborníka D21

Názor odborníka D21

Kateřina Písačková, iniciátorka petice za zavedení korespondenční volby v ČR

"Zdá se, že o osudu zákona rozhodne především jeho definice - zdali se bude týkat pouze Čechů pobývajících v zahraničí, anebo umožní volit poštou také lidem na území Česka. Zákonodárci by se na zavedení korepondenční volby měli dívat především optikou občanů, kteří nyní mají ztíženou možnost uplatnit své ústavní právo volit, a nikoli optikou možného zisku či ztráty hlasů pro vlastní politické uskupení. Takové uvažování je zbabělé. Svobodné demokratické volby jsou soutěží o přízeň voličů a nikde není psáno, že v zahraničí pobývají pouze lidé s určitou politickou orientací. Dosavadní výsledky voleb v zahraničí jsou zavádějící právě i proto, že mnoho voličů na cestu k volební urně z různých důvodů rezignuje.

Alarmující je také fakt, že není známá dlouhodobá statistika, kolik voličů u nás volí s voličskými průkazy, a tedy kolik lidí by potenciálně uvítalo korespondenční volbu i v České republice. I proto jsme spustili petici - svým podpisem dáte politikům najevo, že chceme být moderní zemí s rovným právem volit pro všechny."

Právě kvůli korespondenčním hlasům se opakovalo druhé kolo rakouských prezidentských voleb. Volební komise totiž některé obálky s hlasy otevřely dříve, než měly, což odůvodňovaly nedostatkem času. Ústavní soud sice prohlásil, že neexistují žádné indicie, že by bylo s hlasy jakkoliv manipulováno, přesto nařídil volby opakovat. O vítězi totiž rozhodlo pouze 31 tisíc hlasů a soud chtěl zabránit jakýmkoliv pochybám.

Korespondenčním hlasováním se už několikrát zabývala sněmovna, nikdy neprošlo

Zatím naposledy se pokoušela prosadit korespondenční hlasování v Česku v minulém volebním období TOP 09. Její snaha však dopadla stejně jako řada podobných pokusů v předchozích letech - neúspěšně. TOP 09 je také jedinou z parlamentních stran, která měla zavedení této metody hlasování ve volebním programu. A protlačit ji chce zkusit i v novém složení sněmovny.

Za svůj cíl si to dala místopředsedkyně strany Markéta Pekarová Adamová, na kterou se před prezidentskými volbami obrátila řada jejích voličů právě s touto prosbou. V pondělí se pod její záštitou uskutečnil v Poslanecké sněmovně seminář právě na toto téma. Podporu korespondenční volbě tam vyjádřil bývalý lidovecký poslanec Ivan Gabal nebo místopředseda pirátů Vojtěch Pikal.

Pekarová Adamová chce názory ze semináře využít pro dokončení novely zákona, která by korespondenční volbu zavedla. "Hodlám ji předložit do konce ledna, již finalizuji její podobu," říká Pekarová Adamová.

Petici za zavedení korespondenčního hlasování zorganizoval i Institut pro Demokracii 21, který získal i podpisy nyní již bývalých prezidentských kandidátů Marka Hilšera, Michala Horáčka a Jiřího Hynka. Tento způsob hlasování by však uvítal i Jiří Drahoš. "Sympatizuji i s možností elektronické volby, ale musíme si být naprosto jisti, že nemůže dojít k jejímu napadení či zneužití. Možnost takto volit mimo Českou republiku a naše zastupitelské úřady ve světě by podle mě mělo být v 21. století samozřejmostí," říká Drahoš.

Otázkou zůstává, zdali petice přesvědčí sněmovnu, která zavedení korespondenční volby už několikrát odmítla. Pekarová Adamová věří, že její návrh by tentokrát mohl projít. "Šance v novém složení sněmovny vidím vyšší, protože řada stran šla do voleb s hesly o moderním státu a tato úprava voleb k modernímu státu určitě patří. Uvidíme tedy, zda se nejednalo jen o prázdná slova," dodává místopředsedkyně TOP 09.

V minulosti se kladně ke korespondenční volbě stavěli také lidovci, ODS či ANO. Místopředseda pirátů Vojtěch Pikal na semináři odhadoval, že by pro její zavedení byli v zásadě i oni. "Budeme to projednávat na klubu, pak k tomu dáme stanovisko," byl však opatrnější předseda jejich poslaneckého klubu Jakub Michálek.

Výzvy demokracie

Výzvy demokracie

Seriál "Výzvy demokracie" vzniká ve spolupráci s neziskovou organizací
Institut pro Demokracii 21 (IFD21), jejímž posláním je podporovat participaci veřejnosti na rozhodování v otázkách veřejné sféry a šířit myšlenku hlasování systémem Demokracie 21.

IFD21 provádí výzkum možných dopadů této hlasovací metody na účast ve volbách, psychologii volby a v důsledku toho na výsledky veřejného rozhodování. Hlavní aktivitou Institutu pro rok 2017 je internetová stránka Prezident 21, kde si Češi mohou systém Demokracie 21 vyzkoušet na příkladu prezidentské volby.

autor: Radek Dragoun | 24. 1. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama