Jak funguje mezinárodní Smlouva o otevřeném nebi?
Je to smlouva, která umožňuje všem účastnickým státům se navzájem navštěvovat a za určitých technických podmínek, které je nutné při pozorovacím letu dodržet, pořizovat fotodokumentaci daného území. Na základě smlouvy může letoun vstoupit do všech oblastí vzdušného prostoru daného státu, ať již se jedná o zakázané, nebo nebezpečné prostory. Pozorovací stát může letět třeba nad Temelínem. Pozorovaný stát ho v tomto ohledu nemá právo omezovat.
Kdy smlouva vznikla?
Podepsala se roku 1992, ale v platnost vešla v roce 2002. Deset let byla v testovacím režimu, kdy se sice létalo, ale z pozorovacích letů nebyly oficiální výstupy. Jeden z faktorů je, že smlouva je pořád živá. Ve Vídni se v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě schází Konzultativní komise otevřeného nebe, která na základě podkladů od pracovních skupin vydává závazná rozhodnutí, aby se odstranily nejasnosti, na kterých se státy nejsou schopné dohodnout.
Co vedlo k uzavření smlouvy?
To je primárně politická otázka. Ale v rámci porevoluční doby, kdy se měnila bezpečnostní a geopolitická architektura Evropy, byly podepsány všechny tři důležité smlouvy - Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, Vídeňský dokument i Smlouva o otevřeném nebi. Přínos těchto smluv je jak politický, tak vojenský. V rámci posílení důvěry a otevřenosti mezi státy je to jeden z důležitých faktorů.
Takže smlouva je vojenskou verzí přísloví "důvěřuj, ale prověřuj"?
Určitě.
Kolik států může díky smlouvě provádět pozorovací lety nad územím jiných států?
Třicet čtyři států. Jde o státy Evropy, Severní Ameriky a Asie. Říkáme s nadsázkou, že smlouva pokrývá území od Vancouveru po Vladivostok. Většina členských států je z Evropy. Největší množství letů bylo rozděleno mezi USA a Rusko, obě země mají nárok provést za rok dvaačtyřicet pozorovacích letů. Česká republika má přiděleny čtyři lety ročně.
Proč Rusové mají dvaačtyřicet letů ročně, zatímco Česká republika jen čtyři, je to otázka velikosti daného státu?
Vyplývá to přímo ze smlouvy, rozhodovalo se o tom při její tvorbě.
Od roku 2009 nad Českem létají jen Rusové
Kontrolují se i země, které jsou členy NATO?
Země, které k nám takto létají, nejsou členy NATO. V rámci NATO existují cvičné lety. Na letošní rok jsme měli domluvený cvičný let s Němci, ale kvůli letošní epidemiologické situaci se to odložilo. Spolupráce států NATO v tomhle směru je velice intenzivní, ale navzájem se nekontrolujeme. Cvičné lety slouží především k proškolení personálu.
Kolik států ročně nad námi přeletí, aby si nás zkontrolovaly?
Každý rok se vždy na přelomu září a října sejdou ve Vídni všechny účastnické státy v rámci Konzultativní komise otevřeného nebe, kde se domlouvají pozorovací lety na následující rok. My už tedy v říjnu víme, kdo k nám přiletí další rok. Poslední roky žádala o jeden pozorovací let ročně jen Ruská federace.
Proč k nám létají jen Rusové a každý rok, co stojí za touto jejich důsledností?
Nevím, proč tomu tak je. Dříve k nám létali také Ukrajinci nebo Švédové. Proč to ustalo, netuším.
S Ruskem nemá Česká republika úplně ideální vztahy. Neznepokojuje vás, že právě ono Česko nejvíce kontroluje?
Na tom není nic znepokojujícího, každý stát má právo provést určitý počet letů. Rusové jsou takto ve vzduchu kromě svátků téměř každý týden, mapují v podstatě celou Evropu, USA a Kanadu. Oproti Vídeňskému dokumentu a Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě je Smlouva o otevřeném nebi pro Rusy jednou z mála možností, kdy jsou schopni se dostat také na území USA a Kanady.
Kdy nás naposledy kontroloval někdo jiný než Rusové?
Naposledy se jednalo o ukrajinský pozorovací let v roce 2009.
Které země kontrolujeme my?
V současnosti létáme dvakrát ročně nad Ruskou federací a jednou ročně nad Ukrajinou. Čtvrtou kvótu nemáme vyčerpanou.
Vojenské a civilní objekty
Proč létáme nad Ruskem a Ukrajinou?
O výběru států a cílů k provedení pozorovacího letu rozhoduje Ministerstvo obrany ČR na základě aktuální bezpečnostně-politické situace s výhledem na následující rok.
Jaké jsou objekty, které nás při kontrole Ruska nebo Ukrajiny nejvíce zajímají?
Jedná se o různé civilní a vojenské objekty. Není možné to detailněji specifikovat.
Co se při pozorovacím letu zjišťuje?
Zjistit se dá leccos. Smlouva je technicky omezená na to, že snímky z pozorovacího letu musí mít rozlišení maximálně 30 centimetrů. Cokoliv pod 30 centimetrů nemůže být rozpoznatelné. Obecný smysl smlouvy je rozeznat tank od nákladního automobilu.
Jak Česko nakládá s informacemi, které při přeletu nad Ruskem zjistí?
Veškerá fotodokumentace je uložena v archivu fotolaboratoří na letišti v Pardubicích, kde jsou k dispozici ostatním složkám Ministerstva obrany ČR a ostatním signatářům smlouvy.
Říkal jste, že si pozorující stát může letět, kudy chce. Znamená to, že pro kontrolní let nejsou žádná omezení?
Omezení je čistě kilometrové, maximální letová vzdálenost pro Česko je 800 kilometrů. Jestli se poletí ve dvou dnech, nebo ve třech, je na rozhodnutí pozorující země. Ale součet vzdáleností jednotlivých letů musí být nejvýš 800 kilometrů. Další omezení je, že od příletu musí pozorovací stát opustit zemi do 96 hodin. Druhé omezení z časového hlediska je, že pozorovací let nesmí začít dříve než 24 hodin po předání plánu pozorovacího letu představitelům pozorovaného státu. Zpravidla to funguje tak, že když v pondělí odpoledne přiletí ruský letoun, v úterý ráno nám předají plán, aby ve středu ráno mohli provést pozorovací let.
K čemu slouží tento odstup?
Vzhledem k tomu, že pozorovací let má přednost před běžnou leteckou dopravou, je potřeba dopředu zajistit pozorovacímu letounu bezpečný volný průlet vzdušným prostorem ČR.
Maximálně 30 centimetrů
Říkal jste, že maximální letová vzdálenost je 800 kilometrů. Ale je to rovná situace? Vzhledem k velikosti našeho státu mohou Rusové zkontrolovat mnohem větší část našeho území, než my můžeme u nich.
Zjednodušeně lze říci, že maximální letové vzdálenosti musí být u každého státu nastaveny tak, aby umožnily pozorování celého jeho území. Ruská federace má letišť otevřeného nebe víc s mnohem většími maximálními letovými vzdálenostmi.
Když nad námi chtějí přeletět Rusové, jak do toho vstupují naše orgány?
Odbor kontroly odzbrojení sekce plánování schopností ministerstva obrany je odpovědný za komplexní implementaci Smlouvy o otevřeném nebi v Česku. Na hladkém průběhu pozorovacího letu se však podílí řada dalších armádních specialistů a civilní Řízení letového provozu, které však s armádou v tomto ohledu úzce spolupracuje.
Jakou roli v tom hraje naše armáda?
Konečný souhlas vydáváme jako orgán zodpovědný za plnění smlouvy my - odbor kontroly odzbrojení. Armáda je tam například důležitá také z toho důvodu, kdyby nad vojenskými prostory, přes které by se případně mělo letět, probíhaly například ostré střelby.
Můžeme k letovému plánu Rusů vznášet připomínky?
Můžeme se s nimi domlouvat jen na určitých aspektech. Nejdůležitější faktor pro nás je, aby se dodrželo oněch zmíněných 30 centimetrů rozlišení fotografie. Je také třeba, aby pozorovací letoun letěl ve stanovené minimální výšce, pod kterou nemůže jít, aby získané fotografie nebyly kvalitnější. Zároveň letoun musí dodržovat bezpečnostní pravidla vzdušného prostoru České republiky. Stává se, že si pozorující strana vypočítá minimální výšku nad daným úsekem, ale na trase se nachází vysoký objekt, s nímž nepočítala. Pak je na nás, abychom upravili výšku letu tak, aby odpovídala smlouvě a národním pravidlům bezpečnosti letů.
Z jakého důvodu je ta velikost 30 centimetrů?
To je jeden z paragrafů smlouvy. Netuším, proč se zvolilo právě 30 centimetrů. Ale nejspíš je to dostatečné rozlišení, kdy lidské oko je schopné ještě poznat, o jaký druh techniky se jedná, ale již ne samotný typ.
Z letového plánu se smí odchýlit výjimečně
Když nás Rusové kontrolují, smí se za nějakých okolností odchýlit od své trasy?
Jakmile pozorovací strana podá letový plán, nesmí se z něj bezdůvodně odchýlit. Obecně lze říci, že trasu letu lze měnit pouze z důvodu zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví. Před běžnou leteckou dopravou mají pozorovací lety otevřeného nebe přednost, to však samozřejmě neplatí pro lety v nouzi nebo na záchranu života. V případě odklonu od původní trasy je pak zakázáno snímkování.
Jak vysoko se nad Českem přelétá?
Takto to nelze říci. Všechny pozorovací letouny, které smluvní státy mají, procházejí před uvedením do provozu certifikací, kde se stanoví různé konfigurace letounů pro provádění pozorovacích letů. Jednou z mnoha veličin je právě minimální výška nad terénem, která je různá pro různé konfigurace různých letounů.
Co je účelem certifikace?
Účelem certifikace je právě stanovení jednotlivých konfigurací pozorovacích letounů. Ty musí zůstat po dobu jejich životnosti neměnné. Není například možné, aby se u letounu vyměnila pozorovací aparatura za jinou. Proto se vždy v průběhu plánování, kdy zbývá 24 hodin do startu, provádí předletová inspekce letounu. Tam se zkontroluje, zda vše odpovídá tomu, jak to bylo certifikováno.
Už jste při letové kontrole objevili něco podezřelého, kvůli čemu Rusové nemohli letět?
Já jsem nikdy nezažil, aby letadlo nebylo způsobilé k provedení pozorovacího letu. Ale může se narazit na různé drobnosti. Například je někde jiný kryt, než tam byl dřív. Může mít jiný odstín. Pozorovaná strana pak má právo požádat, aby se kryt sundal, a zjistit, co se pod ním nachází.
Když nás Rusové kontrolují, na palubě letadla jsou i jako dohled naši lidé. Vy jste jedním z nich. Jaké máte úkoly?
Když ruský letoun přiletí, akci z našeho pohledu zajišťuje celá řada lidí. Na palubě letounu jsem já, který znám paragrafy smlouvy. Dále jsou tam specialisté na monitoring komunikace s Řízením letového provozu, aby zachytili případné důvody odklonu od trasy, specialisté s naší výpočetní technikou pro monitoring trasy a výšky letu a specialisté na kontrolu pozorovací aparatury letounu.
Profesionalita všech je vysoká
Vy na palubě řídíte český tým…
Z hlediska odpovědnosti za plnění smlouvy ano. Když mi někdo z kolegů oznámí, že se stalo něco neočekávaného oproti plánu, musím vědět, zda jsme měli k takovému postupu oprávnění a zda to bylo v souladu se smlouvou.
Došlo někdy k situaci, že jste Rusům musel říct, že "tohle jsme si nedomluvili"?
Takovou situaci si nepamatuji.
Popsal byste tedy takové lety jako rutinu?
Musím říct, že ať jsme létali s kýmkoliv, a tím nemyslím jenom Ruskou federaci, profesionalita všech účastníků byla na velmi vysoké úrovni. Nechci použít slovo rutina, ale málokdy někoho něco překvapí.
Kolikrát jste se účastnil kontrolních letů?
Nikdy jsem to přesně nepočítal, ale dejme tomu, že jich bylo do dvaceti.
Létáte i v případě, kdy my kontrolujeme Rusy?
Když provádíme ony dva lety nad Ruskem a jeden nad Ukrajinou ročně, bývám spoluúčastník letu. Česká republika nemá pro účely Smlouvy o otevřeném nebi vlastní letadlo, musí si ho tedy pronajímat. Za účelem snížení nákladů a prohloubení mezinárodní spolupráce vždy sdílíme pozorovací let s několika státy. To znamená, že nad Ruskem přelétáme třeba společně s Kanadou a Velkou Británií nebo v minulosti se Spojenými státy americkými. Letos jsme měli letět poprvé rumunským pozorovacím letounem se Španělskem a Dánskem nad Ukrajinou, ale vzhledem k současné epidemiologické situaci se let odsouvá na později.
