Praha - Ve čtvrtek proběhne na půdě Ústavu mezinárodních vztahů Praha mezinárodní konference s názvem Islamofobie v České republice a Evropě.
Partnerem akce je Kuvajtská ambasáda, a to se nelíbí aktivistům z Občanského sdružení ateistů v České republice. Chystají na čtvrtek protestní akci a kritizují ústav z pokrytectví.
Jan Werner, člen OSAČ, napsal ústavu otevřený dopis, v němž upozorňuje na několik sporných bodů konference. Poukazuje na to, že v Kuvajtu je ateismus trestným činem, za nějž hrozí až 10 let odnětí svobody. Jako příklad udává věznění Bena Banze, který se „prohřešil" psaním kritických článků o islámu.
Partnerství země, která zavádí trest smrti pro muslimy, kteří urazí Alláha, jeho proroky, ženy proroka Mohammeda nebo Korán, a chce diskutovat o náboženské nesnášenlivosti, považuje Werner za ponižující skutečnost, jež je navíc financována ze státních peněz.
Kuvajtské velvyslanectví ale toto tvrzení rezolutně odmítá. "Kuvajtská ústava zaručuje svobodu vyznání všem svým občanům a osobám pobývajícím v Kuvajtu. Stát nezasahuje do vyznání jednotlivců a zároveň existují zákony, které zakazují jednotlivcům zasahovat do víry druhých. Pokud jde o trest smrti, kterým stát trestá muslimy, kteří znevažují Boha, proroka Mohameda, jeho manželky a Korán, tato věc jednoduše neexistuje," stojí v prohlášení, které ambasáda zaslala Aktuálně.cz.
Ústav chce platformu pro diskusi
Ústav mezinárodních vtahů se kritikům také brání. Poukazuje na to, že v jakékoli zemi Blízkého východu můžeme narazit na kontroverzní otázky, týkající se právních řádů i politik, a týká se to i těch nejdemokratičtějších zemí na Blízkém východě.
"Kuvajt ovšem současně patří mezi nejpokročilejší státy Arabského zálivu z hlediska jejich demokratizace a ochota kuvajtského velvyslanectví otevřeně diskutovat kritické výtky byla podmínkou našeho partnerství" vysvětluje organizátor akce Petr Kratochvíl.
Kuvajt je podle něj řádným diplomatickým partnerem České republiky, a tak nevidí důvodu s ním nespolupracovat.
"Podobně náš ústav spolupracuje s představiteli řady dalších zemí, které nelze jednoznačně řadit mezi demokratické státy. Naše spolupráce však nic nemění na tom, že můžeme být kritičtí k mnoha aspektům domácí i zahraniční politiky těchto zemí," dodává Kratochvíl.
Organizátoři nastavení zákona v Kuvajtu popisují takto: "Kuvajtská ústava formálně garantuje svobodu vyznání a praktikování náboženství, pokud nebudou ohroženy veřejná morálka nebo veřejné politiky státu. Ateismus není formálně trestný. Trestným činem ovšem je rouhání, urážka náboženství, podněcování k nenávisti, subverze společenského pořádku nebo odpadlictví."
Hned první panel konference si mimo jiné položí otázku, zda není ze strany muslimských zemí téma „islamofobie" uměle přiživované a zda není jejich postoj pokrytecký. Z tohoto důvodu se v programu objevuje kuvajtský panelista, který bude čelit těmto výtkám.
Vědecký pracovník Masarykovy univerzity Miroslav Mareš, jenž se zabývá politickým násilím a extremismem, hodlá debatovat o střetech mezi soudobými západními hodnotami a různým pojetím kritiky, což se může týkat i oprávněnosti kritiky vůči netolerantní politice islámských států.
Občanské sdružení ateistů vytýká konferenci i několik dalších bodů, jako užívání zavádějícího termínu islamofobie, který podle nich brání rozumné kritice islámu, či diskusi o „krajní pravici" typu Národní odpor či DSSS, které jsou podle Wernera „klaunskými organizacemi" a svou činností podporují mediální stereotypy.
