Konkurence? Zbytečné slovo, tvrdí šéf německého giganta

Petr Holub
18. 3. 2012 20:00
Rozhovor se šéfem firmy Carl Zeiss Jena, světového lídra v optických technologiích
Peter Popp
Peter Popp | Foto: www.zeiss.de

Jena - Čeští podnikatelé by se od něj mohli brát příklad. Peter Popp už léta řídí firmu Carl Zeiss, která sídlí v německém městě Jena a je světovým lídrem v optických technologiích.

Právě pod jeho vedením prošel Carl Zeiss ekonomickou krizí.

"V letech 2008 a 2009 u nás došlo, stejně jako u většiny evropských firem, k průměrnému propadu o třicet procent. Některé podniky jsou méně konjunkturálně náchylné, například medicínská technika, a ty téměř žádný pokles nezaznamenaly. Oproti skladovací technice, kde se obchod smrskl na polovinu, je třicet procent ještě dobré číslo. Za poslední dva roky, a zejména loni, jsme už předkrizový stav výrazně překročili," popisuje Popp, jaké důsledky měl pro Zeiss krach banky Lehman Brothers.

"Technologie se mění neustále," odpovídá Peter Popp, šéf představenstva firmy Carl Zeiss Jena, na otázku, jestli továrna používá stejné výrobní postupy jako v dobách NDR.

Za dvacet let se technologie změnily už několikrát. "Těžko se dá říci, kde je hranice, kdy se ještě jedná o běžný upgrade a kdy už jde opravdu o nový produkt. Nechci se ohánět účetnictvím, ale padesát procent našeho obratu docílíme výrobky, které jsou mladší než tři roky," říká.

"Nevyrábíme operační mikroskop jako před dvaceti lety, je to prostě nové zařízení s jiným vybavením, počítačem, jiným servisem. Maximálně žije stejný výrobek deset let," upřesňuje ředitel Popp, který se stal před pěti lety nejznámějším manažerem Jeny.

Tehdy převzal vlajkovou loď zdejšího průmyslu, jejíž tradice vznikla v roce 1847, kdy jenský mechanik Carl Zeiss vynalezl první mikroskop.

Popp (56 let) nastoupil do Zeissu ve třiadvaceti, po pěti letech studia na elitní ekonomické škole v Leningradu. V továrně zůstal dodnes, ovšem po pádu komunismu si na šestnáct let odskočil přes ulici, do sesterské sklářské firmy Schott.

A.cz: Jaké jsou prognózy na letošek?

Náš obchodní rok trvá od 1. října do 30. září, což znamená, že nyní máme polovinu za sebou. Při plánování jsme ovšem spíše konzervativní až zdrženliví, a nejen v tomto roce. Dokonce jsme naplánovali lehký pokles, protože jsme vycházeli z toho, že čipová skladovací technika půjde výrazně dolů. Na nás má přitom vliv tak ze třiceti až čtyřiceti procent.

Ale zatím se nic neděje, a dokonce si troufám říci, že když vše poběží dobře, dosáhneme výsledků loňského roku. Nechci, aby to znělo přehnaně optimisticky, za poslední dva měsíce se toho také tolik vyúčtovat nedalo, ale stále se držíme okolo loňské úrovně.

Do zahraničí 87 procent

A.cz: Rozšířil se během krize nějak výrazněji export do mimoevropských zemí?

Mohl bych se vás teď zeptat, na kolik odhadujete náš zahraniční podíl. Polovina celosvětového personálu Zeissu pracuje ještě v Německu, ale podíl prodeje v zahraničí je 87, tj. skoro 90 procent. Takže když Zeiss roste, neroste Německem. Máme velké trhy v Evropě pro medicínskou techniku, mikroskopy a průmyslovou měřící techniku, ale existují i důležité trhy v Americe a přibývá Asie. V Japonsku se Zeiss dobře uchytil od devadesátých let, začínáme s Čínou.

Foto: Profimedia.cz

A.cz: Nebýt zámořských trhů, dostal by se váš prodej na předkrizovou úroveň?

Právě přemýšlím, jak to přepočítat. Vysoký zahraniční podíl tu nebyl jen posledních pět let, před dvaceti lety mohl být mezi 65 až 70 procenty. Ve dvacátých letech, v době mezi světovými válkami, už byl na padesáti procentech. Takže i když vše svádíme na strašáka globalizaci, kterou jsme před pár dny vynalezli, nemůžeme tak uvažovat v rámci naší vlastní tradice.

Náš zahraniční podíl byl odjakživa velmi vysoký a není směrodatné, jaký trh je adresátem. Tím, že jsme portfoliový podnik s různými směry výroby, tak vzniká spíše otázka, které z našich odvětví je krizí nejvíce zasaženo. Pokud se pak náhodou jedná o branži, která má sídlo v USA, tak se při poklesu amerického prodeje jedná o následek, nikoliv příčinu. Příčinou jsou konjunktury jednotlivých branží. Dnes nemůžete s jistotou říct, že zboží dodáváte do země, kde má klient sídlo. Zboží může přistát na dodací adrese, která je 10 000 kilometrů od sídla firmy. Z toho důvodu si žádné zvláštní analýzy nevedeme. Zásadní je obchod, je jedno, zda jde zboží do Česka nebo Nizozemska, protože nakonec je to zákazník, kdo určuje, kde chce zboží vlastně mít.

Zbytečné slovo konkurence

A.cz: V Jeně jsou desítky malých firem. Mají nižší produktivitu než Zeiss?

Foto: Profimedia.cz

Je srovnatelná. V Jeně bylo v roce 1989 celkem 26 tisíc "zeissáků", nyní u Zeissu pracují dva tisíce lidí. Z toho zbytku jich spousta nastoupila do menších firem. To nejsou jiní lidé, než jsme my. Nikdo není zásadně rychlejší nebo superinteligentnější. Proto bych žádný markantní rozdíl v produktivitě neviděl. Jen existují obchody, do kterých nejdou, jelikož narážejí na určité vstupní bariéry.

A.cz: Jaké jsou bariéry pro malé firmy?

Jde o větší počet požadovaných technologií, které může v určitých specializacích nabídnout jen pár velkých firem. To ovšem v opačném gardu rovněž znamená, že jsou menší podniky, které jsou v rámci menších specializovaných oblastí pravděpodobně i produktivnější nežli JenOptik nebo Zeiss. Jsme sice širokospektrální, ale o to více nás zatěžují různé závazky.

A.cz: Pro Zeiss jsou menší firmy spíše konkurencí, nebo případnými partnery?

Obojí. Spolupracujeme už jen pro to, že jsme všichni přes ulici. Využíváme je proto jako dodavatele na různých specializovaných úrovních. Jiným příkladem je naše relativně velké zkušební centrum. Třicet až čtyřicet procent zkušebních testů děláme pro ostatní firmy. Pokud je poptávka, jednoduše to pro ně uděláme. Konkurence je postradatelný pojem.

A.cz: V Česku jsme zvyklí, že menší firmy mají menší produktivitu než velké koncerny. Platí to například pro dodavatele dílů pro Škodu Auto. Proč stejné pravidlo neplatí také u vás?

Očividně se v českých problémech vyznáte lépe než já. Odpověď na vaši otázku souvisí s privatizací.

Obecně platí, že trh nespočívá jen na tom, že se privatizují hospůdky, drobné živnosti, ale že musí vzniknout i firmy s větší produktivitou a konkurenceschopností. Ty si ve svém vývoji samozřejmě dávají načas. To je rozdíl mezi malými podniky a námi. Tento efekt vyplývá z privatizace a doznívá dlouhou dobu, je to běh na deset let. Existují východoevropské země, u nichž dodnes není privatizace tak daleko jako v Česku.

Foto: Profimedia.cz

Chci tím říct, že z osobního vlastnictví vyplývají tržní a produkční rozdíly, zejména v případě, když se v rámci privatizace stanovily určité priority. Ale u nás nic takového není, jdeme typicky německou "zvláštní cestou". Kdybychom ekonomiku NDR privatizovali bez znovusjednocení Německa, nejspíš bychom se vydali stejnými cestami jako vy, protože v roce 1990 jsme byli na podobné výchozí úrovni co se týče ekonomické struktury a kvalifikace lidí, která byla mimochodem velmi vysoká.

Také díky sjednocení to v Jeně šlo rychleji. Rychle se řeklo, že je tady JenOptik, Zeiss, Schott a že zbývá deset tisíc lidí, které nepoberou. Ti se relativně rychle etablovali v menších firmách, například Analytik Jena. Vznikaly na koleně ve dvou, třech lidech a jejich rozvoj pokračoval z dostupných pracovních sil. Podařilo se to nejen zásluhou nového právního rámce, ale i tím, že přímo na místě fungoval jeden hlavní ovládající kombinát Zeiss. To je myslím hlavní rozdíl.

Dobré místo k debatám o fotonice

A.cz: Jaké výhody má pro Zeiss spolupráce s Univerzitou Friedricha Schillera a s Frauenhoferovým ústavem?

Spolupracujeme velmi úzce, kvalitní pracovní síly nám navíc dodává Vysoká odborná škola. Ke spolupráci ale využíváme spíše nepřímé cesty "zprostředkovaných znalostí". Ročně zadáváme zhruba padesát diplomových, bakalářských a MBA prací, z toho třicet na Vysoké odborné škole. Jednoduše proto, že je to za rohem a že tam jsou potřebné, a to nejen technické, obory, například účetnictví.

Využíváme také vyšší akademické úrovně, například na univerzitě výzkum fotoniky, do kterého Zeiss ročně investuje velké sumy, a také optiky, pokud jde o opravdu nákladné projekty. Pořadí důležitosti z rukávu nevysypu, ale spolupracujeme i s Frauenhoferem.
Informujeme se vzájemně o technologických kapacitách, které si můžeme navzájem poskytovat. Většinou jde o složité a drahé přístroje, které jsou třeba jenom dva v Německu, z toho jeden v Jeně. Existují úzké komunity napříč ústavy a laboratořemi, které průběžně debatují o svých oborech a kam se dá vždycky zajít. Příkladem je Institut pro fotonovou technologii, který dlouhodobě usiluje o elitní status Leibnizova institutu.

Vedoucí našich laboratoří je Francouz, který před deseti lety promoval ve Frauenhoferově ústavu, dva tři roky strávil jinde, ale před třemi lety se vrátil do Jeny, protože tu má známé.

A.cz: Podle výroční zprávy dáváte do výzkumu 300 milionů eur ročně. Jde pouze o váš vlastní výzkum, nebo také podporujete nezávislé vědecké ústavy?
 
Část jde ven, ale na ryze komerční bázi. Tři sta miliónů dosahuje tak 8 až 10 procent našeho obratu. Není zbytí, musíme to tak dělat. Samozřejmě se to všem nelíbí, proto se vedl se nespočet interních diskusí. Prý se všechny peníze světa utrácejí za výzkum a výroba z toho vyjde jako chudý příbuzný. Ale když uvážíte, že polovinu obratu docílíte výrobky, které nejsou starší než tři roky, tak vidíte, že jsme odsouzeni k ustavičné inovaci.

Z tří set dáváme sto dvacet milionů na centrální výzkum, i když to je relativně málo. Zaměřuje se na průřezová témata, jako jsou matematika, optika a inovace ve smyslu převedení výzkumu do výrobků. Větší důraz ale klademe na výzkum a vývoj v jednotlivých výrobních buňkách, kde je skutečně odvedená konkrétní práce.

U centrálního výzkumu i v jednotlivých buňkách se někdy zadávají speciální zakázky velmi specializovaným institutům. Například planetárium je velmi malý obor, který za rok udělá obchody v řádu desítek milionů. Jeho roční výdaje na výzkum a vývoj dosahují 600-800 tisíc. Z toho planetárium dalo pár stovek tisíc jednomu Frauenhoferovu ústavu na nějakou speciální projekční technologii, protože jsme na to prostě neměli odborníky. A byl to úspěšný projekt. Takže nějaké peníze ven posíláme, ale čistě na komerční bázi. S vědeckým sponzoringem nebo něčím v tomto směru to nemá co dělat.

A.cz: Proč je hlavní podnik Zeissu pořád v Jeně? Nevyplatilo by se přestěhovat jeho centrálu jinam, třeba do Indonésie?

Pro obchodní úspěšnost koncernu jako takového by to nemělo hrát roli, také v Indonésii bychom to měli teoreticky ustát. Ale otázka má i jinou rovinu. Pro nás je nejdůležitější značka, která se v Jeně budovala 160 let. Na jedné straně je to výzva, na druhé velký problém. Musíte na ní neustále pracovat, není možné na pár let vysadit. Jen proto, že jsme Zeiss, tak nám nikdo 10 procent navíc nezaplatí, ačkoli občas to zaplaťpánbůh také zafunguje.

V devadesátých letech se to zkomplikovalo, protože zavládla velká řevnivost naplněná emocemi mezi východním a západním Zeissem, který sídlí v Oberkochenu. Naštěstí se po dvaceti letech rány dávno zahojily.

Pro Jenu mluví i to, že tu spousta lidí žije ráda. Má nádherné okolí, není velká ani malá. Ale určitě se najde někdo, kdo si tu o víkendu může připadat ospale.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy